Vranov

Uveďme, co k Vranovu uvádí kronika Kostelní Břízy: „Dřívější staročeský název z roku 1363 Wranow. Vranov byl založen před rokem 1200. Stál tam kostel sv. Jakuba, který je uváděn v zakládacích listinách již v roce 1384. V roce 1622 byl koste jako filiální přidělen ke kostelu v Kostelní Bříze, v roce 1732 povýšen na farní kostel. Vranov patřil k panství sokolovských Nosticzů.“

Vědecké zdroje říkají, že jméno obce je od staročeského osobního jména Wran. Z něj pak vychází německý název Frohnau. Název Vranov je úředně používán od r. 1923.

První písemná zmínka je z roku 1246. Král Václav I. v ní zdejší kostel propůjčil řádu křižovníků s červenou hvězdou. Již r. 1384 byl kostel sv. Jakuba Menšího farním kostelem. Za válek vypleněn, v r. 1622 jen filiálním kostelem fary Kostelní Břízy. Od r. 1732 byl však znovu farním. Kostel ze dvou stran obklopoval hřbitov, v blízkosti stála fara a socha sv. Jana Nepomuckého. Ve středu obce stála škola z r. 1811 s pomníkem obětem 1. sv. války.

Od roku 1850 byl Vranov samostatnou obcí. Koncem 19. stol. zde byla pošta, spolek dobroovlných hasičů, hudební a pěvecký spolek, zemědělské kasino, později spolek vysloužilých vojáků. R. 1895 měl Vranov 82 domků, 457 lidí, školu, dvůr, kostel, mlýny Schrammův, Kamenný (Steinmühle) a Maztlův (Matzlmühle) a Matziův, samoty Melda, Bienel neboli Pustý, Schonfeid a tzv. Gablerhauser, lisovnu oleje a myslivnu pro velký Vranovský revír.

V nejstarších dobách stával poblíž hrad Plickenstein, dnes není stopy po něm. Kolem r. 1600 jej koupil císař Rudolf II. a později byl v majetku Nosticů.

Vysoká poloha a špatná půda nedávala naděje na vysoké úrody, sel se nanejvýš oves. Je-li místo založeno slovanskou kolonizací, vyvrací časté hypotézy, že Slované žili jen v místech pod 300 n.n.m.

Zánik obce přineslo začlenění do vojenského pásma – zástavba srovnána se zemí, narušen vodní řád (studny zasypány, rybníky zrušeny) a tím způsebeno podmáčení půdy. Dnes najdeme jen zbytky základů domů. Při Lobezském potoce vyrostla osada Podstrání s rekreační výstavbou.

Další

• Informace z webu o Slavkovském lese

Zdroje

• Romana Beranová Vaicová: Zaniklé obce na Sokolovsku. Krajské muzeum Sokolov, 2005.
• Kronika Kostelní Břízy
• A jeden neznámý zdroj: Plickenstein, r. 1895.