V bývalých kasárnách v Tisové se bude vyrábět kompost k rekultivacím

  • Autor: Směna ČRo Plzeň
  • Zdroj: Český rozhlas Plzeň
  • Dne: 26. 2. 2007/li>
  • Webové stránky

U Tisové na Sokolovsku by měla vzniknout kompostárna firmy Ekoinvest Sokolov o výměře 1420 čtverečních metrů. Výstupem by měly být komposty využitelné pro rekultivace. Zařízení by mělo stát v areálu bývalých kasáren pohraniční stráže Mýtina. Pokud záměr úspěšně absolvuje schvalování, začne se stavět ještě v prvním čtvrtletí letošního roku.

V zařízení se bude zpracovávat maximálně 10.000 tun ostatních odpadů za rok Nová kompostárna předpokládá produkci asi 7000 tun kompostu ročně.

Bývalá kasárna získalo v roce 2004 po téměř 12 letech jednání město Březová. Areál pak město převedlo za korunu na Ekoinvest, který na oplátku slíbil zlikvidovat ekologickou zátěž na pozemcích a zdevastovaný areál využít.

Celý areál získalo město bezplatně, přestože podle odhadu jeho hodnota byla zhruba 30 milionů korun. Náklady ve stejné výši byly ale odhadovány právě na odstranění ekologické zátěže.

Od využití areálu firmou Ekoinvest, která se zabývá ukládáním a zpracováním odpadů, si Březová slibuje i vznik nových pracovních míst.

Březová konečně získá areál kasáren

Březová na Sokolovsku konečně získá rozsáhlý areál bývalých kasáren Mýtina. Po dvanácti letech byrokratického boje konečně vláda odsouhlasila jeho bezúplatný převod na město. O zdevastovaná kasárna s okolními pozemky v účetní hodnotě zhruba dvaatřiceti miliónů korun má dlouhodobý zájem firma Ekoinvest Sokolov. A to i přes ekologickou zátěž v hodnotě asi 33 miliónů. Společnost chce v místě postavit třídírnu odpadů, ve které by do několika let našlo práci nejméně 180 zaměstnanců.

Společnosti Ekoinvest a A.S.A chtějí kompostárny u Tisové

  • Autor: neuveden
  • Zdroj: Sokolovský deník
  • Dne: 14. 4. 2007/li>
  • Webové stránky

Areály na zpracování organických materiálů na kompost budou podle záměrů firem na místě bývalých kasáren nebo v jejich sousedství. Projekt Ekoinvestu posoudil Krajský úřad Karlovarského kraje a nemá k němu námitky. Záměr společnosti A.S.A bude kraj ještě posuzovat.

Ekoinvest nyní může požádat o vydání územního rozhodnutí a poté stavebního povolení. Kompostárnu plánuje na ploše 1 420 metrů čtverečních uvnitř areálu bývalých kasáren. V zařízení se má zpracovávat maximálně 10 000 tun ostatních odpadů za rok, uvedla Bocková. „Výsledným produktem by podle záměru firmy měly být komposty využitelné pro rekultivace. Nová kompostárna předpokládá produkci kolem 7 000 tun kompostu ročně,“ dodala.

Společnost A.S.A hodlá rekonstruovat a modernizovat současnou kompostárnu a dále vybudovat dekontaminační biodegradační plochy v areálu odpadového centra Recent Tisová. Roční kapacita kompostárny A.S.A je podle Bockové 10 000 tun a maximální kapacita biodegradační ploch 30 000 tun za rok. „Na biodegradační ploše budou upravovány a odstraňovány odpady kontaminované ropnými látkami. Stavba je situována mimo obytné území,“ uvedla mluvčí.

Záměr společnosti A.S.A bude ještě posuzovat krajský úřad z hlediska vlivu na životní prostředí. Zpracované oznámení záměru je k nahlédnutí na Krajském úřadě Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, a dále na Městském úřadě Březová. „Vyjádření k oznámení je možné zaslat nejpozději do pondělí na krajský úřad. K tomuto projektu se může vyjádřit také veřejnost,“ dodala Bocková.

