Okruh okolo dolu Jiří

Na tomto okruhu objedeme důl Jiří (dvě vyhlídky), podíváme se na Smolnickou výsypku a Velkou podkrušnohorskou výsypku. Z měst poznáme Sokolov, obec Královské Poříčí, město Chodov a obec Lomnici. Zajímavostmi budou Statek bernard, Bílá voda, kombinát Vřesová a Lomnické pinky.

Důl Jiří

Důl Jiří je největší důl v Sokolovském revíru. Směrem na východ plynule přechází do dolu Družba. Těžba v Jiřím pokračuje přesně v linii východ -> západ směrem k Lomnici a Lomnickým pinkám a zastaví se poblíž silnice Sokolov-Lomnice. Budoucnost tohoto území řeší nová urbanistická studie rozvoje území Sokolovska (PDF; podzim 2011).

Pojedeme ze Sokolova do Královského Poříčí po silnici č. 181. Po levé straně se rozkládají Lomnické pinky. Po 1 km je odbočka doleva. Je tam zákaz vjezdu i vstupu. Dostaneme se tam do míst postupující těžební linie.

Dále po silnici je výhled na důl Jiří zakryt betonovým plotem. Po 1,6 km mineme odbočku doprava do Královského Poříčí a jedeme dál ke Statku Bernard (odbočka za 0,5 km + ukazatel). Zde je naučné centrum řeky Ohře (doporučuji), řemeslné dílny a restaurace.

Mezi odbočkou do obce a Statkem Bernard odděluje důl Jiří a silnici drátený plot, na mnoha místech povalený. Právě zde se dá plot jednoduše přejít. Narazíme na nepoužívané koleje a rovinatou plochu zarostlou trávou. Můžeme jít až na okraj roviny k hraně mírného srázu a rozhlédnout se po dolu. Po nějakých 300 m narazíme na cestu vedoucí až do dolu (tam nechodit). Pak se můžeme buď vrátti stejnou cestou nebo jít podél kolejí k prvnímu přejezdu, z kolejí sejít doprava na cestu a dojít po asfaltce k silnici a přes obec zpět a Statek Bernard.

V řádu jednotek let má být poblíž Statku Bernard (u zmiňované odbočky do obce) postavena rozhledna s výhledem na důl Jiří.

První řádná vyhlídka na důl Jiří je v osadě Pískový vrch (odbočka ze silnice č. 181 3 km za statkem). V osadě jsou dvě vyhlídky (jedna na důl Jiří, druhá na důl Družba). Jsou tam také naučné tabule.

Činné doly Jiří a Družba u Sokolova

Sokolovský poklad, sokolovský Grand kaňon anebo třeba zkáza Sokolova. Tak můžeme nazývat hnědouhelné doly, které oblopují Sokolov, nejmenší okresní město Karlovarského kraje. V dolech Jiří a Družba se uhlí stále těží a mělo by až do r. 1936, což je poslední odhad doby ukončení těžby. Pak by měly začít rekultivační práce. Aktuální plán zní: napustit obrovské díry vodou, stejně jako doly Michal a Medard a Libík. Těžba v Jiřím probíhá ve směru východ -> západ a zastavit by se měla u silnice ze Svatavy do Lomnice. Napravo od této silnice se nachází poddolované území, v jehož propadlinách se drží voda. Takový útvar nazávýme pinka. Území Lomnické pinky je navíc druhově hodně bohaté jak ve floře, tak ve fauně. I toto území skončí v chřtánu rypadla. To si můžeme prohlédnout z mnoha vyhlídek, např. nad Lomnicí (2 km z obce směr Vintířov, parkoviště napravo u silnice).

Chodov a Smolnická výsypka

Nové Sedlo je tradiční průmyslové maloměsto (sklo, uhlí), buduje se zde nová průmyslová zóna. V Chodově prozkoumáme Smolnickou výsypku a božíčanský kaolínový důl. Dojedeme k vodní nádrži Bílá voda (parkoviště) a vydáme se proti směru hodinových ručiček. V nejvýchodnějším bodě pokračujeme dál na východ ke kaolínovému dolu. (K dolu lze i přijet z druhé strany – po silnici z Chodova směr Nová Role, za prvním přejezdem kolejí doleva.) Potom se vydáme směrem na severozápad nad vodní nádrž směrem k výsypce, kde zakladač sype skrývku, kterou k němu vozí vlečka s vagóny z dolu Jiří. Jižní úpatí výsypky je již upravené s cestami. Poté se nějak vrátíme k Bílé vodě. Pro technické nadšence stojí za prohlídku také paroplynový kombinát Vřesová a odkaliště mezi Vřesovou a Smolnickou výsypkou.

