Vernisáž projektu s pracovním názvem Zaniklé obce Březovska zaujala kromě jiných také novináře z Mladé fronty DNES, kteří se starají o přílohu Karlovarský kraj. Článek z dnešního vydání od Bohumila Zemana je překopírován v pokračování tohoto příspěvku. Dále si můžete prohlédnout televizní záznam Zdeňka Soukupa na ČT 24 s názvem Vzniká turistická trasa po zaniklých obcích Slavkovského lesa. Celý příspěvek
Archiv autora: externi
Rodí se naučná stezka po vsích, které už nejsou
Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 12. 8. 2010
Žitná, Bystřina, Paseka nebo Litrbachy. Příklady obcí, které krátce po 2. světové válce zmizely ze zemského povrchu. Jejich názvy už téměř nikdo nezná. Smutné vzpomínky na celkem osmnáct zaniklých vesnic ve Slavkovském lese se teď pokouší vzkřísit město Březová. Chystá dva okruhy naučné stezky, která všechna ta zpustlá místa spojí.
Zarostlé ruiny a pár starých fotek. Toť asi vše, co po obcích kvůli odsunu Němců a zřízení vojenského prostoru zbylo. Právě tudy za pár týdnů budou procházet s mapou a prospektem v ruce návštěvníci. Očima mohou pátrat aspoň po náznacích, že tu žily stovky lidí.
Na místě, kde vesnice stály, turisté najdou informační tabule. „Cedule vyrábíme. Odhaduji, že na místa, která jsme vyhledali i s pomocí GPS, je nainstalujeme do dvou měsíců,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda.
Kromě informačních tabulí město k prezentaci zaniklých vsí pořídí zvláštní internetové stránky, vydá tři tisíce mapek, deset tisíc prospektů a tisíc výtisků unikátní knihy Zaniklé obce Březovska. Publikace o 550 stránkách se dočká křtu 26. srpna v zámeckém parku v Kostelní Bříze. Březová tu celý projekt představí. Včetně informačních panelů, které budou tvořit putovní výstavu.
„S texty a fotografiemi, které se na tabulích objeví, to bylo složitější. Sháněli jsme je v archivech a také v Německu. Použili jsme mapy z let 1839 až 1841. Aby z nich turisté mohli vyčíst, jak velké obce byly,“ řekl Pavel Šulc z firmy Fornica Graphics, která pro Březovou na projektu pracuje. „Už jsme téměř hotovi,“ dodal Šulc.
Město na akci získalo evropskou dotaci 1,8 milionu korun. Kvůli odsunutým Němcům a jejich potomkům, které by stezka mohla zlákat k hledání kořenů, budou texty na letácích a tabulích i v němčině.
„Naučné stezky asi nepřilákají přímo davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni. Je to moc dobrý počin. Zdejší krajina je prázdná a vítáme, že se zalidní díky poznávací turistice,“ míní ředitel správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les Jan Schlossar.
Úvahy o zřízení vojenského výcvikového prostoru ve Slavkovském lese se objevily už v roce 1945. Oblast ležela strategicky blízko západní hranice. Na jaře 1946 záměr schválila vláda, její verdikt znamenal, že zónu museli kromě německých obyvatel opustit i Češi.
Některé zaniklé obce
Žitná (Rockendorf) V roce 1930 – 424 obyvatel, 76 domů, pošta, škola, kostel, hřbitov. V Horní Žitné stával zámeček zřejmě z 18. století, vedle barokní kaple Nejsvětější Trojice. V letech 1946 až 1954 byla součástí vojenského pásma a zcela zničena. Dochoval se jen poškozený pomník obětem 1.
světové války a několik podstavců božích muk a křížků.
Město Čistá (Lauterbach Stadt) V období 1. republiky používán počeštělý název Litrbachy. Nový český název stanoven v roce 1948. Tedy v době, kdy město prakticky už neexistovalo. V roce 1869 – 1982 obyvatel, 281 domů, v roce 1930 – 1192 obyvatel, 255 domů. První písemná zmínka z roku 1370, historie spojena s těžbou cínu v 16. století. 1551 – královské horní město. Po odsunu německého obyvatelstva v letech 1946-1947 začleněno do vojenského pásma a zničeno, dnes jen pomníček a kříž na hřbitově.
