Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem

  • Autor: Jiří Klsák
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 8. 3. 2004

Ve Slavkovském lese severovýchodně od úpatí vrchu Krudum ve výšce 838 metrů nad mořem, 1,5 kilometru jihovýchodně od obce Hrušková, se v řídkém lesním porostu ještě loni nacházely neznámé zbytky kamenných konstrukcí. Lokalita se nachází východně od rozcestí Hrušková – Horní Slavkov a Hrušková – Loket na pahorku nad údolím potoka ve výhodné poloze nad oběma stezkami.

Staré pověsti a někteří badatelé sem tradičně lokalizovali kostel sv. Mikuláše. A. Gnirs odkazoval na popis místa z poloviny 19. století, kdy zde údajně byly k vidění dlouhé zdi s východní apsidou, zbytky čtyřboké věže a dvou věží kruhových. Přitom ale publikuje hraniční mapu loketského panství z roku 1801, která zde vykresluje pouze stavbu s okrouhlým závěrem na západě a popiskou Rudera S. Nicolai (zříceniny sv. Mikuláše). Zajímavostí je, že tato stavba kostela či kaple není uváděna k místu dnešních ruin, ale o 300 metrů severněji. Autor mapy měl sice povědomí o existenci, ale stavbu situoval odhadem.

Zbytky zdí, do archeologického výzkumu krytých sutí, se rozkládají na pahorku přibližně 150 metrů východně od rozcestí na katastrálním území Třídomí. Stavba se zdála obdélníkovitého půdorysu, s vnitřním členěním ve tři nestejné části.

Sondážní archeologický výzkum provedený v roce 2002 odhalil v pahorku skryté základy pozdně románského kostela o jednoduchém půdorysu obdélníkovité lodi s užším obdélníkovitým presbytářem na východní straně.

Zdivo bylo postaveno z místního lomového kamene (žuly) s použitím vápenné malty s vysokým obsahem vřídlovce. V okolí kostela byly prozkoumány též některé terénní nerovnosti, jež mohly svědčit o dalších objektech souvisejících s kostelní stavbou.

Prozkoumané kruhovité objekty byly pouze pozůstatkem staršího narušení kostela (materiál vyvezený z interiéru stavby, včetně podlažních vrstev) nebo stopami po hledání cenností i v širším okolí stavby. Předpokládaná existence opevnění tím byla vyvrácena.

Existenci tvrze, kterou jsme v té souvislosti mohli očekávat na návrší v klínu obou cest, se nám položenou sondou rovněž nepodařilo dokázat.

Archeologický průzkum by měl odpovědět na celou řadu ještě nezodpovězených otázek

Pod horou Krudum, nedaleko cesty, která spojuje rekreační osadu Třídomí a vesnici Hrušková u Sokolova, stojí v lese rozvaliny stavby, která je jednou z nejtajemnějších v našem kraji.

  • Autor: Vladislav Podracký
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 8. 3. 2004

Zasvěceným je známá jako kostel sv. Mikuláše. Tyto ruiny jsou ale velmi staré, takže o kostele se mluví spíše v duchu legend a pověstí.

Legendami je kostel sv. Mikuláše doslova opředen. A nejen jimi. Také jej obklopuje velké množství nejasností a tajemných záhad. Patří-li ruiny kostelu, kdo je jeho zakladatelem? Možná to byl panovník, možná bohatý šlechtic, nebo také sama církev. Kdy byl postaven? Za jakým účelem? Bylo to poutní místo? Nebo místo dávné tragédie, která neměla být zapomenuta? Kdy kostel zanikl? Proč? Byl opuštěn, zbořen? Nebo snad zničen za války? A hlavně do doby provedení našeho výzkumu nebyla jasná ani základní otázka. Je ona budova opravdu kostel?