Vyrábíme stavební směs, brání se firma pokutovaná za zpracování odpadu

  • Autor: Bohumil Zeman
  • Zdroj: MF Dnes – Karlovarský kraj
  • Dne: 20. 12. 2012
  • Webové stránky

Mimořádně vysokou pokutu 2,1 milionu korun udělila Česká inspekce životního prostředí firmě Derter za to, že u Březové na Sokolovsku nelegálně zpracovala dovezené plastové odpady. Majitel pokutované firmy však tvrdí, že nic špatného neudělali a mluví o úřednické šikaně.

Haldy elektroodpadu, plastů z autovraků a vytříděného komunálního odpadu se u Březové objevily před rokem. Teď definitivně padla dosud nejvyšší sankce tohoto druhu v kraji. V odvolacím řízení ji potvrdilo i ministerstvo životního prostředí.

„Firma míchala plastovou drť dovezenou ze zahraničí s popílkem na místě, které k tomu není určeno. Rozhrnula ji, uválcovala a tvrdila, že dělá terénní úpravy. Ty ale nebyly povoleny stavebním ani krajským úřadem,“ uvedl vedoucí pobočky České inspekce životního prostředí v Karlových Varech Lubor Bednář.

Počínání firmy hodnotí inspektoři jako poměrně závažné pochybení. Milionové pokuty nedávají často.

„Odpadu bylo opravdu hodně, na ploše o velikosti poloviny fotbalového stadionu. Odebrali jsme vzorky a nechali udělat rozbory, které dopadly špatně. Prokázalo se, že jde o odpad,“ řekl Bednář.

Vykládají si zákon svévolně, tvrdí majitel firmy

Radomil Kubát, majitel a jednatel společnosti Derter, je v šoku. Mluví o šikaně ze strany úředníků. Je si jistý, že nic protizákonného neudělal. Připravuje správní žalobu a chystá se na bitvu u soudu. To je poslední šance, jak se může bránit.

Kubát tvrdí, že inspektoři si vykládají zákon svévolně. Podle něj nejde vůbec o nelegální skládku plastů, ale o novou technologii využití umělých hmot ve stavebnictví.

„Vymyslel jsem novou stavební směs. Nechal jsem ji také certifikovat a mám k tomu všechny potřebné dokumenty. U mě na pozemku probíhaly technologické zkoušky,“ upřesnil Kubát.

O novinku je prý velký zájem, Radomilu Kubátovi se hlásí potenciální odběratelé. Mohlo jich být ale víc. Řada firem se lekla, když inspektoři začali Derter vyšetřovat.

„Musím podat správní žalobu, abych se očistil. Protože podle nesmyslné logiky inspekce zůstává odpad už navždy odpadem. Pak by trička z petlahví byla vyrobena také nelegálně,“ poukázal Kubát.

Firmě Derter hrozí i další pokuta

Firma působí na trhu asi patnáct let, zabývá se právě sběrem a recyklací druhotných surovin. Hlavně odpadu pro papírenský průmysl.

Pokuta ve výši 2,1 milionu korun nemusí být konečná. Proti Derteru se vede ještě druhá a dosud neukončená část řízení. Firma nepředložila správné smlouvy k přeshraniční přepravě dovezené drti.

Šéf Derteru se hájí, že podle evropské směrnice nemusí předkládat smlouvy přímo s dodavatelem, ale třeba jen s překupníkem či přepravcem. A tyto dokumenty má. „Nemusím vědět, kdo je dodavatelem. A ani to nevím,“ brání se.

Derter si pozemky pronajal od společnosti Ekoinvest. „V nájemní smlouvě se nepíše o odpadu. Má to být materiál určený k recyklaci a dalšímu využití,“ poznamenal už dřív šéf Ekoinvestu Vladimír Číhal.

Starosta Březové Miroslav Bouda není přesvědčen, že by zpracování plastů významně zatěžovalo životní prostředí. „Dělají to v území dřívějšího plaviště popílku,“ upřesnil Bouda.

Škodlivé odpady v areálu kasáren v Černém Mlýně

V novinách je možné se dočíst o tom, že v areálu bývalých kasáren v Černém Mlýně jsou skladovány plastové odpady, jež tam navezla firma DERTER s.r.o.:

V této věci nedávno rozhodl Nejvyšší správní soud. Mimojiné se vyjádřil ke složení odpadů na zmíněném místě.

