• Pekařův pozdrav z Kostelní Břízy: lístek pekaře z Kostelní Břízy Karla Pleiera psaný pekaři z Kamenného Přívozu u Jílového u Prahy z počátku 20. stol.
• Špitál v Kostelní Bříze: o špitálech obecně a k tomu výkres místního špitálu, domu č.p. 17
• Svatba ve škole: své ANO si ve škole řekli první snoubenci

Plánek špitálu v Kostelní Bříza. Foto: V.Č.

Arcibiskup pražský Monsignor Karel Kašpar je vítán v Kostelní Bříze

15. května 1935 navštívil Kostelní Břízu arcibiskup pražský, Monsignor Karel Kašpar. Této mimořádné události v historii Kostelní Břízy, tehdy ještě Kirchenbirk, přihlíželi všichni obyvatelé blízkého i širokého okolí. Ve slavobráně umístěné mezi farou a kostelem sv. Petra a Pavla byl arcibiskup uvítán svobodnými pány z Brand Kopalů, starostou Maxmiliánem Mikschem, farářem Franzem Beckem a mnoha dalšími. V průvodu se pak vydali ke kostelu, kde arcibiskup sloužil mši a uděloval biřmování.

Slavnostní atmosféru této historické návštěvy dokládají dochované dobové fotografie.

Tyto čtyři snímky byly zaslány arcibiskupu Karlu Kašparovi s tímto textem: Dr. Karlu Kašparovi, arcibiskupu pražskému srdečný dík za krásnou vzpomínku na vskutku nezapomenutelný den biřmování.

Nutno dodat, že arcibiskup pražský Karel Kašpar byl ještě téhož roku jmenován kardinálem. O to je jeho návštěva v Kostelní Bříze významnější.

Karel Kašpar (nar. 16. května 1870 Mirošov u Rokycan – zemř. 21. dubna 1941 Praha) byl římskokatolický teolog, duchovní, 21. biskup královéhradecký (1921–1931) a 32. arcibiskup pražský (1931–1941). Kardinálem se stal 16. prosince 1935. Po teologických, filozofických a právnických studiích na české koleji v Římě (Bohemicum, dnešní Nepomucenum, od. r. 1888/9) byl 25. února 1893 vysvěcen na kněze. Od roku 1899 působil jako spirituál Strakovy akademie v Praze a od roku 1907 jako kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Dne 8. března 1920 byl jmenován biskupem betsaidským a světícím biskupem královéhradeckým, biskupské svěcení proběhlo 11. dubna 1920. Dne 13. června 1921 byl jmenován sídelním biskupem královéhradeckým, 29. června téhož roku byl nastolen. Kašpar byl vynikajícím znalcem církevního práva a liturgie, napsal řadu knih, článků a studií, jež byly uveřejněny převážně v Časopise katolického duchovenstva. 22. října 1931 byl jmenován pražským arcibiskupem. 16. prosince 1935 byl za své zásluhy jmenován kardinálem (titulu sv. Vitala). Zemřel 21. dubna 1941 v Praze, je pochován v svatovítské katedrále.

Sedmého dne večer: na motivy akce Kazar; čestné občanství pro K. Högera; natáčelo se mj. v kasárnách Mýtina na Tisové (scéna poplachu jednotky pohraniční stráže)

Boží duha: film získal ocenění, ale i pokutu; z natáčení v obci

Prezentaci o těchto filmech přednesl dne 2. 3. 2012 v restauraci U Bílého koníka na oslavě prvního výročí od jejího otevření Ing. Michael Rund, ředitel muzea v Sokolově.

Altán na Lesném

Běžkařské stopy na Lobzech (Lobzy-Kamenice-Rovná) jsou pravidelně upravovány a mezi Sokolováky si získaly dobrou pověst. Na Mariánskolázeňsku se správci tras také dobře činí a strojově je stopa natahována až na Hvězdu (…Bašus-Hřebenovka-Vysoké sedlo-Hvězda-Kladská…).

Alternativou k běžkování ve stopě je běžkování ve volném terénu (asi se tomu říká back country). To prostě vezmete teplé oblečení, dle chuti zásoby (jídla a oblečení) do baťůžku a klidně ty nejobyčejnější běžky (pokud mají šupiny, nemusíte mazat… ale zase po rovině a z kopce to pojede hůř). A vydat se můžete kamkoliv. Třeba po červené turistické značce směr Tři rybníčky a volitelně dále směr Lazy, nebo stočit k Rovné, Bystřině, Kamenici. Obnáší to ovšem třeba toto:

• prošlapávání stopy v hlubokém sněhu, který rád zalézá do bot
• vítr na pláních
• jízda po auty zdeformované sněhové pokrývce na lesních cestách

A po návratu z expedice se můžete odměnit v restauraci U Bílého koníka.

