Důl Jeroným a Podstrání, léto r. 2010

Oblast Slavkovského lesa, zvláště pak prostor mezi Horním Slavkovem, Krásnem a Prameny, patří k revírům s nejstraší tradicí těžby cínových rud v Evropě. Jednou z významných lokalit je ložisko Jeroným v Čisté, kde byla ruda s přestávkami těžena od 16. století do konce první světové války. Část stařin byla při geologickém průzkumu otevřena v 60. letech, druhou nalezl pan František Paroh v roce 1982. … Zbytek textu z informační tabule si přečtěte přímo na místě poblíž silnice z Podstrání do Krásna před horizontem kopce z Podstrání. Celý příspěvek

Zdroje na opravu dolu Jeroným se tenčí

  • Autor: Bohumil Zeman
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 13. 5. 2002

Hornická památka světového významu – středověký cínový důl Jeroným v Čisté u Krásna – nemá na růžích ustláno. Ministerstva průmyslu a životního prostředí letos neposkytla na jeho záchranu ani korunu. Veřejnost by přitom měla mít možnost poznat skrytá tajemství unikátu v roce 2004. Tento plán se ale může opozdit. „Letos jsme chtěli od ministerstva průmyslu čtrnáct milionů korun, ale nepřišlo nic. Aspoň jeden milion korun jsme pro Jeroným vyčlenili z vlastních zdrojů,“ řekl Karel Škvor ze státního podniku Diamo Příbram. Ten se spolu s Rudnými doly Příbram a nadací Georgia Agricoly snaží, aby veřejnost mohla spatřit ručně ražený důl ze šestnáctého století co nejdříve.

Předloni technickou památku navštívili ministři Kužvart a Grégr a v následujícím roce poskytli na záchranné práce po pěti milionech korun. O minimálně stejných sumách mluvili i pro letošek, ale zatím zůstalo jen u slibu. Celý projekt zpřístupnění Jeronýmu má stát padesát milionů korun. Zatím se tu podařilo opravit přístupovou šachtici do dolu, částečně zajistit jeho větrání, přivést sem elektřinu a zpřístupnit aspoň některé podzemní prostory pomocí přechodů a dřevěných lávek. Zbývá opravit zavalenou odvodňovací štolu, vyrazit větrací štolu, vyčistit chodby a vyztužit je. „Záměrem je nejen důl zpřístupnit, ale také v něm vybudovat hornické muzeum s naučnou stezkou na povrchu,“ řekl hornoslavkovský poslanec Rudolf Tomíček.

Podle Tomíčka by svou roli při financování záchrany Jeronýmu mohl sehrát také nový Karlovarský kraj. Na krajské úrovni se podle některých informací začalo mluvit o zahrnutí památky v Čisté do česko-bavorského geoparku. Místopředseda nadace Georgia Agricoly Michal Matyo je přesvědčen, že podzemní prostory budou díky svému zvláštnímu klimatu sloužit i jako „léčebna“ pro pacienty s nemocemi horních cest dýchacích. „Sokolovsko nebude hornické navždycky a už nyní musíme přemýšlet, jak důlní díla a poznamenanou krajinu přetvořit a využít. Paradoxně to může být naše plus,“ uvedl Matyo. Ředitel Okresního muzea v Sokolově Pavel Beran označil Jeroným za vlajkovou loď hornických technických památek nejen u nás. Podle něho jde o ojedinělý skvost v rámci celé Evropy.