Nejvyšší správní soud rozhodl v právní věci žalobkyně DERTER s. r. o. proti žalovanému Ministerstvo životního prostředí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2012, č. j. 1741/530/12/Zm; 86648/ENV/12, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2017,
č. j. 6 A 22/2013 – 118, takto: rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2017, č. j. 6 A 22/2013 – 118, se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Odůvodnění

[1] Žalobkyně, společnost zabývající se nakládáním s odpady, se měla svým jednáním dopustit několika správních deliktů, neboť v provozovně na par. č. 336 v katastrálním území Citice a ve skladu na par. č. 194/3 v katastrálním území Tisová skladovala odpady a nakládala s nimi v rozporu se schváleným provozním řádem. Dále dovážela odpad v podobě plastové drti ze skladu Tisová na pronajatý pozemek, zde ho míchala s popílkem a tuto směs rozhrnovala, aniž by k tomuto pozemku měla povoleno nakládání s odpady.

[21] Pro závěr plynoucí z těchto rozhodnutí, že směs ImplevuStab je odpadem, poskytuje správní spis (zejména skutková zjištění o provedených měřeních) dostatečný podklad, takže jej lze bez potíží ověřit. Dle protokolu ze dne 30. 3. 2012, číslo 335/2012, který obsahuje chemické složení hmoty odebrané z několika míst na dotčeném pozemku, byly překročeny nejvyšší přípustné hodnoty některých škodlivých látek (například arsenu, kadmia, EOX, či olova).

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (PDF)

Cyklostezka Ohře

Podzimní cyklistika

Přírodní osou Karlovarského kraje jsou Krušné hory a řeka Ohře. Podél ní se napříč celým krajem buduje povětšinou asfaltová cyklostezka. Na podzim r. 2010 byla zahájena výstavba dalších úseků, např. průjezd Loktem a Sokolovem a kolem Nebanic. K úplnému dokončení pohodlné a bezpečné trasy chybí průjezdy měst a úsek do Chebu. I tak se však podél Ohře můžeme projíždět na mnoha a mnoha kilometrech. Přehled všechy cyklotras v kraji je na krajském cykloportálu.

Trasa po směru toku řeky

Kynšperk → DasniceChlumek (odbočka do Šabiny a Kostelní Břízy) → Hlavno → Citice → SokolovKrálovské Poříčí → Loket → Svatošské skály → Karlovy Vary-Doubí.

Dasnice

Průjezdní místo s vlakovým nádražím a odbočkou na poutní místo Chlum sv. Máří, z něhož se dá po žluté turistické značce po zpevněné cestě dostat do Kynšperka zpět k řece na cyklostezku.

Chlumek

Kolem zachovalého rokokového zámečku, který patří soukromému majiteli, projedeme v úseku Citice-Dasnice.

Šabina a Kostelní Bříza

Kolem Šabiny, kde je známé vodácké tábořiště a napojení na Slavkovský les (Kostelní Bříza), se zatím jen projíždí. U zámečku Chlumek je odbočka do lesíka, jímž se sjede k železničnímu přejezdu a k lávce přes Ohři. Z Šabiny se do Kostelní Břízy dostaneme z návsi, kde ze silnice zabočíme u trafostanice na cestu se zpevněným povrchem, mezi poli dojedeme pod most rychlostní silnice, po bývalé státní silnici se dáme doprava směr Arnoltov (300 m) a z něj vede silnice rovnou do Kostelní Břízy. Volitelně Císařskou cestou (na začátku obce doleva lipovou alejí).

Sokolov

Z Královského Poříčí do Sokolova v současné době přijíždíme po dřevěné lávce a kolem chemických závodů na Staré náměstí, na jehož konci překonámě pomocí mostu parovod a sejdeme na začátek asfaltové cyklostezky, která vede až do Kynšperku.

V Sokolově zatím chybí průjezd městem. A ten se začal stavět na podzim r. 2010 (viz obrázek níže). Plány k výstavbě lze sledovat na stránce plánů města Sokolov.

Začíná výstavba cyklostezky Ohře v Sokolově

V samotném městě vede cyklostezka podél Lobezského potoka k jezeru Michal (lze dále poračovat například do Starého Sedla a tam se napojit na cyklostezku Ohře).

Sokolov-Královské Poříčí

Do Sokolova přijedeme z Citic ke klášteru, pokračujeme po pravém břehu Ohře až k mostu. To již jedeme po nově vybudovaném (r. 2011) průjezdu Sokolovem. Most přejedeme a hend sjedeme dolů a pokračujeme po levém břehu řeky. Po pár stovkách metrů se napojíme na bývalou silnici do Královského Poříčí, která byla opravena a vyhrazena pro potřeby cyklostezky (s výjimkou pro čerpací stanici za vlakovým nádražím).

