Kostel sv. Mikuláše pod Krudumem

  • Autor: Jiří Klsák
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 8. 3. 2004

Ve Slavkovském lese severovýchodně od úpatí vrchu Krudum ve výšce 838 metrů nad mořem, 1,5 kilometru jihovýchodně od obce Hrušková, se v řídkém lesním porostu ještě loni nacházely neznámé zbytky kamenných konstrukcí. Lokalita se nachází východně od rozcestí Hrušková – Horní Slavkov a Hrušková – Loket na pahorku nad údolím potoka ve výhodné poloze nad oběma stezkami.

Staré pověsti a někteří badatelé sem tradičně lokalizovali kostel sv. Mikuláše. A. Gnirs odkazoval na popis místa z poloviny 19. století, kdy zde údajně byly k vidění dlouhé zdi s východní apsidou, zbytky čtyřboké věže a dvou věží kruhových. Přitom ale publikuje hraniční mapu loketského panství z roku 1801, která zde vykresluje pouze stavbu s okrouhlým závěrem na západě a popiskou Rudera S. Nicolai (zříceniny sv. Mikuláše). Zajímavostí je, že tato stavba kostela či kaple není uváděna k místu dnešních ruin, ale o 300 metrů severněji. Autor mapy měl sice povědomí o existenci, ale stavbu situoval odhadem.

Zbytky zdí, do archeologického výzkumu krytých sutí, se rozkládají na pahorku přibližně 150 metrů východně od rozcestí na katastrálním území Třídomí. Stavba se zdála obdélníkovitého půdorysu, s vnitřním členěním ve tři nestejné části.

Sondážní archeologický výzkum provedený v roce 2002 odhalil v pahorku skryté základy pozdně románského kostela o jednoduchém půdorysu obdélníkovité lodi s užším obdélníkovitým presbytářem na východní straně.

Zdivo bylo postaveno z místního lomového kamene (žuly) s použitím vápenné malty s vysokým obsahem vřídlovce. V okolí kostela byly prozkoumány též některé terénní nerovnosti, jež mohly svědčit o dalších objektech souvisejících s kostelní stavbou.

Prozkoumané kruhovité objekty byly pouze pozůstatkem staršího narušení kostela (materiál vyvezený z interiéru stavby, včetně podlažních vrstev) nebo stopami po hledání cenností i v širším okolí stavby. Předpokládaná existence opevnění tím byla vyvrácena.

Existenci tvrze, kterou jsme v té souvislosti mohli očekávat na návrší v klínu obou cest, se nám položenou sondou rovněž nepodařilo dokázat.

Archeologický průzkum by měl odpovědět na celou řadu ještě nezodpovězených otázek

Pod horou Krudum, nedaleko cesty, která spojuje rekreační osadu Třídomí a vesnici Hrušková u Sokolova, stojí v lese rozvaliny stavby, která je jednou z nejtajemnějších v našem kraji.

  • Autor: Vladislav Podracký
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 8. 3. 2004

Zasvěceným je známá jako kostel sv. Mikuláše. Tyto ruiny jsou ale velmi staré, takže o kostele se mluví spíše v duchu legend a pověstí.

Legendami je kostel sv. Mikuláše doslova opředen. A nejen jimi. Také jej obklopuje velké množství nejasností a tajemných záhad. Patří-li ruiny kostelu, kdo je jeho zakladatelem? Možná to byl panovník, možná bohatý šlechtic, nebo také sama církev. Kdy byl postaven? Za jakým účelem? Bylo to poutní místo? Nebo místo dávné tragédie, která neměla být zapomenuta? Kdy kostel zanikl? Proč? Byl opuštěn, zbořen? Nebo snad zničen za války? A hlavně do doby provedení našeho výzkumu nebyla jasná ani základní otázka. Je ona budova opravdu kostel?

O co více legend a pověstí je napsáno o údajném kostele Svatého Mikuláše, o to méně je věrohodných historických pramenů. Jejich takřka kompletní výčet podává Josef Brtek ve své knize Pověsti svobodného královského horního města Horního Slavkova a okolí. Proto si dovolím použít citace z této knihy: K názoru, že se jedná o kostel, se přiklonili také někteří starší zdější vlastivědní badatelé v čele s významnou autoritou Antonem Gnirsem. Ten své závěry opíral zejména o mapu loketského panství z roku 1801, kde jsou trosky zaniklé stavby zachyceny jednoduchým půdorysem a označeny popiskou Rudera S. Nicolai – zříceniny sv. Mikuláše, jakož i nejstarší zmínka o kostele sv. Mikuláše z roku 1253. Tehdy král Václav I. předal řádu křižovníků s červenou hvězdou do užívání farní kostel svatého Václava v Lokti a jeho tři filialní kostely: kostel sv. Wolfganga, který stával do 17. století při cestě do Lokte od severu, kostel Svatého Mikuláše, který měl stávat snad právě zde, jižně od Lokte a východně od Horního Slavkova.

