Vranov

Uveďme, co k Vranovu uvádí kronika Kostelní Břízy: „Dřívější staročeský název z roku 1363 Wranow. Vranov byl založen před rokem 1200. Stál tam kostel sv. Jakuba, který je uváděn v zakládacích listinách již v roce 1384. V roce 1622 byl koste jako filiální přidělen ke kostelu v Kostelní Bříze, v roce 1732 povýšen na farní kostel. Vranov patřil k panství sokolovských Nosticzů.“

Vědecké zdroje říkají, že jméno obce je od staročeského osobního jména Wran. Z něj pak vychází německý název Frohnau. Název Vranov je úředně používán od r. 1923.

První písemná zmínka je z roku 1246. Král Václav I. v ní zdejší kostel propůjčil řádu křižovníků s červenou hvězdou. Již r. 1384 byl kostel sv. Jakuba Menšího farním kostelem. Za válek vypleněn, v r. 1622 jen filiálním kostelem fary Kostelní Břízy. Od r. 1732 byl však znovu farním. Kostel ze dvou stran obklopoval hřbitov, v blízkosti stála fara a socha sv. Jana Nepomuckého. Ve středu obce stála škola z r. 1811 s pomníkem obětem 1. sv. války.

Od roku 1850 byl Vranov samostatnou obcí. Koncem 19. stol. zde byla pošta, spolek dobroovlných hasičů, hudební a pěvecký spolek, zemědělské kasino, později spolek vysloužilých vojáků. R. 1895 měl Vranov 82 domků, 457 lidí, školu, dvůr, kostel, mlýny Schrammův, Kamenný (Steinmühle) a Maztlův (Matzlmühle) a Matziův, samoty Melda, Bienel neboli Pustý, Schonfeid a tzv. Gablerhauser, lisovnu oleje a myslivnu pro velký Vranovský revír.

V nejstarších dobách stával poblíž hrad Plickenstein, dnes není stopy po něm. Kolem r. 1600 jej koupil císař Rudolf II. a později byl v majetku Nosticů.

Vysoká poloha a špatná půda nedávala naděje na vysoké úrody, sel se nanejvýš oves. Je-li místo založeno slovanskou kolonizací, vyvrací časté hypotézy, že Slované žili jen v místech pod 300 n.n.m.

Zánik obce přineslo začlenění do vojenského pásma – zástavba srovnána se zemí, narušen vodní řád (studny zasypány, rybníky zrušeny) a tím způsebeno podmáčení půdy. Dnes najdeme jen zbytky základů domů. Při Lobezském potoce vyrostla osada Podstrání s rekreační výstavbou.

Další

• Informace z webu o Slavkovském lese

Zdroje

• Romana Beranová Vaicová: Zaniklé obce na Sokolovsku. Krajské muzeum Sokolov, 2005.
• Kronika Kostelní Břízy
• A jeden neznámý zdroj: Plickenstein, r. 1895.

Vybrané fotografie obce Vranov

GPS a mapy

• Zeměpisné souřadnice: rozcestí KČT u silnice u vjezdu na letiště dál od Rovné
  • 50°6'6.046"N, 12°41'3.541"E
  • N(Y)º 50.1017, E(X)º 12.6843
• Historické mapy
  1. Müllerovo mapování (r. 1720, info)
  2. I. vojenské (josefské) mapování (1764-1783, 1:28 800, info)
  3. Stabilní katastr (1826-1843; 1:2 880, info): Vranov je na listu č. 4:
  4. II. vojenské (Františkovo) mapování (1836-1852, 1: 28 800, info)
  5. III. vojenské mapování (1877-1880, 1 : 25 000; info)
  6. Automapa, 1:200 tis., r. 1924
  7. Automapa, 1:200 tis., 1937
  8. Chebsko, 1:75000, 1938
  9. Letecké snímky z 50. let 20. století (Vojenský výcvikový tábor)
• Současné mapy
  • Současná mapa s vrstvami (silniční, turistická, satelitní, historická r. 1850)
  • Mapy od Googlu a Seznamu, cykloatlas

Letecké snímky z 50. let 20. století

Terč je zaměřen na: rozcestí KČT u silnice u vjezdu na letiště dál od Rovné. Snímky jsou z doby existence Vojenského výcvikového tábora Prameny, který je společným jmenovatelem zániku většiny obcí tehdejšího Císařského lesa. Y = 865482.89 , X = 1023077.36.