[ Fotky jsou ve směru Královské Poříčí → Sokolov ]

Co s opuštěnými kasárnami?

  • Autor: Dita Urešová
  • Zdroj: Sokolovský deník
  • Dne: 22. 2. 2008

Jak dlouho budou okolí Březové hyzdit bývalá kasárna? Odstraní už někdo jednou provždy nevyužívané a chátrající objekty? Co skutečně skrývá opuštěný areál? To jsou otázky, na které chtějí znát odpovědi zdejší lidé. Nelíbí se jim totiž, že kasárna zatím ještě nikdo nezlikvidoval, ačkoli Březová před dvěma lety pozemky převedla na soukromou firmu Ekoinvest. A to za symbolickou jednu korunu.

„Firma pozemky dostala už v roce 2004 a od té doby se tam nic neděje. Proč je tenkrát tedy město převádělo? Mně osobně se celá záležitost nelíbí. Zjevně to vypadá jako nějaké tunelování,“ prohlásil František Pták z Kostelní Břízy.

Sokolovský ekolog Jiří Korbel zároveň varuje, že ropné látky, kterými vojáci zamořili zdejší prostředí, mohou mít negativní vliv na spodní vody.

Vedení společnosti Ekoinvest kritiky uklidňuje. Firma začala kasárna ozdravovat. „Nechali jsme zpracovat ekologický posudek. Vyčistili jsme kontaminované území pod bývalou čerpací stanicí,“ vypočítává majitel firmy Vladimír Číhal.

„Velice rád bych věděl, co se s objektem opravdu stane. Je to přece jenom 19 hektarů pozemků. To skutečně nikoho nezajímá?“ doplnil svoje námitky Pták.

Podobně se ptají další lidé. „Někdo by měl nastartovat bagr s radlicí a celé to srovnat se zemí. Nic jiného se s tím stejně nedá dělat,“ navrhl další z obyvatel Březové.

Podle Číhala má Ekoinvest o budoucnosti kasáren jasno. „V areálu už funguje kompostárna a začínáme s přípravou projektů úprav jednotlivých budov,“ upřesnil. „Některé budovy necháme zbourat a některé opravíme,“ doplnil.

Podle smlouvy, kterou firma s Březovou uzavřela, by tady měly do pěti let vzniknout asi dvě stovky pracovních míst. „Děláme všechno pro to, abychom podmínky smlouvy dodrželi,“ řekl Číhal.

Starosta Březové Miroslav Bouda tvrdí, že jinou možnost, než se areálu za každou cenu zbavit, město nemělo. „O převod kasáren jsme usilovali více než deset let. Za tu dobu se neustále měnila legislativa. Ta převod komplikovala. Většina budov a jejich zařízení byla během těch let rozkradena a rozbita. Areál leží na dolovém území, a navíc jeho část byla zamořena ropnými látkami. Pro nás byla kasárna od státu doslova danajským darem,“ prohlásil Bouda.

Kasárna získalo město do svého majetku od Ministerstva vnitra zadarmo po složitých tahanicích. Areál vzápětí nabídlo investorům, ale nikdo o něj neměl zájem. „Ochotu převzít zničené vojenské území projevil pouze majitel sousední skládky, společnost Ekoinvest,“ připomněl starosta.

Společnosti Ekoinvest a A.S.A chtějí kompostárny u Tisové

  • Autor: ČTK, Vladimír Meluzín
  • Zdroj: Sokolovský deník
  • Dne: 14. 4. 2007

Areály na zpracování organických materiálů na kompost budou podle záměrů firem na místě bývalých kasáren nebo v jejich sousedství. Projekt Ekoinvestu posoudil Krajský úřad Karlovarského kraje a nemá k němu námitky. Záměr společnosti A.S.A bude kraj ještě posuzovat.

Ekoinvest nyní může požádat o vydání územního rozhodnutí a poté stavebního povolení. Kompostárnu plánuje na ploše 1 420 metrů čtverečních uvnitř areálu bývalých kasáren. V zařízení se má zpracovávat maximálně 10 000 tun ostatních odpadů za rok, uvedla Bocková. „Výsledným produktem by podle záměru firmy měly být komposty využitelné pro rekultivace. Nová kompostárna předpokládá produkci kolem 7 000 tun kompostu ročně,“ dodala.