O co více legend a pověstí je napsáno o údajném kostele Svatého Mikuláše, o to méně je věrohodných historických pramenů. Jejich takřka kompletní výčet podává Josef Brtek ve své knize Pověsti svobodného královského horního města Horního Slavkova a okolí. Proto si dovolím použít citace z této knihy: K názoru, že se jedná o kostel, se přiklonili také někteří starší zdější vlastivědní badatelé v čele s významnou autoritou Antonem Gnirsem. Ten své závěry opíral zejména o mapu loketského panství z roku 1801, kde jsou trosky zaniklé stavby zachyceny jednoduchým půdorysem a označeny popiskou Rudera S. Nicolai – zříceniny sv. Mikuláše, jakož i nejstarší zmínka o kostele sv. Mikuláše z roku 1253. Tehdy král Václav I. předal řádu křižovníků s červenou hvězdou do užívání farní kostel svatého Václava v Lokti a jeho tři filialní kostely: kostel sv. Wolfganga, který stával do 17. století při cestě do Lokte od severu, kostel Svatého Mikuláše, který měl stávat snad právě zde, jižně od Lokte a východně od Horního Slavkova.

Sokolovský kněz a vlastivědný badatel Franz Ulsperger kladl jeho založení – spolu se vznikem kapličky sv. Barbory před Sokolovem – do doby kolem roku 1247, avšak kde svůj údaj čerpal není známo, a tak jeho letopočet musíme přijímat velmi obezřetně.

Tolik Josef Brtek. Zde je vidět, že informace o kostele jsou velmi strohé. Takže stejně jako nevíme, kdy se zde kostel objevil, nevíme, jak byl používán a ani kdy byl opuštěn, nebo zrušen či zbořen. Poslední zprávy o jeho existenci jsou z 15. až 16. století. Náš výzkum však nadále pokračuje.
Autor se podílel na archeologickém průzkumu

Myslivna Třídomí, sv. Mikuláš a Krudum

Procházka od Komářích rybníků pokračuje podél potoka tekoucího z Komářího rybníku po žluté značce KČT k myslivně Třídomí, zpoza které již vykukuje tajemný vrch Krudum. Putování pokračuje dále po žluté kolem informačních tabulí o těžbě vzácných kovů až ke zbytkům kostela sv. Mikuláše nad Hruškovou. Ten byl objeven poměrně nedávno v rámci archeologického průzkumu. Celý příspěvek

Pod Krudum se ještě vrátíme, říká archeolog Jiří Klsák

  • Autor: Lev Havlíček
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 7. 3. 2006

Zpracováváním loňských nálezů, aby mohly být se všemi náležitostmi uloženy do depozitáře, a přípravou výstavy o výzkumu kostela svatého Mikuláše pod Krudumem tráví archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák se spolupracovníky letošní zimu. „Je potřeba dát hlavně dohromady veškeré nálezy a patřičně je připravit. Tedy umýt je, popsat, slepit, pokud je třeba, a udělat také nějaké závěry. Nakonec vše zpracovat do formy výstavy. To vyžaduje i archivní studium, protože je třeba informace získané vlastní archeologií doplnit historickými prameny.

Proč bude tato výstava největší?
Především proto, že tento výzkum byl mimořádný, významný svým rozsahem i dopadem. Také proto, že vykopaný materiál je velmi bohatý a prezentaci si zaslouží. Nejde jen o keramiku, máme i spoustu kovů, sklo. Chceme udělat výstavu důstojnou včetně ukázek, například podlah, střech a přitom vše poutavě přiblížit divákům. Naším cílem je nejen představit kostel a to, co jsme vykopali, ale i prostředí, v kterém vše vznikalo.

Co bylo na nálezu pod Krudumem nejpřekvapivějšího, nejcennějšího?
Pro mě nejzajímavější fakt je, že se samotný kostel vůbec našel. Věděli jsme sice o existenci nějakého objektu, ale vysvětlení, co se v těch místech nachází, se rozcházela. Vyskytovaly se okolo toho značné fámy. Hovořilo se o celnici, kostele, klášteře a dokonce jsem se setkal i s domněnkou, že tam mohl stávat hrad. Až vlastní výzkum zjistil hned v roce 2002, že se jedná o církevní stavbu. Z poměrně jednoduchého půdorysu bylo zřejmé, že se jedná o velmi starý kostel.

