Kamenice

Původ názvu není úplně jasný. Kamenitý potok (Stein Bach) v okolí není, jen potůček v obci. Možná došlo k přenesení pojmenování z některé stejnojmenné obce v Bavorsku. Český název Kamenice se půvondího názvu drží.

Nejasnost panuje i o počátcích obce. Původně se předpokládalo, že byla založena rytířským rodem Steinbachů v 1. pol. 13. stol. a že písemná zpráva o Konrádovi ze Steinbachu z r. 1238 je i první písemnou zmínkou o obci. Pravděpodobně tomu tak ale není a Kamenice byla založena v 2. spol. 13. stol. jako okolní kolonizační vsi. Do r. 1850 patřil Steinbach k sokolovskému pnství, do r. 1877 byl osadou Lobzů a od r. 1877 samostatnou obcí.

Zřejmě od 14. stol. v obci stávala tvrz, která však zanikla v 15. či 16. stol. a o níž se nedochovaly žádné informace. Pak byl založena tvrz nová, renesanční stavba, přímo v obci. Sloužila jako panské sídlo a později ke správním účelům. Ve 20. stol. ji vlastnila obec a od r. 1945 státní lesy. Tehdy došlo k zanedbání údržby, což nakonec vedlo k demolici v 60. letech 20. stol.

Pestrou historii má pomník obětem 1. a 2. světové války. Nejdříve to byl pomník 14 obětem z 1. sv. války. V r. 1947 byl změněn k připomínce a oslavě československé armády. A v r. 2002 byl orpaven na současnou podobu.

Nedaleko obce je vrch U Kaple s kaplí Panny Marie. Zbyly z ní jen základy, ale na počátku 21. století byla zrekonstruována. Vrch je oblíbeným výletním cílem, ze kterého je rozhled do sokolovské pánve.

V obci byl bohatý spolkový život. Působil zde spolek dobrovolných hasičů, pěvecký ak ulturní spolek, ochotnické divadlo a kapela.

Počet obyvatel a domů

Rok Domů Obyvatel
1869 62 369
1900 69 374
1930 64 376
1991 15 47

Zdroje

  • Romana Beranová Vaicová: Zaniklé obce na Sokolovsku. Krajské muzeum Sokolov, 2005.

Jak probíhala pouť do Kamenice

I když počasí poutníkům zrovna nepřálo a den i hodina jejího zahájení se kryly s pracovní dobou, sešlo se několik desítek lidí už v Kostelní Bříze. Skupina se vydala pomalu lesní cestou do sousední vesnice. Tam se k průvodu přidávali další – z Kamenice a Březové, ale i ze Sokolova. Cesta to byla velmi příjemná, i když poprchávalo.

Už na kraji Kamenice byla vidět originálně upravená cesta ke kapli. Její vybudování bylo fyzicky i administrativně dost náročné, ale výsledek, jak jistě poutníci uznali, byl bezvadný. Kamenitá cesta se vine do kopečka k bílé jednoduché kapli. Ten, koho celá ta dlouhá a členitá cesta unavila, si mohl odpočinout v připraveném velikém stanu a vypít šálek čaje nebo kávy. To také mnozí udělali. Sešly se zde u stolů různé skupinky lidí, kolem pobíhaly a dováděly děti. Všichny s napětím čekali, co přinesou další minuty.

Brzy začalo vlastní svěcení kaple, které za účasti představitelů města provedl Robert Falkenaur, generální vikář plzeňský. Jeho slavnostní řeč prokládaly náboženské písně a modlitby. Vůně kadidla, která se linula od vchodu do kaple, asi nikoho nenechala chladným, leckomu z nás připomněla dávno minulé dětství. Až po aktu vysvěcení jsme mohli nahlédnout dovnitř kapličky. Na čelní stěně zde visí obraz světice, který spolu s hořícími svícemi dokresloval atmosféru této historické události. Lidé sem přicházeli, chvilku pobyli a pak uvolňovali místo dalším, kteří nedočkavě postávali za chladného počasí venku. Zážitek to byl velkolepý.

Poutníci poté oslavili vysvěcení poslechem hudby i zpěvem. Popíjeli víno, kávu a čaj, dopřávali si opékané klobásy a skvěle se bavili. Hudba ještě dlouho vyhrávala a spokojení poutníci se pak postupně rozcházeli.

Za všechny účastníky patří organizátorům poděkování, akce byla vydařená a budeme na ni dlouho vzpomínat.