Společnost A.S.A hodlá rekonstruovat a modernizovat současnou kompostárnu a dále vybudovat dekontaminační biodegradační plochy v areálu odpadového centra Recent Tisová. Roční kapacita kompostárny A.S.A je podle Bockové 10 000 tun a maximální kapacita biodegradační ploch 30 000 tun za rok. „Na biodegradační ploše budou upravovány a odstraňovány odpady kontaminované ropnými látkami. Stavba je situována mimo obytné území,“ uvedla mluvčí.

Záměr společnosti A.S.A bude ještě posuzovat krajský úřad z hlediska vlivu na životní prostředí. Zpracované oznámení záměru je k nahlédnutí na Krajském úřadě Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, a dále na Městském úřadě Březová. „Vyjádření k oznámení je možné zaslat nejpozději do pondělí na krajský úřad. K tomuto projektu se může vyjádřit také veřejnost,“ dodala Bocková.

Březová dostala kasárna. Vznikne tu třídírna odpadu

  • Autor: Dita Urešová
  • Zdroj: Sokolovský deník
  • Dne: 14. 12. 2004

Novou třídírnu odpadu postaví firma Ekoinvest do dvou let v areálu bývalých kasáren v Černém Mlýně u Březové. Stavbu haly už může začít připravovat. Město Březová totiž včera oficiálně zdarma převzalo od ministerstva vnitra někdejší vojenský areál. Radnice ho podle dřívější dohody prodá Ekoinvestu za symbolickou jednu korunu.

„Musíme si pořádně zjistit, v jakém stavu areál je. Pravděpodobně budeme muset některé objekty zdemolovat. Připravíme výstavbu třídírny, která je myšlena jako regionální centrum pro nakládání s odpadem. Slíbili jsme, že do pěti let tam vznikne sto osmdesát nových pracovních míst,“ řekl ředitel Ekoinvestu Vladimír Číhal.

Březová žádala o převzetí kasáren už v roce 1992. Po průtazích se dočkala se až nyní.

„Když jsme o kasárna žádali poprvé, to byl vytápěný a životaschopný areál. Teď ho převezmeme jako zničený danajský dar s dožitými inženýrskými sítěmi a s ekologickou zátěží, jejíž odstranění bude stát třicet tři milionů korun,“ uvedl starosta Miroslav Bouda.

V budovách se dvanáct let netopilo, majetek pouze chátral a neodolal ani nájezdům zlodějů. Celý převod trval tak dlouho i proto, že několik let Březová o kasárna žádala v rámci sdružení obcí Sokolov – západ. Jeho členem je ale i společnost Sokolovská uhelná a kvůli tomu nemohl stát areál sdruženým obcím darovat.

Miroslav Bouda doufá, že se Ekoinvest popere s ekologickou zátěží v někdejších kasárnách a vytvoří potřebná pracovní místa. Areál v osadě Černý Mlýn leží nedaleko Sokolova a nová třídírna odpadu tak může snížit i zdejší více než desetiprocentní nezaměstnanost. Firma plánuje, že kromě třídění začne odpad také zpracovávat a z plastů lisovat výrobky.

Sdružení obcí Sokolov – západ už dříve uzavřelo s Ekoinvestem předběžnou smlouvu o převodu kasáren. „Tento závazek město Březová ctí a dodrží ho. Smlouva o převodu bude podepsána do konce roku,“ řekl starosta Bouda.

Březová dostane kasárna

Město Březová na Sokolovsku získá rozsáhlý areál bývalých kasáren Mýtina.

Město Březová na Sokolovsku získá rozsáhlý areál bývalých kasáren Mýtina. Vláda totiž odsouhlasila jeho bezúplatný převod na město. Ten by měl v konečném důsledku dát práci desítkám lidem. O zdevastovaná kasárna s okolními pozemky v účetní hodnotě zhruba dvaatřiceti miliónů korun má dlouhodobý zájem firma Ekoinvest Sokolov. A to i přes ekologickou zátěž v hodnotě asi 33 miliónů. Společnost chce v místě postavit třídírnu odpadů, ve které by podle dohody pracovalo do několika let nejméně 180 zaměstnanců. „Doufám, že Ekoinvest bude dál rozvíjet své aktivity, které měl v plánu,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda (ODS).