Sokolovský kněz a vlastivědný badatel Franz Ulsperger kladl jeho založení – spolu se vznikem kapličky sv. Barbory před Sokolovem – do doby kolem roku 1247, avšak kde svůj údaj čerpal není známo, a tak jeho letopočet musíme přijímat velmi obezřetně.

Tolik Josef Brtek. Zde je vidět, že informace o kostele jsou velmi strohé. Takže stejně jako nevíme, kdy se zde kostel objevil, nevíme, jak byl používán a ani kdy byl opuštěn, nebo zrušen či zbořen. Poslední zprávy o jeho existenci jsou z 15. až 16. století. Náš výzkum však nadále pokračuje.
Autor se podílel na archeologickém průzkumu

Krudumské štěky 2010

Psí útulek Pavlínčina fauna v čele s Davidem Hrbáčkem uspořádal dne 5. 9. 2010 společné venčení pejsků. Těch se v Lobezském údolí sešlo snad kolem stovky. Cesta na Krudum uběhla za doprovodu štěkání, vrčení, chrochtání, funění a dalších psích projevů rychle. Na vrcholu jsme si vylezli na rozhlednu a podívali se po lesích a dolech. Mezitím se na kopci shromažďovaly a zase odcházely různé skupinky účastníků. Špekáčky si lidé opékali v Milířích. Kdo chtěl, nasbíral si po cestě zpět houby na oběd. Výletu se zúčastnilo hodně dětí. Na některých z nich však bylo vidět, že je ještě rodiče nepoučili, jak s pejsky zacházet. Společné venčení je výborný nápad, což potvrdila vysoká účast pejsků a celých rodin. Ukázalo se tak, že psi jsou spolehlivým mezilidským tmelem. Celý příspěvek

Myslivna Třídomí, sv. Mikuláš a Krudum

Procházka od Komářích rybníků pokračuje podél potoka tekoucího z Komářího rybníku po žluté značce KČT k myslivně Třídomí, zpoza které již vykukuje tajemný vrch Krudum. Putování pokračuje dále po žluté kolem informačních tabulí o těžbě vzácných kovů až ke zbytkům kostela sv. Mikuláše nad Hruškovou. Ten byl objeven poměrně nedávno v rámci archeologického průzkumu. Celý příspěvek

Hora Chrudim se už zase jmenuje Krudum

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 29. 11. 2008

Bájná hora ve Slavkovském lese? Zdejší by jen těžko zaváhali, znají ji jako Krudum. V oficiálních českých mapách by ale tento název hledali marně. Původem keltské jméno Krudum (kruhová pevnost) totiž považovali lidé, kteří se po 2. světové válce stěhovali do pohraničí, za německé a změnili ho na Chrudim. Nikdy se ale nevžilo. Teď zmatky kolem názvosloví končí. Český zeměměřičský a katastrální úřad přejmenoval tento týden Chrudim a vrátil se ke starému názvu Krudum. A to na žádost města Horní Slavkov, na jehož území se vrch do výšky 838 metrů nad mořem vypíná.

„Nový název bude veden v databázi geografických jmen Geonames a uváděn ve státním mapovém díle,“ napsal Bohumil Janeček ze zeměměčřiského úřadu. V praxi to znamená, že ve všech mapách, které půjdou do tisku, se už objeví jméno Krudum.

Kopec je velmi významný. Vedla tudy obchodní stezka. Na úpatí objevili archeologové v roce 2002 zbytky kostela sv. Mikuláše, který tu zanikl v 15. století. Příští týden – ve středu 3. prosince – odsud do kraje vyrazí svatý Mikuláš. Přesně podle staré pověsti. Po bohoslužbě, která v prostoru bývalého kostela začne v 16 hodin, Mikuláše vyprovodí pěvecký sbor Cubitus. Před několika týdny byla na vrchu otevřena měřící věž s veřejně přístupným ochozem – rozhlednou.

Klub českých turistů při svých pěších akcích vždy používal název Krudum. I když v turistických mapách Slavkovského lesa na prvním místě vždy stojí Chrudim s vysvětlující poznámkou v závorce: (správně Krudum). „Jsme na změnu připraveni. Nahlásíme ji našemu zpracovateli map,“ řekl Ladislav Zoubek z Klubu českých turistů. Společnost Loketské městské lesy chce ke Krudumu přilákat co nejvíce návštěvníků. Postaví na vrchu otevřený srub, aby se lidé měli kde schovat. Sruby by měly vyrůst i u blízkých Komářích jezírek a také pod rozhlednou v nedalekém Krásně. Opravíme lesní přístupové cesty. Oblast je totiž téměř nevyužívaná a přitom má velký rekreační potenciál,“ myslí si Hlavsa. Celý projekt zaměřený na rozvoj turistického ruchu by mělo zaštítit sdružení obcí Sokolov – východ spolu s městy Horní Slavkov a Krásno. Jen obnova cest přijde na dvanáct milionů korun.

