- Autor: Jiří Klsák
- Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
- Dne: 8. 3. 2004
Ve Slavkovském lese severovýchodně od úpatí vrchu Krudum ve výšce 838 metrů nad mořem, 1,5 kilometru jihovýchodně od obce Hrušková, se v řídkém lesním porostu ještě loni nacházely neznámé zbytky kamenných konstrukcí. Lokalita se nachází východně od rozcestí Hrušková – Horní Slavkov a Hrušková – Loket na pahorku nad údolím potoka ve výhodné poloze nad oběma stezkami.
Staré pověsti a někteří badatelé sem tradičně lokalizovali kostel sv. Mikuláše. A. Gnirs odkazoval na popis místa z poloviny 19. století, kdy zde údajně byly k vidění dlouhé zdi s východní apsidou, zbytky čtyřboké věže a dvou věží kruhových. Přitom ale publikuje hraniční mapu loketského panství z roku 1801, která zde vykresluje pouze stavbu s okrouhlým závěrem na západě a popiskou Rudera S. Nicolai (zříceniny sv. Mikuláše). Zajímavostí je, že tato stavba kostela či kaple není uváděna k místu dnešních ruin, ale o 300 metrů severněji. Autor mapy měl sice povědomí o existenci, ale stavbu situoval odhadem.
Zbytky zdí, do archeologického výzkumu krytých sutí, se rozkládají na pahorku přibližně 150 metrů východně od rozcestí na katastrálním území Třídomí. Stavba se zdála obdélníkovitého půdorysu, s vnitřním členěním ve tři nestejné části.
Sondážní archeologický výzkum provedený v roce 2002 odhalil v pahorku skryté základy pozdně románského kostela o jednoduchém půdorysu obdélníkovité lodi s užším obdélníkovitým presbytářem na východní straně.
Zdivo bylo postaveno z místního lomového kamene (žuly) s použitím vápenné malty s vysokým obsahem vřídlovce. V okolí kostela byly prozkoumány též některé terénní nerovnosti, jež mohly svědčit o dalších objektech souvisejících s kostelní stavbou.
Prozkoumané kruhovité objekty byly pouze pozůstatkem staršího narušení kostela (materiál vyvezený z interiéru stavby, včetně podlažních vrstev) nebo stopami po hledání cenností i v širším okolí stavby. Předpokládaná existence opevnění tím byla vyvrácena.
Existenci tvrze, kterou jsme v té souvislosti mohli očekávat na návrší v klínu obou cest, se nám položenou sondou rovněž nepodařilo dokázat.
Archeologický průzkum by měl odpovědět na celou řadu ještě nezodpovězených otázek
Pod horou Krudum, nedaleko cesty, která spojuje rekreační osadu Třídomí a vesnici Hrušková u Sokolova, stojí v lese rozvaliny stavby, která je jednou z nejtajemnějších v našem kraji.
- Autor: Vladislav Podracký
- Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
- Dne: 8. 3. 2004
Zasvěceným je známá jako kostel sv. Mikuláše. Tyto ruiny jsou ale velmi staré, takže o kostele se mluví spíše v duchu legend a pověstí.
Legendami je kostel sv. Mikuláše doslova opředen. A nejen jimi. Také jej obklopuje velké množství nejasností a tajemných záhad. Patří-li ruiny kostelu, kdo je jeho zakladatelem? Možná to byl panovník, možná bohatý šlechtic, nebo také sama církev. Kdy byl postaven? Za jakým účelem? Bylo to poutní místo? Nebo místo dávné tragédie, která neměla být zapomenuta? Kdy kostel zanikl? Proč? Byl opuštěn, zbořen? Nebo snad zničen za války? A hlavně do doby provedení našeho výzkumu nebyla jasná ani základní otázka. Je ona budova opravdu kostel?
O co více legend a pověstí je napsáno o údajném kostele Svatého Mikuláše, o to méně je věrohodných historických pramenů. Jejich takřka kompletní výčet podává Josef Brtek ve své knize Pověsti svobodného královského horního města Horního Slavkova a okolí. Proto si dovolím použít citace z této knihy: K názoru, že se jedná o kostel, se přiklonili také někteří starší zdější vlastivědní badatelé v čele s významnou autoritou Antonem Gnirsem. Ten své závěry opíral zejména o mapu loketského panství z roku 1801, kde jsou trosky zaniklé stavby zachyceny jednoduchým půdorysem a označeny popiskou Rudera S. Nicolai – zříceniny sv. Mikuláše, jakož i nejstarší zmínka o kostele sv. Mikuláše z roku 1253. Tehdy král Václav I. předal řádu křižovníků s červenou hvězdou do užívání farní kostel svatého Václava v Lokti a jeho tři filialní kostely: kostel sv. Wolfganga, který stával do 17. století při cestě do Lokte od severu, kostel Svatého Mikuláše, který měl stávat snad právě zde, jižně od Lokte a východně od Horního Slavkova.
Sokolovský kněz a vlastivědný badatel Franz Ulsperger kladl jeho založení – spolu se vznikem kapličky sv. Barbory před Sokolovem – do doby kolem roku 1247, avšak kde svůj údaj čerpal není známo, a tak jeho letopočet musíme přijímat velmi obezřetně.
Tolik Josef Brtek. Zde je vidět, že informace o kostele jsou velmi strohé. Takže stejně jako nevíme, kdy se zde kostel objevil, nevíme, jak byl používán a ani kdy byl opuštěn, nebo zrušen či zbořen. Poslední zprávy o jeho existenci jsou z 15. až 16. století. Náš výzkum však nadále pokračuje.
Autor se podílel na archeologickém průzkumu