• Autor: ČTK, Vladimír Meluzín
• Zdroj: Sokolovský deník
• Dne: 14. 4. 2007

Areály na zpracování organických materiálů na kompost budou podle záměrů firem na místě bývalých kasáren nebo v jejich sousedství. Projekt Ekoinvestu posoudil Krajský úřad Karlovarského kraje a nemá k němu námitky. Záměr společnosti A.S.A bude kraj ještě posuzovat.

Ekoinvest nyní může požádat o vydání územního rozhodnutí a poté stavebního povolení. Kompostárnu plánuje na ploše 1 420 metrů čtverečních uvnitř areálu bývalých kasáren. V zařízení se má zpracovávat maximálně 10 000 tun ostatních odpadů za rok, uvedla Bocková. „Výsledným produktem by podle záměru firmy měly být komposty využitelné pro rekultivace. Nová kompostárna předpokládá produkci kolem 7 000 tun kompostu ročně,“ dodala.

Společnost A.S.A hodlá rekonstruovat a modernizovat současnou kompostárnu a dále vybudovat dekontaminační biodegradační plochy v areálu odpadového centra Recent Tisová. Roční kapacita kompostárny A.S.A je podle Bockové 10 000 tun a maximální kapacita biodegradační ploch 30 000 tun za rok. „Na biodegradační ploše budou upravovány a odstraňovány odpady kontaminované ropnými látkami. Stavba je situována mimo obytné území,“ uvedla mluvčí.

Záměr společnosti A.S.A bude ještě posuzovat krajský úřad z hlediska vlivu na životní prostředí. Zpracované oznámení záměru je k nahlédnutí na Krajském úřadě Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, a dále na Městském úřadě Březová. „Vyjádření k oznámení je možné zaslat nejpozději do pondělí na krajský úřad. K tomuto projektu se může vyjádřit také veřejnost,“ dodala Bocková.

• Autor: redakce
• Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
• Dne: 12. 10. 2006

Běloprstka bělavá, rosnatka anglická a z fauny pak hnědásek chrastavcový, chřástal polní, tetřev hlušec a datlík tříprstý. To jsou vzácné rostliny a zvířata, které lze spatřit v některých oblastech Karlovarského kraje. Žijí ale i na území, která doposud nejsou vyhlášená jako chráněná. To chce dát do pořádku i krajský úřad, který si nechal zpracovat Koncepci ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje. Ochranáři by rádi další takováto území v kraji měli a chtějí o těchto změnách diskutovat. Navíc připomínají, že je nutné přírodu chránit, aby se z ní mohly těšit i další generace.

Již delší dobu se hovoří o tom, že by se mohlo stát chráněnou krajinnou oblastí Střední Poohří nebo Krušné hory. „Koncepce ochrany přírody a krajiny v Karlovarském kraji se zabývá možnostmi rozšíření Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les o Andělskou horu, horu Krudum a Javornou. Dále pak zmenšením tohoto území o Mariánské Lázně a Kamenný dvůr,“ shodují se úředníci.

„Jestli budou Krušné hory nebo Střední Poohří vyhlášené jako chráněná krajinná oblast, to zatím nikdo neví. Určitě by bylo zajímavé se o tom bavit. Blíže k tomu má asi právě to Střední Poohří,“ uvedl Vladimír Melichar z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Důslednou ochranu přírody v kraji, kterou dále zastupuje třeba rožec kuřičkolistý, vřesovec pleťový, před časem objevený vzácný brouk vodomil nebo sleziník nepravý, který roste výhradně ve skalních štěrbinách na výsluní hadcových skal, si naštěstí uvědomuje kromě vedení měst a kraje i stát a Evropská unie.

V budoucnu by tak měli státní úředníci vyhlásit některé další lokality v našem kraji jako chráněná území, která jsou nyní začleněná do národního seznamu evropsky významných lokalit soustavy Natura 2000. V seznamu lze nalézt celkem 37 takovýchto území, mezi které patří třeba přírodní rezervace SOOS, Doupovské hory, nebo i tajemný přírodní komplex Vysoký kámen poblíž Lubů.

Nyní je jediným velkoplošným chráněným územím na území Karlovarského kraje, kromě mnoha maloplošných, Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Vyhlášena byla v roce 1974. Její rozloha je 60 628 hektarů. „Karlovarský kraj od svého vzniku podle zákona o ochraně přírody a krajiny nevydal žádné nařízení o zřízení zvláště chráněného území vzhledem k tomu, že se připravoval národní seznam evropsky významných lokalit,“ informovala mluvčí krajského úřadu Kateřina Telínová.

„Tyto lokality budou po schválení v komisi Evropské unie postupně vyhlášeny jako zvláště chráněná území, pokud nebude u těchto lokalit zavedena podle zákona smluvní ochrana,“ dodala mluvčí.