Jaký materiál jste našli?
Nedá se říct, že by se nálezy nějak lišily od nálezů u jiných středověkých kostelů. Jde o několik desítek středověkých mincí, spoustu keramiky, překvapivě se zachovaly také architektonické články, což nebývá běžné. To je ostění oken, ostění portálu, prostě opracované kamenné články. Dokonce z toho, co jsme našli, jsme se pokusili část vztyčit na původních místech.

Budete se pod Krudum vracet?
Určitě. Nebudeme se už zabývat tolik vlastním kostelem, ale chceme se více věnovat okolí. Pomocí především nedestruktivních metod bychom rádi prozkoumali zázemí kostela, chceme více zaměřit pozornost na důlní díla. Nejde přímo o kopání, ale o průzkum mikroregionu a pokusíme se všechny relikty, které v krajině jsou, dát do souvislostí.

Jaké relikty to například jsou?
Kupříkladu stará cesta. Je třeba pokusit se určit, z jaké doby je, jaký mohla mít vztah ke kostelu. Stejně tak důlní díla. Chceme zjistit, co se tu v které době těžilo. Chceme dát všechny střípky dohromady a rádi bychom vytvořili studii, kterou zasadíme kostel do mikroregionu. Výsledky se samozřejmě nedají zaručit, je to svým způsobem experiment. V průběhu let se nám ale věci vyjasňují.

Kdy předpokládáte práce venku?
Pokud má mít výzkum smysl, je nejlepší, když už není vůbec sníh. Ve sněhu kopeme jenom v momentě, kdy se jedná o záchranný výzkum v souvislosti se stavebními pracemi. Příkladem může být průtah Karlovými Vary. Dálkové stavby se nezastavují ani v horších podmínkách a tam být musíme. U výzkumů, kde sledujeme nějaký náš vlastní zájem, je třeba, aby bylo alespoň nad nulou. Za příznivých podmínek začínáme s výzkumy na přelomu března a dubna.

Kam se vrhnete, až se oteplí?
Budou pokračovat výzkumy v Ostrově – v kostelech Zvěstování Panny Marie a svatého Jakuba a celkově v objektu piaristické koleje. Pravděpodobně v létě budeme dělat výzkum na hradě Hartenberg na Hřebenech. V minulosti jsme tam kopali už několikrát, ale soukromý majitel hradu, Bedřich Loos, tam provádí rekonstrukci a k různým sondám jsme tam třeba.

Středověký hrob ukrýval záhadu

  • Autor: Vladislav Podracký
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 31. 7. 2004

Místo objasnění okolností vzniku a provozu pozdně románského kostela sv. Mikuláše u Hruškové si archeologové v pondělí vykopali v interiéru stavby spíše jen další otazník. Ten se ukrýval v hrobové jámě poblíž hlavního oltáře kostela.

„Hrob, nejspíš staršího muže, na svou dobu dost vysokého, se totiž nacházel v zásypu obsahujícím zbytky keramiky až do 14. století,“ vysvětluje Jiří Klsák, archeolog Krajského muzea Karlovy Vary. Vzhledem k rozsahu vrstev to znamená, že během 14. století, nebo počátkem století dalšího, kdy byl kostel ještě funkční, došlo v jeho interiéru k masivnímu zásahu do podlah.

„Samozřejmě jako první se nabízí možnost, že jde o vyvezenou suť v rámci stavebního zásahu, například v rámci rekonstrukce kostela. Jenže ten známky žádné tak rozsáhlé opravy nejeví,“ říká Klsák. Objevené pozůstatky budovy totiž zachovávají typickou pozdně románskou dispozici, a pokud by byly později přebudovány, zcela jistě by již odrážely známky gotické architektury. „Tomu ale nenasvědčují ani nalezené stavební prvky, jako jsou žebroví klenby nebo ostění. Je to záhada,“ krčí rameny archeolog.

