Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 4. 1. 2010

Vzpomínky, zarostlé ruiny, pár starých fotek. Jen to zbylo po obcích a osadách, které ve Slavkovském lese zmizely z mapy krátce po 2. světové válce. Kvůli odsunu Němců a kvůli zřízení vojenského výcvikového prostoru. Teď se město Březová snaží k fenoménu zaniklých vesnic v okolí připoutat pozornost turistů. Osmnáct míst, kde kdysi obce stály, spojí dvě naučné stezky o celkové délce 57 kilometrů.

Na všech důležitých místech najdou turisté informační tabule s texty a fotodokumentací svědčící o tom, jak sídla ještě před rokem 1946 vypadala. Návštěvníci dostanou do ruky propagační skládačku, která jim ve stručnosti naučné stezky představí a ukáže zajímavá místa v mapě. Samostatně město vydá tři tisíce mapek se znázorněnými okruhy začínajícími a končícími v osadě Kostelní Bříza.

Vydají i knižní publikaci K tomu si zájemci budou moci koupit publikaci Zaniklé obce na Březovsku, která vyjde v nákladu tisíc výtisků. Dočtou se v ní o dějinách a osudech jednotlivých vsí. Uvnitř najdou také historické i současné fotografie a dochované plánky. Na stejné téma zřídí březovská radnice nové internetové stránky a po kraji pošle jako reklamu putovní výstavu s informacemi na dvaceti mobilních stojanech.

Vše Březová zařídí do listopadu letošního roku. Na projekt získala z Evropské unie dotaci 1,8 milionu korun. „Pracujeme na tom. Informace jsou kusé a chceme je čerpat od historiků i pamětníků. Také bych byl rád, kdyby se vzhled míst, kde vesnice stály, zlepšil. Aby si tady návštěvníci mohli odpočinout, posadit se,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda.

Kvůli odsunutým Němcům a jejich potomkům, které by stezka mohla zlákat k hledání kořenů, budou texty na letácích a tabulích i v němčině.
„Naučné stezky asi nepřilákají přímo davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni. Je to moc dobrý počin. Zdejší krajina je prázdná a vítáme, že se zalidní díky takzvané měkké poznávací turistice,“ řekl ředitel správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les Jan Schlossar. Málokomu dnes totiž ještě něco řeknou takové názvy vsí jako například Smrkovec, Ostrov, Horní a Dolní Žítná, Paseka, Bystřina, Týmov, Studánka.

Úvahy o zřízení vojenského výcvikového prostoru ve Slavkovském lese se objevily už v roce 1945. Oblast ležela strategicky blízko západní hranice. Na jaře 1946 záměr schválila vláda a její verdikt znamenal, že zónu museli kromě německých obyvatel opustit i Češi. V západní části Slavkovského lesa, kterou zmapuje Březová, jsou pozůstatky osmnácti vesnic.

„Netrvalo to dlouho, ale přesto armáda stačila zlikvidovat celé vesnice a města. Rozstříleli třeba Čistou. Pamětníci stále ještě ukazují na místo, kde stál bunkr, odkud ministr Čepička sledoval, jak dělostřelci likvidují městečko,“ řekl před časem historik Vladimír Prokop. V roce 2005 pak sokolovské muzeum vydalo knihu Zaniklé obce na Sokolovsku. Zmapovalo v ní historii třiceti už neexistujících obcí a dvaceti osad. Zmizely z mapy i kvůli těžbě uhlí.

Patnáct kamenů – každý jako vzpomínka na jednu zaniklou vesnici – stojí rozeseto na Kraslicku. Obora, Loučná, Hraničná, Krásná, Sněžná, to je namátkou jen část kdysi samostatných obcí, z nichž zbylo jen pár domů. „Do kamenů je vytesán název vesnice a text se stručnou historií,“ řekl předseda Spolku přátel města Kraslice Rudolf Junghans.

„Naučné stezky asi nepřilákají davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni.“ Jan Schlossar, CHKO Slavkovský les