Bystřina (Reichenbach) První zmínka z roku 1370, do roku 1850 součást panství Kostelní Bříza, které patřilo rodu Auerspergů. Od roku 1850 až do zániku (začlenění do vojenského prostoru) samostatnou obcí. V roce 1930 – 160 obyvatel, 32 domů, stály tu dva mlýny, jednotřídní škola, působili hasiči.
Smrkovec (Schönficht) Největší rozkvět zažil v 16. století díky těžbě stříbra, do roku 1850 patřil k panství Kynžvart a tedy rodu Metternichů. V roce 1930 – 562 obyvatel, 101 domů (kostel, mlýn, škola, pila, pošta). Dnes jen ojedinělé základy domů, poničené náhrobky.
Zmizely z mapy, ne z paměti
Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 4. 1. 2010
Vzpomínky, zarostlé ruiny, pár starých fotek. Jen to zbylo po obcích a osadách, které ve Slavkovském lese zmizely z mapy krátce po 2. světové válce. Kvůli odsunu Němců a kvůli zřízení vojenského výcvikového prostoru. Teď se město Březová snaží k fenoménu zaniklých vesnic v okolí připoutat pozornost turistů. Osmnáct míst, kde kdysi obce stály, spojí dvě naučné stezky o celkové délce 57 kilometrů.
Na všech důležitých místech najdou turisté informační tabule s texty a fotodokumentací svědčící o tom, jak sídla ještě před rokem 1946 vypadala. Návštěvníci dostanou do ruky propagační skládačku, která jim ve stručnosti naučné stezky představí a ukáže zajímavá místa v mapě. Samostatně město vydá tři tisíce mapek se znázorněnými okruhy začínajícími a končícími v osadě Kostelní Bříza.
Vydají i knižní publikaci K tomu si zájemci budou moci koupit publikaci Zaniklé obce na Březovsku, která vyjde v nákladu tisíc výtisků. Dočtou se v ní o dějinách a osudech jednotlivých vsí. Uvnitř najdou také historické i současné fotografie a dochované plánky. Na stejné téma zřídí březovská radnice nové internetové stránky a po kraji pošle jako reklamu putovní výstavu s informacemi na dvaceti mobilních stojanech.
Vše Březová zařídí do listopadu letošního roku. Na projekt získala z Evropské unie dotaci 1,8 milionu korun. „Pracujeme na tom. Informace jsou kusé a chceme je čerpat od historiků i pamětníků. Také bych byl rád, kdyby se vzhled míst, kde vesnice stály, zlepšil. Aby si tady návštěvníci mohli odpočinout, posadit se,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda.
Kvůli odsunutým Němcům a jejich potomkům, které by stezka mohla zlákat k hledání kořenů, budou texty na letácích a tabulích i v němčině.
„Naučné stezky asi nepřilákají přímo davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni. Je to moc dobrý počin. Zdejší krajina je prázdná a vítáme, že se zalidní díky takzvané měkké poznávací turistice,“ řekl ředitel správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les Jan Schlossar. Málokomu dnes totiž ještě něco řeknou takové názvy vsí jako například Smrkovec, Ostrov, Horní a Dolní Žítná, Paseka, Bystřina, Týmov, Studánka.
Úvahy o zřízení vojenského výcvikového prostoru ve Slavkovském lese se objevily už v roce 1945. Oblast ležela strategicky blízko západní hranice. Na jaře 1946 záměr schválila vláda a její verdikt znamenal, že zónu museli kromě německých obyvatel opustit i Češi. V západní části Slavkovského lesa, kterou zmapuje Březová, jsou pozůstatky osmnácti vesnic.