Její rozluštění by mohlo přinést dokončení sond v kněžišti kostela. Sám Klsák se však k této možnosti staví poměrně skepticky. „Před námi zde v minulosti řádili již hledači pokladů, takže větší část ploch nacházíme již druhotně překopané. Ale ani to nevylučuje, že bychom této věci nakonec mohli přijít na kloub,“ dodává Klsák.
Záchranný archeologický výzkum kostela sv. Mikuláše realizuje Krajské muzeum Karlovy Vary ve spolupráci se Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov již od roku 2002. Hlavní část záchrany této památky bude dokončena již v příštím roce.

V současné době v kostele probíhají vedle archeologických prací ještě opravy zdiva. Vzhledem k rozsahu a finanční náročnosti se letos zřejmě stihne dokončit oprava maximálně dvou třetin zdiva. Zbylá část by měla být dodělána v příštím roce. Samotný výzkum však bude zřejmě trvat výrazně déle.

Letos by ještě organizátoři prací chtěli v oblasti provést geofyzikální průzkum a některé analýzy, které by umožnily zasadit již získané informace do širšího rámce. Do konce letošního roku projdou antropologickým výzkumem také kosterní pozůstatky čtrnácti již objevených jedinců, ke kterým přibude i skelet odkrytý toto pondělí. To by mohlo pomoci získat nějaké další informace o dřívějších obyvatelích oblasti.

V následujících letech se Krajské muzeum Karlovy Vary společně se Sdružením dětí a mládeže Horní Slavkov chtějí zaměřit především na probádání vztahů mezi sv. Mikulášem a osídlením v okolí hory Krudum, pod kterou kostel stál.

Badatelé objevili historickou štolu

  • Autor: Bohumil Zeman
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 31. 7. 2004

Archeologové pátrající po historii středověkého osídlení kolem objeveného kostela svatého Mikuláše u Hruškové jsou zase o něco moudřejší. Poprvé po dvou letech bádání našli poblíž kostela vstup do zavalené historické štoly, kde horníci mohli ve třináctém století těžit polodrahokamy jaspis a ametyst. Tím by se vysvětlilo, kdo a proč kostel v lesích pod vrchem Krudum postavil.

„Pokud by se potvrdilo, že štola je ze třináctého století a že se tam těžil jaspis a ametyst, tak máme objev celostátního významu. Byl by to nejstarší známý existující důl na drahé kameny,“ řekl předseda Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov Vladislav Podracký. Jeho sdružení pracuje na výzkumu spolu s karlovarským muzeem.
Odhaduje se, že by v dolech muselo pracovat asi čtyřicet lidí. To by odpovídalo velikosti asi stohlavé osady, podle umístění kostela i množství vykopaných ostatků pohřbených dospělých lidí i dětí. Důkazy o existenci osady ale zatím neexistují. Objev dolu by však po prozkoumání mohl potvrdit myšlenku, že tu ve třináctém století hornická osada stávala.

Zatím však badatelé neví, jak je štola stará a jestli důlní dílo pochází z období vzniku kostela svatého Mikuláše. Jsou teprve na začátku. V lese objevili na povrchu několik set metrů dlouhé koryto, zřejmě odvodňovacího kanálu. Na jednom jeho konci vykopali čtyři metry hlubokou sondu. Zpod nánosu bahna a písku vykoukl horní oblouk portálu staré štoly a ze zatopené jámy se vyvalily hektolitry vody.

„Dílo může být ze třináctého století, a také nemusí. Nález je ještě příliš čerstvý. Zatím jsme zjistili jen to, že se v něm někdo hrabal ještě v osmnáctém století,“ uvedl ředitel Krajského muzea v Sokolově Pavel Beran.

O existenci zdejších důlních děl se vědělo už dříve podle propadlin na povrchu. Z nich ale odborníci stáří hornické činnosti nevyčtou. „Objevné je, že se nám podařilo dostat se do báňského systému. Můžeme zjistit, jakou metodou se v dole pracovalo, jak horníci kámen lámali a co těžili,“ slibuje si Podracký. Průzkum štol finančně podporuje nadace Georgia Agricoly. Detailně se jím už budou zabývat specialisté z oboru záchrany báňských památek.