Smolnická výsypka

Tak jako většina výsypek v sokolovském revíru, i Smolnická pohřbila původní vesnice. Co by kamenem dohodil z Chodova směrem ke Krušným horám je ukládána skrývka (hmota nad hnědým uhlím) z dolu Jiří, dopravuje se tam vlakem. Zakladač ji bude sypat do r. 2016. Tehdy už se skrývka bude moci ukládat do tzv. vnitřní výsypky (v rámci samotného dolu). Na této výsypce je v rámci rekultivace plánována především výsadba stromů, samozřejmě se sítí cest (15miliard.cz). Již dnes se dá pohybovat po jejím úpatí. Město Chodov uvažuje o tom, že by od Sokolovské uhelné koupilo zakladač, obrovský stroj, který non-stop sype a sype skrývku po výsypce, a přestavělo jej na 30 m vysokou rozhlednu (Sokolovský deník).

Pod výsypkou u kombinátu Vřesová je několik odkališť.

Velká podkrušnohorská výsypka

Z Chodova se vydáme přes Vintířov do Lomnice. Hned za Vintířovem se nacházejí různé provozy těžařské firmy. Dále po cestě se po pravé straně rozkládá Velká podkrušnohorská výsypka. Vlevo se nachází důl Jiří. Silnice je rovinatá, houpavá. K závěru ale vyjedeme jeden táhlý kopec a za ním se pokusíme zaparkovat. Buď na plochách vlevo (jsou tam dvě, jedna má ale přístup zahrazen kameny – zrovna ta, kde je vyhlídka na důl Jiří) nebo vpravo. Nu a hned pod horizontem je tedy větší upravená plocha a z ní cede cestička za lesík k vyhlídce na důl Jiří. Další vyhlídka je na té druhé zmiňované ploše. Zhruba v těchto místech začíná Ježkova naučná stezka po Velké podkrušnohorské výsypce. Je ovšem neudržovaná, s poškozenými tabulemi a chybějícím značením.

Sjedeme do Lomnice a odbočíme doprava do středu obce a kolem radnice a kostela vyjedeme až nahoru do části Týn a odtamtud se vydáme pěšky na výsypku. Půjdeme pořád za nosem na sever po hlavní cestě (na kterou se z Týna s pomocí intuice lehce dostaneme), až dojdeme k velkému jezeru. To stojí za podívanou. Pak doporučuji vráti se zpět, zahnout doprava a dojít k jezírkům podél cesty; tady asi žijí živočichové přesazovaní z dolových území. Dál na severovýchod jsou další hezké části výsypky.

Velká podkrušnohorská výsypka

Výsypka se nachází na sever od Sokolova za dolem Jiří. Právě v rámci dobývání hnědého uhlí z dolu Jiří vznikla tato obrovská výsypka. Od roku 1960 do ní bylo uloženo přibližně 800 miliónů m3 nadložních zemin; je 8,5 km dlouhá a 2-2,5 km široká, rozlehlá 1957 ha. Pata výsypky leží v 445 – 595 m.n.m. a její dva vrcholy dosahují výšky 600 m.n.m. Pamětníci potvrdí, že kdysi dávno mohl řidič v autě v Jindřichovicích zařadit neutrál a na volnoběh dojet až do Lomnice. To již dnes není možné, protože mezi Sokolovem a Krušnými horami vyrostla tato rozlehlá výsypka.

Ukládání nadložních zemin z dolu Jiří byla ukončeno v r. 2003. Ukládaly se sem tzv. cyprisové jíly, pod nimiž se necházelo samotné hnědé uhlí. Tyto jíly se ve třetihorách usadily na dně jezera. Jejich chemické složení je charakteristické vysokým obsahem kovů. A termín „cyprisové“ je odvozen od výskytu fosilního korýše Mytilocyprys praenuncia.

Již před úplným ukončením sypání byly zahájeny rekultivační práce, a to dle Koncepce (15 miliard) pro oblast Sokolov-východ (texty, mapy). V databázi projektů si můžete vyhledat, jaké konkrétní projekty jsou plánovány/realizovány. Jde o rekultivace lesnické, vodní, zemědělské či jiné; vytváří speciální biotopy pro chráněné druhy (npř. mokřady, hnízdiště ptáků); hospodárnice pro auta, pěší, cyklisty atd.