„Netrvalo to dlouho, ale přesto armáda stačila zlikvidovat celé vesnice a města. Rozstříleli třeba Čistou. Pamětníci stále ještě ukazují na místo, kde stál bunkr, odkud ministr Čepička sledoval, jak dělostřelci likvidují městečko,“ řekl před časem historik Vladimír Prokop. V roce 2005 pak sokolovské muzeum vydalo knihu Zaniklé obce na Sokolovsku. Zmapovalo v ní historii třiceti už neexistujících obcí a dvaceti osad. Zmizely z mapy i kvůli těžbě uhlí.
Patnáct kamenů – každý jako vzpomínka na jednu zaniklou vesnici – stojí rozeseto na Kraslicku. Obora, Loučná, Hraničná, Krásná, Sněžná, to je namátkou jen část kdysi samostatných obcí, z nichž zbylo jen pár domů. „Do kamenů je vytesán název vesnice a text se stručnou historií,“ řekl předseda Spolku přátel města Kraslice Rudolf Junghans.
„Naučné stezky asi nepřilákají davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni.“ Jan Schlossar, CHKO Slavkovský les
V Krušných horách postaví desítky větrníků
Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 14. 8. 2009
Stavbu téměř čtyřiceti nových větrných elektráren připravují investoři v Karlovarském kraji. Hlavně v oblasti Krušných hor, ale i na Mariánskolázeňsku. Proti některým větrníkům – třeba u Habartova nebo v Krásné u Aše – nikdo nic nenamítá a čeká se, že budou hladce schváleny. Jinde – například v Horní Blatné či Trstěnicích -se ale vedou spory a odborníci musí detailně prozkoumat vliv chystaných elektráren na životní prostředí.
Sokolovská radnice před pár dny začala rozhodovat o stavebním povolení pro pražskou firmu Green Recycling Machines. Ta chce vedle současného větrného parku v osadě Horní Částkov u Habartova vztyčit ještě další dva stometrové stožáry s vrtulemi. „Kapacita by měla být stejná jako u prvních dvou elektráren -tedy dva megawatty,“ řekl Petr Volmut, který zastupuje investora.
Už před několika lety dostala souhlas od krajského úřadu chomutovská firma Windenergie, aby postavila tři vrtule u Vrbic na Žluticku. Zatím tu ale nestojí. „Změnili jsme kvůli elektrárnám územní plán. Kdyby šlo všechno tak, jak si představujeme, firma by mohla začít do roka asi kilometr od obce stavět,“ řekl starosta Vrbic Jiří Sojka.
Blíží se chvíle, kdy stejná společnost sestrojí pět elektráren u Jindřichovic na Sokolovsku.
„Bude to na podzim, čeká se na stavební povolení,“ uvedla starostka Anna Polívková.
Asi největší park se připravuje poblíž Lubů na Chebsku. Mluví se o devíti větrnících. „Vyvíjí se novější a čím dál lepší a účinnější stroje. Jde o to, který typ tam dosadit,“ vysvětlil Volmut. Stavět se chystá Winding WE. Zastupitelstvo s výstavbou v lokalitě Výspa – tedy daleko od obydlí – už souhlasilo.
Některé další plány na ekologickou výrobu elektřiny ale mají své odpůrce. Sokolovští úředníci nesouhlasí se stavbou tří větrníků v Lobzech u Březové. Starosta Březové Miroslav Bouda je za to kritizuje.
„Tvrdí třeba, že elektrárny zkazí výhled na kamenickou kapli. Asi nevědí, kde kaplička stojí. Vždyť už teď se lidé dívají na stožáry vysokého napětí a rozvodné stanice. Dominantu Slavkovského lesa větrníky nenaruší a ještě se stanou turistickou atrakcí,“ míní starosta. Krajský úřad nařídil prozkoumání záměru z hlediska životního prostředí.
Dohady se vedou také v Horní Blatné. Velká část města podepsala petici proti elektrárně. Hlavními kritiky jsou lidé ze Sdružení za udržitelný rozvoj Horní Blatné v čele s lékařem Tadeášem Mašlankou. „Jestli se zde postaví elektrárna, klesne cena mého domu z 3,5 milionu korun na 700 tisíc. Elektrárna by připravila obyvatele města až o sto milionů korun,“ řekl už dříve Mašlanka.
