Jak probíhala pouť do Kamenice

I když počasí poutníkům zrovna nepřálo a den i hodina jejího zahájení se kryly s pracovní dobou, sešlo se několik desítek lidí už v Kostelní Bříze. Skupina se vydala pomalu lesní cestou do sousední vesnice. Tam se k průvodu přidávali další – z Kamenice a Březové, ale i ze Sokolova. Cesta to byla velmi příjemná, i když poprchávalo.

Už na kraji Kamenice byla vidět originálně upravená cesta ke kapli. Její vybudování bylo fyzicky i administrativně dost náročné, ale výsledek, jak jistě poutníci uznali, byl bezvadný. Kamenitá cesta se vine do kopečka k bílé jednoduché kapli. Ten, koho celá ta dlouhá a členitá cesta unavila, si mohl odpočinout v připraveném velikém stanu a vypít šálek čaje nebo kávy. To také mnozí udělali. Sešly se zde u stolů různé skupinky lidí, kolem pobíhaly a dováděly děti. Všichny s napětím čekali, co přinesou další minuty.

Brzy začalo vlastní svěcení kaple, které za účasti představitelů města provedl Robert Falkenaur, generální vikář plzeňský. Jeho slavnostní řeč prokládaly náboženské písně a modlitby. Vůně kadidla, která se linula od vchodu do kaple, asi nikoho nenechala chladným, leckomu z nás připomněla dávno minulé dětství. Až po aktu vysvěcení jsme mohli nahlédnout dovnitř kapličky. Na čelní stěně zde visí obraz světice, který spolu s hořícími svícemi dokresloval atmosféru této historické události. Lidé sem přicházeli, chvilku pobyli a pak uvolňovali místo dalším, kteří nedočkavě postávali za chladného počasí venku. Zážitek to byl velkolepý.

Poutníci poté oslavili vysvěcení poslechem hudby i zpěvem. Popíjeli víno, kávu a čaj, dopřávali si opékané klobásy a skvěle se bavili. Hudba ještě dlouho vyhrávala a spokojení poutníci se pak postupně rozcházeli.

Za všechny účastníky patří organizátorům poděkování, akce byla vydařená a budeme na ni dlouho vzpomínat.