Jedním z nejhodnotnějších území v regionu jsou vrcholové partie Krušných hor o střední nadmořské výšce 900mn.m. „Vyhlášené evropsky významné lokality chráníme v rámci zákona. Vlastníkovi pozemků, které se nachází ve vytipované lokalitě, nabídneme takzvanou smluvní ochranu. Pokud vlastník nebude mít zájem o takovouto ochranu, tak poté přistupujeme k vyhlášení maloplošného nebo velkoplošného chráněného území,“ dodal Vladimír Melichar.

Existuje šest typů chráněných území. Jde třeba o chráněnou krajinnou oblast, národní přírodní památku nebo přírodní rezervaci. Kromě evropsky významných lokalit existuje i řada národně významných území. Ochranu by si podle Melichara zasloužilo území v okolí hory Dyleň na Chebsku.

Co je v koncepci ochrany přírody a krajiny

• vyhlášení CHKO Střední Poohří
• rozšíření CHKO Slavkovský les (Andělská hora, Krudum)
• zvážení rozšíření CHKO Slavkovský les (Javorná)
• zvážení vyhlášení CHKO Krušné hory
• zmenšení CHKO Slavkovský les (Kamenný dvůr, Mariánské Lázně)

Zdroj: Krajský úřad Karlovarského kraje

• Autor: Radek Duchoň
• Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
• Dne: 4. 8. 2006

Nebýt šťastné náhody, tak by si pamětníci stejně jako doposud mysleli, že je historický dřevěný betlém z bývalého Medvědího mlýna (Bärenmühle) na Lobezském potoce u osady Vítkov poblíž Sokolova nadobro ztracen. Před časem se totiž podařilo badateli Luďku Jašovi po půlroční mravenčí práci nalézt zánovní fotografii tohoto betlému.
Našel ji v archivu sokolovského muzea. Po dalším hledání nakonec zjistil, že je tato unikátní historická památka vystavená na radnici v jednom nedalekém bavorském městě. A jak se do Německa rozměrný mechanicky poháněný betlém těsně po válce dostal? To je další zajímavost. Tehdejší majitel mlýna jej rozebral na části a ty pak v batohu přenesl za hranice.

„Medvědí mlýn byl údajně postaven již ve třináctém století,“ řekl Luděk Jaša. „Dřevěný betlém vyřezávali majitelé tohoto mlýnu po celá staletí. Každý něco přidal. Betlém byl navíc mechanický a poháněla jej voda. Byl to vyhlášený betlém, který znal v předválečném období téměř každý. Pamětníci, kterým je dnes osmdesát, devadesát let, tak vzpomínají, jak se na něj s rodiči chodili dívat,“ pokračoval Jaša.

Po druhé světové válce ovšem museli Němci naši republiku opustit. Krátce poté byly všechny okolní mlýny včetně toho Medvědího zlikvidovány. „Všichni lidé si mysleli, že je betlém z Medvědího mlýna navždy ztracen. Podobně dopadly třeba betlémy z Horního Slavkova, Krásna, Bečova. Tisk léta informoval své čtenáře, že je tento betlém zlikvidovaný. Při probírání archivu jsem narazil na fotografii betléma z Medvědího mlýna. Koukal jsem na ni a říkal si, že to přeci nemůže být historická fotografie. Začal jsem pátrat, a po třech měsících jsem se dopátral, že je vystavený na radnici ve městě v Bavorsku. Minulý týden jsem se tam byl podívat,“ řekl Badatel. Betlém zachránil před zkázou jeden z posledních majitelů mlýna ještě před tím, než byl z poválečné republiky odsunut. „Betlém rozebral na kousky a po nocích jej přenášel z Vítkova až do Německa. Nevím, kolikrát musel jít, ale byl velice odvážný. Vždyť se musel dostat přes demarkační čáru a vyhnout se sovětským a americkým vojákům. Dokonce jej zadrželi a hrozil mu žalář. Betlém měl dlouhá léta schovaný na půdě a složil jej až v roce 1972. Bohužel půl roku na to jel za příbuznými a při autohavárii zemřel. Zmiňovaný pán má potomky a ty hledám. Velice by mě zajímalo, co tento pán musel všechno při přenášení betléma do Německa zažít. Přáli bychom si, aby byl betlém na čas vystavený u nás. Vrátil by se tak po dlouhých letech domů. To je ale zatím jen plán,“ dodal badatel Jaša.

Luděk Jaša plánuje vydat publikaci nesoucí název Krudum, krok za krokem historií bájné hory a jejího okolí. Mimo mnoha zajímavých informací se zde budou moci čtenáři dozvědět i o bohaté historii Medvědího mlýna.

