Autor: Lucie Balaštíková
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 7. 2. 2005

Základy domů, pomník obětem první světové války nebo osamocený kříž připomíná na řadě míst kraje kdysi lidnaté vesnice nebo osady. Zmizely po roce 1945 kvůli odsunu původního německého obyvatelstva, vzniku pohraničního pásma nebo zřízení vojenského prostoru ve Slavkovském lese.

Na desítky lokalit s pozůstatky lidských sídel upozorní i publikace sokolovského muzea, které se výzkumem zaniklých sídel zabývá už tři roky. Historici Jiří Berna a Romana Beranová postupně mapují místa i zbytky původní zástavby, vyhledávají a zpracovávají archivní materiály o dějinách míst i příčinách zániku.

Kniha se neomezí podle ředitele muzea Pavla Berana jen na Sokolovsko. „Zmíníme se například také o Rolavě či Jelení,“ vysvětlil ředitel.

Práce sokolovského muzea je prvním systematickým bádáním v oblasti zaniklých obcí. Několik publikací napsal pouze Vladimír Prokop starší. Ostatní autoři se problematikou zabývali pouze okrajově.

Nejdek bránil Chaloupky

V únoru roku 1947 rozhodlo ministerstvo průmyslu o likvidaci pily v Chaloupkách. A to i přes její dobré hospodářské výsledky. Proti zrušení pily tenkrát protestoval i okresní národní výbor v Nejdku. Obával se, že se po zrušení pily Chaloupky definitivně vylidní, jak se také stalo. Do nehostinných míst, kde není obživa, nové obyvatele nic nelákalo. Tento způsob likvidace lidských sídel se týkal podle sokolovských historiků i dalších obcí v západních Krušných horách. Zchátralá opuštěná stavení poté srovnala se zemí v padesátých letech československá armáda. Část sídel, například Krásnou Lípu, „zachránili“ v šedesátých letech chalupáři.

Likvidovali vojáci i těžaři

Z míst Rovná, Bystřina, Čistá, Lobzy, Milíře, Paseka, Studánka, Třídomí a řady dalších zbyla také dnes jen pouhá jména. Padly za oběť vojenskému výcvikovému prostoru ve Slavkovském lese. Ten nakonec sloužil svému účelu jen pár let, neboť už v roce 1947 ustoupil uranovému průzkumu.

Na likvidaci vesnic se podepsala i těžba hnědého uhlí. Seznam lidských sídel, která musela ustoupit dolování, je také dlouhý. Poslední obcí, která na Sokolovsku zanikla kvůli uhlí, je Vítkov.

Vydání publikace podpořila Evropská unie z fondu Phare, která věnovala 150 tisíc korun. Dvojjazyčná kniha v češtině a němčině by měla vyjít už letos. „Technická stránka nás teprve čeká,“ doplnil Beran.