1. V Kostelní Bříze se začíná v podzámčí u čističky odpadních vod. Cesta je zpevněná, v létě zarostlá, ale průchozí.
2. Kolem statku je cesta mírně podmáčená a křižuje ji výběh skotu (ale kravky se vyskytují jinde, žádná nebezpečí zde nehrozí).
3. Z kopečka sejdeme na Velkou Halič (značka KČT). Zelená turistická značka vede dál do Rudolce.
4. My pokračujeme dolů na nově zbudovanou pískovou cestu z Arnoltova směr Rudolec a dáme se doleva.
5. Po cestě dojdeme do arnoltovské zatáčky. Za mostkem můžeme odbočit doprava a dojdeme na Špígl (dolní Arnoltov) k zámečku.

Cestu udržuje město Březová (viz fotografie Tomáše Tlamky z údržby stromů, odvodnění cesty).

Královská/Císařská cesta v r. 1841 a r. 2010.

V létě je cesta trochu zarostlá. Foto z vernisáže Letní umělecké školy 2010.

V rácmi projektu ACTA PUBLICA se uskutečnil i seminář Jak sestavit rodokmen (prezentace v PDF). V prezentaci se dočteme i o matrikách:

Faráři patrně nevedli až do poloviny 16. století žádné knihy, záduší si spravovala každá obec prostřednictvím volených kostelníků, o svatbách, křtech i úmrtích podávali svědectví pamětníci. Vedení matrik nařídil katolickým farářům tridentský koncil v r. 1563 na zasedání jednajícím o reformě manželského práva. V českých zemích bylo vedení matrik nařízeno rozhodnutím olomoucké synody z r. 1591 (pro Moravu) a pražské synody z r. 1605 (pro Čechy).

Matriky pro Kostelní Břízu

Církevní matriky Kostelní Břízy ze Státního oblastního archivu v Plzni.

Ukázka z knihy oddaných, signatura 52, období 1899-1932:

Kniha oddaných, 1899-1932. Odkaz vede do aplikace na prohlížení matrik.

Ilustrační obrázek: degustace vín v plném proudu.

Ve dnech 24. a 25. 11. 2011 navštívil na své oficiální cestě Karlovarský kraj předseda senátu pan Milan Štěch. Hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný jako hostitel prostřednictvím své kanceláře zajišťoval potřebné záležitosti pro co nejlepší prezentaci kraje a spokojený pobyt všech účastníků. K podávání oběda byly vybrány dva podniky. Tradiční a zavedená karlovarská restaurace Grandhotelu Pupp a letošní nováček mezi gastronomickými provozy, znovuotevřený restaurant U Bílého koníka v Kostelní Bříze. Podniky zcela odlišné, ale v mnohém velmi podobné. Oba se mohou chlubit více než třísetletou tradicí, oba se ve své kategorii snaží o více než dobrou úroveň. Jedna je vlajkovou lodí světových lázní Karlovy Vary, druhá restaurací v zapadlé vesničce na svahu Slavkovského lesa.

A co hosté poobědvali?

V Grandhotelu Pupp připravili toto menu:

1. marinované mušle sv. Jakuba v olivovém oleji extra virgine spolu s madagaskarskou vanilkou, doplněné šafránovou majonézou a grilovaným ananasem,
2. kuřecí vývar se šafránem a čipsy ze španělské sušené šunky,
3. pečená jelení svíčková servírovaná spolu se smetanovou omáčkou, doplněná karlovarským knedlíkem s dýňovými jádry a čerstvými brusinkami,
4. čokoládová trubička s kokosovou pěnou a karamelovým mangem a sorbeten Maracuja a Mango.

Zatímco U Bílého koníka se podávalo:

1. aperitiv Bohemia sekt Brut,
2. drůbeží vývar s nudlemi a játrovými knedlíčky,
3. kachní prsa s brusinkovou omáčkou, šťouchané brambory se zelenou cibulkou,
4. hruška Melba.

Jak je vidět oba podniky zůstaly věrny své pověsti. Bohaté a exoticky znějící menu Gandhotelu Pupp a tradiční skladba menu české kuchyně Bílého koníka. Jen hruška Melba se na jídelní lístek jako by zatoulala z Francie. To ale návštěvníkům vůbec nevadilo. Naopak. Po skvěle připravené polévce a kachních prsou s brusinkovou omáčkou se po sladkém povyražení ve formě hrušky vařené ve vanilkovém sirupu, polité malinovou omáčkou a podávané s vanilkovou zmrzlinou, jen zaprášilo.

Bílý koník si tedy nevedl ve srovnání s Puppem vůbec špatně. Hosté odcházeli příjemně překvapeni jak z útulného prostředí, tak i ze služeb, kterých se v zapadlé vesničce Kostelní Bříza ani nenadáli.

A pokud jste i vy dostali chuť na něco dobrého, stačí se jen objednat na tel: 352 601 217, více na www.ubilehokonika.cz.