Krajské muzeum Sokolov na svých webových stránkách píše:
Střední Evropa je známá jako území s historicky bohatou hornickou činností, k čemuž rozhodným způsobem ve středověku přispěly Země koruny české. Vedle ložisek zlata a stříbra byl předmětem exploatace v Českém masívu zejména cín, který byl těžen ve Slavkovském lese.
Těžba cínu
Rýžování cínu ve Slavkovském lese je zřejmě nejstarší v Čechách a podle posledních výzkumů se počátky získávání cínu a výroby bronzu v této oblasti posouvají až do období před 3000 lety.
Ve 14. století získal krásenský důlní revír v mezinárodním obchodu s cínem významné postavení. Od přelomu 15. a 16. století se k němu přidal Horní Slavkov, který rychle vešel do evropského povědomí jako jedno z nejvydatnějších důlních center. Však o něm také ve své knize De veteribus et novis metallis z roku 1546 Georgius Agricola napsal, že se v něm vyrábělo nejvíce cínu v Evropě.
Georgius Agricola
Titulní list horní knihy Horního úřadu v Čisté z let 1671 – 1673.
Zakreslený Hubský peň
Cín se slavkovskou značkou českého lva převýšil v produkci v první polovině 16. století tradiční revír Krupka z Krušných hor a na západoevropských trzích po desetiletí vítězně konkuroval cínu ze saských krušnohorských revírů a z anglického Devonu a Cornwallu.
Těžba a výroba cínu patřila mezi velmi výnosná podnikání, především v první polovině 16. století. Kašparu Pluhovi, do roku 1547 majiteli důlních terénů v okolí Horního Slavkova a krásna, jen na desátku vynášela po řadu let až 30 tisíc zlatých ročně.
Koncem 18. století už byla těžba cínu v hluboké krizi. V Krásně se však v té době zrodilo nové podnikání, které využívalo odpad z dobývání rud. V roce 1787 jistý Franz Haberdietzl se společníky málem zapálili Krásno při pokusu vyrábět kameninu. Byli vyhnáni k dolům, kde koupili tzv. Sichlův hamr, a výrobou kameniny z haldového materiáli základy k výrobě porcelánu.
Těžba cínu byla později udržována jen ze státní vůle v době války, kdy i ta zbylá troška rudy stačila na výrobu děloviny.
Těžba wolframu
Po Druhé světové válce se ve Slavkovském lese těžil cín, wolfram a uran, vojensky strategické suroviny, ve bývalém Východním bloku vzácné.
Ukončení těžby veslavkovském závodě Stannum v roce 1991 bylo vynuceno postupnou ztrátou státních dotací, nízkou světovou cenou cínu a wolframu a také skutečností, že výnosnost nejbohatšího ložiska, krásenského, už nedosahovala dostatečné výše.
Loading ...