Název dnes zaniklé obce vychází od její polohy poblíž krásného smrku a znamená doslova „krásný smrk“. Český název byl stanoven v r. 1947. Schönficht byl středem oblasti.

První písemná zmínka o obci je z r. 1355, kdy zde došlo k výměně kněze. Zřejmě již v této době zde stál kostel zasvěcený českému patronu sv. Václavovi. V ohradní zdi kostela byly osazeny renesanční náhrobky.

Největší rozmach obce nastal v 16. století s těžbou stříbra a kobaltu. Roku 1550 dostal Smrkovec od krále Ferdinanda I. privilegia Královského horního města.

V 17. a 18. stol. obec patřila chebským jezuitům, pak Královské komoře a nakonec kynžvartským Matternichům. Do r. 1877 byl osadou Lazů a pak samostatnou obcí.

Po 2. světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a záhy poté k začlenění obce do Vojenského výcvikového prostoru Prameny.

Bývalý Smrkovec dnes připomínají jen vzrostlé stromy jírovce maďalu na návsi, v blízkosti kostela a hřbitova, poničené náhrobky na hřbitově a ojedinělé základy domů. U kostela stála fara z r. 1695, nad kostelem škola a za ní hřbitov. Byl tu i panský dvůr, zámek se hřbitovem, hostinec, mlýn s pilou, česká i německá škola, myslivna a později i pošta.

Před mostel stála hrázděná kapička se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1920. Socha sv. Jana Nepomuckého stála i při cestě do Žitné.

Ke smrkovci patřila samota Mühlpeint a domky v části Slať (Moorlohe).

Odkazy

• Informace z webu o Slavkovském lese

Zdroje

• Romana Beranová Vaicová: Zaniklé obce na Sokolovsku. Krajské muzeum Sokolov, 2005.
• Kronika Kostelní Břízy