R6 u Březové, září 2010

Čtenářům doporučuji zajímavý odkaz na vizualizaci rychlostní silnice R6, jednak na videu, jednak na obrázcích. Věděli jste, že do lesoparku Dolní Rychnov povede silnice? Povede, a to Myší dírou, jak cestě pod mostem říkají někteří obyvatelé Březové a okolí. Dále pěkný odkaz – fotky z výstavby. V tomto příspěvku naleznete další fotografie z výstavby silnice, v okolí Březové. Obsahuje i zajímavé pohledy na Elektrárnu Tisová a Chlum sv. Máří. Celý příspěvek

Lítovská výsypka

Lítovská výsypka je umístěna mezi obcemi Habartov, Lítov a Chlum sv. Maří. Vznikla jako vnější výsypka hnědouhelných dolů Medard a Libík, které jsou v r. 2010 zatápěny vodou z Ohře, aby vzniklo jezero. Jejich území se rozkládalo mezi Svatavou, Sokolovem, Bukovany a Habartovem. Jelikož v nich nešlo vytvořit výsypku vnitřní (skrývka se ukládá za postupující těžební stroje), musela být skrývka přesouvána jinam. Podobně vznikla Velká podkrušnohorksá výsypka – jako vnější výsypka dolu Jiří (u Lomnice).

Množství skrývky zvýšilo nadmořskou výšku území z 450-540 m.n.m. až na 570 m. Rozloha výsypky a vytěženého lomu Boden je 723 hektarů. Lom Boden se rozkládal nalevo podél dnešní silnice z Habartova do Lítova. Dnes jsou na jeho místě dvě jezera, Boden a Prokop.

Po výsypce vede krátká naučná stezka s pěti zastaveními okolo tzv. amfiteátru, což je terénní sníženina vyplněná vodou. Na výsypce si můžeme připadat jako na měsíci. Půda zde má zvláštní barvu, rostou zde rozmanité druhy rostlin. Na zemi nacházíme zajímavé kamínky a vidíme erozní rýhy. Otázky jistě vyvolá jílovec s charakteristickým lístkovým rozpadem…. je to uhlí, nebo to není uhlí?

Voda si cestu vždycky najde

Na výsypku se dostaneme např. od autobusové zastávky v Chlumu sv. Maří. Ulice Mírová nás zavede k první zastávce naučné stezky. Přes výsypku nás cesty navedou k nádržím Boden a Prokop u Habartova, kolem nichž vede asfaltová dráhap ro in-line bruslaře. Z výsypky je výborný rozhled do okolí.

Fotogalerie s tímto místem

Chlum sv. Maří

Obec Chlum svaté Maří je známé poutní město proslulé především kostelem sv. Maří Magdalény. Kostel patří mezi nejvýznamnější barokní památky v celé České republice. Jeho architektem je Kryštof Dientzenhofer (1655-1722). Dvě kostelní věže v průčelí jsou vidět z širokého okolí včetně Kostelní Břízy. Jako poutníci se ke kostelu můžeme vydat z cyklostezky Ohře v Dasnicích. Cesta vede lipovou alejí do kopce. To, co nás čeká na jejím konci, nám téměř vyrazí dech. Komplex poutních budov je totiž nečekaně veliký a krásný.

Poutní kostel Chlum sv. Máří

Úloha katolického poutního místa nebyla jednoduchá. Během husitských válek byl kostel hodně oškozen a během reformace se stal terčem protestantů, a tak skončil ve zdevastovaném stavu. Od této doby však význam západočeského poutního místa rostl a své největší slávy se kostel a klášter dožily v 18. století. Doufejme, že doba vlády komunismu pro něj byl poslední ránou a že jeho opravy budou pokračovat.

Z náměstíčka se můžeme vydat k dalším místům, například ke kapličce či ke svaté studánce. navedou nás šipky z náměstí. Na kopečku oko potěší rozhledna, která je sice nepřístupná, na soukromé zahradě, ale hezká. Od ní vede cesta po žluté turistické značce do Kynšperku.

Panorama církevní budovy

Přečtěte si legendu, jak se z Chlumu stalo poutní místo

Podle starého, časové neurčeného podání, našel prý řeznický tovaryš milostiný obraz na Chlumském kopci uprostřed lískového keře a vzal ho s sebou domů. Když se chtěl druhého dne na obraz podívat, nemohl ho nikde najít. Teprve po dlouhém hledání se tovaryš dostal opět k lískovému keři, kam se milostiný obraz nevysvětlitelným způsobem zase vrátil. Tovaryš chápal tuto událost jako Boží znamení, ponechal sochu na místě zřídil nad milostiným obrazem dřevěnou stříšku, která ho měla chránit před vlivem povětrností. Ale brzy nato upadla socha znovu v zapomenutí, až ji potom koncem 13. stol. podruhé objevil tovaryš bednářský. Nyní se postavila dřevěná kaple nad milostným obrazem, ke kterému brzy nato již putovali věřící.