Zámecký park bude vypadat k světu
Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 5. 8. 2009
Zámecký park v osadě Kostelní Bříza u Březové čekají v nejbližší době velké změny. Březová totiž získala na oživení areálu milion korun z Evropské unie. Nechá proto pokácet poškozené stromy, další ošetří, park vyčistí od plevelů a náletových dřevin. Nakonec odborníci vysadí nové stromy, včetně vzácného sekvojovce obrovského, a vybudují cesty. To vše do konce listopadu.
Lidé se mohou vyjádřit k větrníkům v Lobzech
Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 29. 7. 2009
Tři větrné elektrárny o výkonu dvou megawattů chce postavit podnikatel Jan Danko v Lobzech u Březové. Krajský úřad začal posuzovat jeho záměr z pohledu vlivu na životní prostředí a do 26. srpna se mohou vyjádřit i občané. Vedení města Březová s větrníky vysokými 150 metrů souhlasí, v Sokolově naopak vadí.
Stezky propojí místa, kde stály obce
Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 15. 7. 2009
Vzpomínky, zarostlé ruiny, pár starých fotek. Jen to zbylo po obcích a osadách ve Slavkovském lese, které zmizely z mapy krátce po druhé světové válce. Kvůli odsunu Němců a kvůli zřízení vojenského výcvikového prostoru. Teď se město Březová snaží k fenoménu zaniklých vesnic v okolí připoutat pozornost turistů. Osmnáct míst, kde kdysi obce stály, spojí dvě naučné stezky o celkové délce 57 kilometrů.
Na všech důležitých místech najdou turisté informační tabule s texty a fotodokumentací o tom, jak sídla ještě před rokem 1946 vypadala. Návštěvníci dostanou do ruky rovněž propagační skládačku, která jim naučné stezky představí. Město vydá i tři tisíce mapek se znázorněnými okruhy začínajícími a končícími v osadě Kostelní Bříza. Koupit bude možné také publikaci Zaniklé obce na Březovsku. Na stejné téma zřídí březovská radnice nové internetové stránky.
Březová vše zařídí do konce listopadu příštího roku. Na projekt získala z Evropské unie dotaci 1,8 milionu korun. „Pracujeme na tom. Informace jsou kusé a chceme je čerpat od historiků i pamětníků.
Také bych byl rád, kdyby se vzhled míst, kde vesnice stály, zlepšil. Aby si tady návštěvníci mohli odpočinout, posadit se,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda.
Kvůli odsunutým Němcům a jejich potomkům, které by stezka mohla zlákat k hledání svých kořenů, budou texty na letácích a tabulích i v němčině. „Naučné stezky asi nepřilákají davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni. Zdejší krajina je prázdná a vítáme, že se zalidní díky takzvané měkké poznávací turistice,“ prohlásil ředitel správy CHKO Slavkovský les Jan Schlossar. Málokomu dnes totiž ještě něco řeknou názvy vsí, jako Smrkovec, Ostrov, Horní a Dolní Žítná, Paseka, Bystřina, Týmov, Studánka.
Úvahy o zřízení výcvikového prostoru v příhraničním Slavkovském lese se objevily už v roce 1945. Na jaře 1946 záměr schválila vláda její verdikt znamenal, že zónu museli kromě německých obyvatel opustit i Češi. V západní části Slavkovského lesa, kterou zmapuje Březová, jsou pozůstatky osmnácti vesnic.
„Netrvalo to dlouho, přesto armáda stačila zlikvidovat celé vesnice a města. Rozstříleli třeba Čistou. Pamětníci dosud ukazují na místo, kde stál bunkr, odkud ministr Čepička sledoval, jak dělostřelci likvidují městečko,“ uvedl v roce 2001 v rozhovoru pro MF DNES historik Vladimír Prokop. V roce 2005 sokolovské muzeum vydalo knihu Zaniklé obce na Sokolovsku. Zmapovalo v ní historii třiceti už neexistujících obcí a dvaceti osad. Zmizely i kvůli těžbě uhlí.