Více budou archeologové vědět, až prohloubí odvodňovací kanál, odtěží další tuny zeminy a dostanou se hlouběji. „Dokud nenajdeme střepy, zbytky nástrojů nebo výdřevy, nemůžeme tvrdit, že důl je ze 13. století. Teď se hrabeme v nánosech, které tam napadaly za posledních čtyři sta let,“ dodal Podracký.

Lidé se již mohou těšit na kostel

Závěrečná etapa archeologického výzkumu nedaleko Hruškové začne dnes a v průběhu prázdnin tu pomohou s odkrýváním historické stavby asi dvě desítky studentů středních škol.

„Prvotní průzkum území pod Krudumem začal loni a měl ukázat, jaký objekt tady vlastně stál. Potvrdil, že jde skutečně o kostel, jehož existenci dokládá listina krále Václava I. z roku 1253. Kdy byl ale kostel postaven, není známo. Víme jen, že zanikl někdy na přelomu patnáctého a šestnáctého století,“ řekl Vladislav Podracký z hornoslavkovského Sdružení dětí a mládeže. To se, ve spolupráci s Karlovarským muzeem, o opětovné vzkříšení kostela zasloužilo.

Dokončení archeologického průzkumu bude stát jeden milion korun a peníze poskytly různé firmy a instituce z Karlovarského kraje.

„Do konce léta chceme s pomocí brigádníků zbytky kostela úplně odkrýt, stavbu zakonzervovat a upravit tak, aby byla přístupná veřejnosti. Obdobně si lze v současnosti prohlédnout pozůstaky kostela svatého Linharta v karlovarských lázeňských lesích. Mohlo by se to podařit do října,“ dodal Podracký.

Že mají oba kostely hodně společného, dokládají ve zdivu zbytky páleného vřídlovce, který pocházel z Karlových Varů a zedníci ho používali místo vápna.

„Potěšil nás rovněž nález kompletního vstupního portálu, což jsme vůbec nečekali. Obnovíme ho v původní podobě,“ uvedl Podracký.

Studenti pomohou hledat kostel

  • Autor: Bohumil Zeman
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 3. 4. 2002

Stál ve středověku uprostřed hvozdů Slavkovského lesa kostel svatého Mikuláše? Na tuto otázku mají dát odpověď archeologové karlovarského muzea, kteří spolu s českými a německými studenty začnou letos v létě zkoumat zbytky kamenných konstrukcí a nepřirozených terénních nerovností pod vrchem Krudum.

Podle některých badatelů z přelomu devatenáctého a dvacátého století jde o základy historicky známého kostela, jež předal v roce 1253 český král Václav I. řádu křížovníků s červenou hvězdou. „Kamenná stavba na pahorku může být opevněným kostelem, jak nás k tomu přesvědčuje tradice vztahovaná k tomuto místu, ale pochybnosti jsou značné,“ řekl archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák. Odborníci dodnes přesně nevědí, jaké stavby na ploše přibližně jednoho hektaru zanechaly v terénu zbytky svých stop a k čemu sloužily.

Představa německých badatelů o někdejším klášteře se zdá Jiřímu Klsákovi až příliš fantastická. Spíše se přiklání k verzi, že pod Krudumem stála na křižovatce dvou významnějších obchodních cest nyní zaniklá středověká vesnice. „Na spojnici cest je výrazný pahorek s příkopem a valem. To mohla být i celnice. Chceme právě výzkumem ověřit, jestli je toto místo středověkého stáří a jestli s ním nějak nesouvisí třeba stavba tak zvaného kostela svatého Mikuláše. Pokud prokážeme časovou shodu, už nám to třeba něco napoví,“ domnívá se archeolog.

Archeologický výzkum je česko-německým projektem organizace Sdružení dětí a mládeže v Horním Slavkově a jeho partnerské Staatsbürger Akademie Brandenburg. Mezi 10. a 31. červencem se pod vrch Krudum sjedou dva týmy studentů, na vykopávky bude jako odborný garant dohlížet právě Jiří Klsák. „Pro průzkum už jsme získali všechna potřebná povolení. Uvidíme, co najdeme,“ poznamenal předseda hornoslavkovského sdružení Vladislav Podracký.