Název obce byl přenesen z názvu potoka – Lobezský potok. Lobez znamená podmílání (břehů vodou).

Poprvé písemně zmíněna koncem 14. stol., obec patřila k panství Sokolov do r. 1850 a poté byla samostatnou. Zničena byla v době začlenění do Vojenského prostoru Prameny v letech 1946-1954. Zbytky staveb byly v 60. letech 20. stol. srovnány se zemí v rámi akce „Úklid pohraničí“.

Později zde bylo postaveno několik domků pro zaměstnance statků a hospodářské budovy statku. Část nových domků ale byl později opuštěna a zničena, protože se zde lidem nedařilo. Dnes zde stojí několik dvojdomků a působí zde soukromý zemědělský podnik.

Nejvýznamnější stavbou obce byl kostel sv. Vavřince z 15. století. Dlouhou tradici měla místní škola. Byl zde poměrně bohatý spolkový život, jako ve všech okolních obcích: zemědělské kasino, dobrovolní hasiči, pěvecký sbor ad.

K obci náležely osady Paseka (Schwand) a Novina (Grün), Lobezský (Lobsmühle) a Medvědí mlýn (Bärenmühle), železný hamr (Eisenhammer) a samoty Stöhrova chalupa (Stöhrhäusel) a V Lukách (Wieshütten).

Počet obyvatel a domů

Zdroje

• Romana Beranová Vaicová: Zaniklé obce na Sokolovsku. Krajské muzeum Sokolov, 2005.