Patnáct kamenů – každý jako vzpomínka na jednu zaniklou vesnici – stojí již od minulého roku rozeseto na Kraslicku. Obora, Loučná, Hraničná, Krásná, Sněžná, to je pouze několik z kdysi samostatných obcí, z nichž v lepším případě zbylo pár domů. Do kamenů je vytesán název vesnice a text se stručnou historií.
Hora Chrudim se už zase jmenuje Krudum
Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 29. 11. 2008
Bájná hora ve Slavkovském lese? Zdejší by jen těžko zaváhali, znají ji jako Krudum. V oficiálních českých mapách by ale tento název hledali marně. Původem keltské jméno Krudum (kruhová pevnost) totiž považovali lidé, kteří se po 2. světové válce stěhovali do pohraničí, za německé a změnili ho na Chrudim. Nikdy se ale nevžilo. Teď zmatky kolem názvosloví končí. Český zeměměřičský a katastrální úřad přejmenoval tento týden Chrudim a vrátil se ke starému názvu Krudum. A to na žádost města Horní Slavkov, na jehož území se vrch do výšky 838 metrů nad mořem vypíná.
„Nový název bude veden v databázi geografických jmen Geonames a uváděn ve státním mapovém díle,“ napsal Bohumil Janeček ze zeměměčřiského úřadu. V praxi to znamená, že ve všech mapách, které půjdou do tisku, se už objeví jméno Krudum.
Kopec je velmi významný. Vedla tudy obchodní stezka. Na úpatí objevili archeologové v roce 2002 zbytky kostela sv. Mikuláše, který tu zanikl v 15. století. Příští týden – ve středu 3. prosince – odsud do kraje vyrazí svatý Mikuláš. Přesně podle staré pověsti. Po bohoslužbě, která v prostoru bývalého kostela začne v 16 hodin, Mikuláše vyprovodí pěvecký sbor Cubitus. Před několika týdny byla na vrchu otevřena měřící věž s veřejně přístupným ochozem – rozhlednou.
Klub českých turistů při svých pěších akcích vždy používal název Krudum. I když v turistických mapách Slavkovského lesa na prvním místě vždy stojí Chrudim s vysvětlující poznámkou v závorce: (správně Krudum). „Jsme na změnu připraveni. Nahlásíme ji našemu zpracovateli map,“ řekl Ladislav Zoubek z Klubu českých turistů. Společnost Loketské městské lesy chce ke Krudumu přilákat co nejvíce návštěvníků. Postaví na vrchu otevřený srub, aby se lidé měli kde schovat. Sruby by měly vyrůst i u blízkých Komářích jezírek a také pod rozhlednou v nedalekém Krásně. Opravíme lesní přístupové cesty. Oblast je totiž téměř nevyužívaná a přitom má velký rekreační potenciál,“ myslí si Hlavsa. Celý projekt zaměřený na rozvoj turistického ruchu by mělo zaštítit sdružení obcí Sokolov – východ spolu s městy Horní Slavkov a Krásno. Jen obnova cest přijde na dvanáct milionů korun.
Na Krudum dojdou návštěvníci z několika směrů. Nejkratší cesta asi vede od silnice ze Sokolova směrem na Podstrání. Motoristé tu mohou nechat auto před odbočkou na Lobzy a vydat se po špatné lesní cestě asi čtyři kilometry vzhůru přes bývalou osadu Milíře.
Do třiceti metrů po 151 schodech
Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 16.
10. 2008
Přesně 151 schodů musí vyšlapat lidé, kteří se chtějí podívat z nové rozhledny. Ta je od včerejška bezplatně a volně přístupná na vrchu Krudum ve Slavkovském lese. Točité schodiště vedoucí na ochoz až do výšky 29,5 metru nad zemí je součástí právě dokončené šedesát metrů vysoké ocelové monitorovací věže Českého telekomunikačního úřadu.
Nová vyhlídka stojí přesně v místě, kde od roku 1932 stála desetimetrová kamenná rozhledna pojmenovaná podle zdejšího významného lékaře Andrease Kempfa. Brzy se stala turistickou atrakcí, ale po válce chátrala a zbyla z ní jen hromada kamenů. Atrakcí se může stát i moderní vyhlídka, na niž se složila sousední města Loket, Horní Slavkov, Sokolov, Krásno a také kraj.