• Autor: Lev Havlíček
• Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
• Dne: 7. 3. 2006

Zpracováváním loňských nálezů, aby mohly být se všemi náležitostmi uloženy do depozitáře, a přípravou výstavy o výzkumu kostela svatého Mikuláše pod Krudumem tráví archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák se spolupracovníky letošní zimu. „Je potřeba dát hlavně dohromady veškeré nálezy a patřičně je připravit. Tedy umýt je, popsat, slepit, pokud je třeba, a udělat také nějaké závěry. Nakonec vše zpracovat do formy výstavy. To vyžaduje i archivní studium, protože je třeba informace získané vlastní archeologií doplnit historickými prameny.

Proč bude tato výstava největší?
Především proto, že tento výzkum byl mimořádný, významný svým rozsahem i dopadem. Také proto, že vykopaný materiál je velmi bohatý a prezentaci si zaslouží. Nejde jen o keramiku, máme i spoustu kovů, sklo. Chceme udělat výstavu důstojnou včetně ukázek, například podlah, střech a přitom vše poutavě přiblížit divákům. Naším cílem je nejen představit kostel a to, co jsme vykopali, ale i prostředí, v kterém vše vznikalo.

Co bylo na nálezu pod Krudumem nejpřekvapivějšího, nejcennějšího?
Pro mě nejzajímavější fakt je, že se samotný kostel vůbec našel. Věděli jsme sice o existenci nějakého objektu, ale vysvětlení, co se v těch místech nachází, se rozcházela. Vyskytovaly se okolo toho značné fámy. Hovořilo se o celnici, kostele, klášteře a dokonce jsem se setkal i s domněnkou, že tam mohl stávat hrad. Až vlastní výzkum zjistil hned v roce 2002, že se jedná o církevní stavbu. Z poměrně jednoduchého půdorysu bylo zřejmé, že se jedná o velmi starý kostel.

Jaký materiál jste našli?
Nedá se říct, že by se nálezy nějak lišily od nálezů u jiných středověkých kostelů. Jde o několik desítek středověkých mincí, spoustu keramiky, překvapivě se zachovaly také architektonické články, což nebývá běžné. To je ostění oken, ostění portálu, prostě opracované kamenné články. Dokonce z toho, co jsme našli, jsme se pokusili část vztyčit na původních místech.

Budete se pod Krudum vracet?
Určitě. Nebudeme se už zabývat tolik vlastním kostelem, ale chceme se více věnovat okolí. Pomocí především nedestruktivních metod bychom rádi prozkoumali zázemí kostela, chceme více zaměřit pozornost na důlní díla. Nejde přímo o kopání, ale o průzkum mikroregionu a pokusíme se všechny relikty, které v krajině jsou, dát do souvislostí.

Jaké relikty to například jsou?
Kupříkladu stará cesta. Je třeba pokusit se určit, z jaké doby je, jaký mohla mít vztah ke kostelu. Stejně tak důlní díla. Chceme zjistit, co se tu v které době těžilo. Chceme dát všechny střípky dohromady a rádi bychom vytvořili studii, kterou zasadíme kostel do mikroregionu. Výsledky se samozřejmě nedají zaručit, je to svým způsobem experiment. V průběhu let se nám ale věci vyjasňují.

Kdy předpokládáte práce venku?
Pokud má mít výzkum smysl, je nejlepší, když už není vůbec sníh. Ve sněhu kopeme jenom v momentě, kdy se jedná o záchranný výzkum v souvislosti se stavebními pracemi. Příkladem může být průtah Karlovými Vary. Dálkové stavby se nezastavují ani v horších podmínkách a tam být musíme. U výzkumů, kde sledujeme nějaký náš vlastní zájem, je třeba, aby bylo alespoň nad nulou. Za příznivých podmínek začínáme s výzkumy na přelomu března a dubna.

Kam se vrhnete, až se oteplí?
Budou pokračovat výzkumy v Ostrově – v kostelech Zvěstování Panny Marie a svatého Jakuba a celkově v objektu piaristické koleje. Pravděpodobně v létě budeme dělat výzkum na hradě Hartenberg na Hřebenech. V minulosti jsme tam kopali už několikrát, ale soukromý majitel hradu, Bedřich Loos, tam provádí rekonstrukci a k různým sondám jsme tam třeba.

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 13. 2. 2006

Zvláštním mikrobusem mohou běžkaři ze Sokolova a okolí pohodlně dojet až k nástupním místům do atraktivních lyžařských stop v osadách Kamenice a Lobzy u Březové. Skibus poprvé vyjede o tomto víkendu a jeho jízdní řád najdou lidé na internetových stránkách ski-brezova. sweb.cz. Cena ze Sokolova pro dospělého je dvacet korun plus pět korun za vak s lyžemi. Skibus bude jezdit k lyžařským stopám jen o víkendech.