Koncem r. 2011 jsme mohli výsypku projet křížem krážem na kole (nástupní místa z Lomnice, Boučí, Dolních Niv, Vřesové). Rozsáhlé plochy jsou osázeny stromy. Potkat lze celou řadu jezer a mokřadů. Z vrchních pater je rozhled na Sokolovskou pánev, důl Jiří, Slavkovský les. Projížďku po této výsypce lze pouze doporučit. Vede po ní i poničená naučná stezka (nástupní místo nad Lomnicí směr Vintířov). V přípravné fází je realizace cyklostezky Po rekultivovaných výsypkách.

Zdroj číselných údajů v úvodu: Hana Broumová, Kateřina Novotná, Iva Šímová: Výsypka po těžbě hnědého uhlí – unikátní krajinný novotvar.

Lomnické pinky

Po silnici z Lomnice do Sokolova se vlevo nacházejí Lomnické pinky a vpravo další oblast s rybníky a chráněnými živočichy. Do oblasti pinek je vstup zakázán, ale krátká procházka neuškodí.

Lomnické pinky jsou přírodně zajímavou oblastí, což potvrdí už jen zkoumání na ortofotomapě. Pinky jsou zemní propadliny zaplněné vodou. Země se zde propadala z důvodu poddolování. Žijí zde někteří vzácní živočichové. Celá oblast však časem zmizí, protože jsou pod ní zásoby uhlí. Předpolí pinek je rypadly ukusováno již dnes (2011). Do oblasti je zákaz vstupu. Ti, kdo zákaz nerespektují, se mohou přes zelenou oblast pinek dostat až na hranu srázu, který v podstatě obrábějí rypadla a který se může každou chvíli sesunout o desítky metrů níž. Zem zde mizí pod nohama překvapivě vysokým tempem, a tak je na místě opatrnost.

Lomnické pinky

Území Lomnických pinek je zajímavé jak přírodně, tak společensky. „Na okraji průmyslového Sokolova, uprostřed dolů a výsypek, existuje pět kilometrů čtverečních půvabné, divoké a zcela jedinečné jezerní krajiny s natolik mimořádnou rozmanitostí rostlin a tvorů, že se může srovnávat i s národní biosférickou přírodní rezervaci Pálava,“ říkají stoupenci Kritického klubu v čele s Josefem Majnekem, Janem Hadravou a Tomášem Kábrtem. Klub v roce 2007 ústy pana Majneka navrhnul zřídit na území zvláště chráněné území. „Kdyby se pinky staly přírodní rezervací, jak navrhoval Kritický klub v Sokolově a pak oficiálně i Josef Majnek, znamenalo by to předčasný konec těžby už v roce 2015,“ píše Bohumil Zeman v MF Dnes 31. 3. 2007. Po zveřejnění návrhu dotčená firma, Sokolovská uhelná, zastavila poskytování sponzorských peněz sportovcům do doby, než se věc vyjasní. To netrvalo dlouho. V těžbě se pokračuje a území je určeno k zániku.

Z pohledu těžařů však zaznívají rozumné argumenty a zajímavý je i text Tvorba nové krajiny na Sokolovsku, kde čteme, že „v rámci rekultivací, především Velké podkrušnohorské výsypky, se budují i mělké nádržky a mokřady, které mají nahradit zaplavené pinky v předpolí lomů Jiří a Družba.“

Na podzim r. 2010 jsme se mohli celou oblastí stále procházet a obdivovat krásy přírody. V spletité síti cestiček je však obtížné se rychle zorientovat. A dle textu ze S.U. je navíc pohyb okolo lomnických pinek poměrně nebezpečný. Odvážlivci se však ještě v tuto dobu mohli dostat po cestě, aniž by potkali výstažnou tabulku, až za les na pláň, již ukončuje sráz, do něhož se zakusovalo rypadlo doslova na dosah ruky.

Zbývá jen dojet do Sokolova. Tam je třeba zajít na Staré náměstí a zejména do zámečku, kde je v muzeu expozice těžby uhlí od počátku věků do r. 1989. Jinak je v Sokolově jistě co dělat, stačí si vybrat (infocentrum je na Náměstí Budovatelů).