„Tohle je jen začátek. Chceme tu postavit otevřený srub, aby se lidé měli kde schovat. Sruby by měly vyrůst i u blízkých Komářích jezírek a také pod rozhlednou v Krásně. Opravíme lesní přístupové cesty,“ plánuje starosta Lokte Jaroslav Hlavsa. Jen cesty budou stát dvanáct milionů korun. V zimě by se čtveřice měst mohla znovu složit na úpravu tras pro lyžaře.
Na vrch Krudum dojdou návštěvníci z několika směrů. Nejkratší je to od silnice ze Sokolova směrem na Podstrání. Motoristé tu mohou nechat auto před odbočkou na Lobzy a vydat se po špatné lesní cestě asi čtyři kilometry vzhůru přes bývalou osadu Milíře. Na vrch se dá dojet na kole.
Vyhlídku na Krudumu (nadmořská výška 835 metrů) spravuje firma Loketské městské lesy a nechá ji volně přístupnou od 1. dubna do 31. října. Nesmí se na ni šplhat za silného větru, bouřky a při námraze. Na schodišti a na plošině se smí v jeden okamžik pohybovat maximálně 35 osob.
Zajímavé je, že na většině českých map je vrch Krudum (z keltštiny -kruhová pevnost) oficiálně zapsán jako Chrudim. K přejmenování došlo po 2. světové válce, kdy se nově příchozí obyvatelé domnívali, že slovo Krudum má německý původ. Název Chrudim se ale nikdy neujal. Město Horní Slavkov, na jehož území vrch stojí, před několika dny poslalo Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu návrh, aby hora Chrudim byla přejmenována zpět na Krudum.
I chov králíků podléhá módě. Letí menší plemena
Autor: ČTK
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 12. 9. 2008
Připravit králíky na celostátní výstavu je podobné, jako když tým vizážistů chystá dívku na volbu miss. Ve skutečnosti ale příprava začíná podstatně dříve – už před narozením králíka výběrem rodičů. A i v chovu králíků lze vypozorovat módní trendy.
Nejkrásnějším mladým králíkem se letos na celostátní výstavě v Březové na Sokolovsku stal holandský černý Petra Sirotka ze Sedlčan. Perfektní kresba na srsti, dokonalé tvary a ideální velikost. „Je to jedno z nejnáročnějších plemen. Je to dáno tím, že vyžaduje kresbu přesně podle standardů. Takže i mláďata se musí vybírat pro další chov. Ale stane se, že třeba z celého vrhu, z pěti šesti králíků, se nehodí ani jeden. Tím víc to ale baví,“ řekl hrdý majitel vítězného králíka.
V Březové se o uplynulém víkendu představilo přes 2700 králíků z desítek plemen. „Samozřejmě, že každý chovatel považuje za nejlepší nebo nejhezčí to plemeno, které sám chová. Ale my jako posuzovatelé musíme být spravedliví,“ dušoval se porotce Bohumil Dvořák.
Vkus chovatelů se podle něj mění. „Dříve se králíci chovali hlavně pro maso, a tak byla v oblibě větší plemena. Teď je to více hobby a chovají se malá plemena, zakrslá, spíš na hraní než na maso,“ řekl Dvořák.
Například v Březové se v počátcích nejčastěji choval vídeňský bílý králík. Dnes už toto v Čechách tradiční plemeno ustupuje menším, barevným plemenům.
„V módě jsou třeba stříbrná plemena,“ řekl Roland Zens z místní organizace Českého svazu chovatelů Kostelní Bříza, který výstavu v Březové pořádal.
I když je chov králíků dnes do značné míry estetickou záležitostí, mnozí jej stále chovají kvůli výbornému masu. „Já králíky zbožňuji nejen v králíkárně, ale i na pekáči,“ řekl chovatel letošního šampiona Petr Sirotek. Ze tří stovek králíků, které má za jednu sezonu v chovu, je zřejmě z čeho vybírat na výstavy i na pekáč.
„Králíky zbožňuji nejen v králíkárně, ale i na pekáči.“ Petr Sirotek