Na Krudum dojdou návštěvníci z několika směrů. Nejkratší cesta asi vede od silnice ze Sokolova směrem na Podstrání. Motoristé tu mohou nechat auto před odbočkou na Lobzy a vydat se po špatné lesní cestě asi čtyři kilometry vzhůru přes bývalou osadu Milíře.

Do třiceti metrů po 151 schodech

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 16.

10. 2008

Přesně 151 schodů musí vyšlapat lidé, kteří se chtějí podívat z nové rozhledny. Ta je od včerejška bezplatně a volně přístupná na vrchu Krudum ve Slavkovském lese. Točité schodiště vedoucí na ochoz až do výšky 29,5 metru nad zemí je součástí právě dokončené šedesát metrů vysoké ocelové monitorovací věže Českého telekomunikačního úřadu.

Nová vyhlídka stojí přesně v místě, kde od roku 1932 stála desetimetrová kamenná rozhledna pojmenovaná podle zdejšího významného lékaře Andrease Kempfa. Brzy se stala turistickou atrakcí, ale po válce chátrala a zbyla z ní jen hromada kamenů. Atrakcí se může stát i moderní vyhlídka, na niž se složila sousední města Loket, Horní Slavkov, Sokolov, Krásno a také kraj.

„Tohle je jen začátek. Chceme tu postavit otevřený srub, aby se lidé měli kde schovat. Sruby by měly vyrůst i u blízkých Komářích jezírek a také pod rozhlednou v Krásně. Opravíme lesní přístupové cesty,“ plánuje starosta Lokte Jaroslav Hlavsa. Jen cesty budou stát dvanáct milionů korun. V zimě by se čtveřice měst mohla znovu složit na úpravu tras pro lyžaře.

Na vrch Krudum dojdou návštěvníci z několika směrů. Nejkratší je to od silnice ze Sokolova směrem na Podstrání. Motoristé tu mohou nechat auto před odbočkou na Lobzy a vydat se po špatné lesní cestě asi čtyři kilometry vzhůru přes bývalou osadu Milíře. Na vrch se dá dojet na kole.

Vyhlídku na Krudumu (nadmořská výška 835 metrů) spravuje firma Loketské městské lesy a nechá ji volně přístupnou od 1. dubna do 31. října. Nesmí se na ni šplhat za silného větru, bouřky a při námraze. Na schodišti a na plošině se smí v jeden okamžik pohybovat maximálně 35 osob.

Zajímavé je, že na většině českých map je vrch Krudum (z keltštiny -kruhová pevnost) oficiálně zapsán jako Chrudim. K přejmenování došlo po 2. světové válce, kdy se nově příchozí obyvatelé domnívali, že slovo Krudum má německý původ. Název Chrudim se ale nikdy neujal. Město Horní Slavkov, na jehož území vrch stojí, před několika dny poslalo Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu návrh, aby hora Chrudim byla přejmenována zpět na Krudum.

Rozhledna na Krudumu je téměř hotová

  • Autor: Bohumil Zeman
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 1. 8. 2008

Nad vrcholky stromů ve Slavkovském lese už se tyčí nová, padesát metrů vysoká měřicí věž. Během několika dnů ji na vrchu Krudum na okraji chráněné krajinné oblasti postavil Český telekomunikační úřad. Pro turisty je věž zajímavá hlavně proto, že bude za několik týdnů sloužit i jako rozhledna. Díky snaze města Loket, na jehož pozemcích věž stojí, vede schodiště nahoru na ochoz, odkud je vidět široko daleko.

„Bude to hezká rozhledna. Je to poměrně subtilní příhradová stavba, která rozhodně nebude mít tak velký vliv na ráz krajiny, jak se někdy píše nebo říká,“ uvedl starosta Lokte Jaroslav Hlavsa. Jeho úkolem bylo sehnat potřebných 3,5 milionu korun, aby vyhlídka pro veřejnost na věži vznikla.

Vrchol bájné hory Krudum, kam už vede cesta, chce město Loket v další etapě vylepšit – možná i ve stylu parkových úprav. Radnice už připravila i projekt na opravu poničených lesních cest, které propojují Loket, Horní Slavkov (v jeho katastru věž stojí), Krásno a Sokolov. Chystá se i spojení krudumské rozhledny s rozhlednou v Krásně.

Sruby pro turisty Lesní cesty budou značené pro cykloturisty. „Konečně tu vznikne páteřní osa v okolí Krudumu. K tomu bychom rádi postavili u každé rozhledny a ještě u Komářích jezírek otevřené sruby pro veřejnost. Oblast je téměř nevyužívaná, a přitom má velký rekreační potenciál,“ myslí si Hlavsa.

Celý projekt zaměřený na rozvoj turistického ruchu by mělo zaštítit sdružení obcí Sokolov – východ spolu s městy Horní Slavkov a Krásno. „Zkusíme to stihnout do podzimu, kdy se chceme s projektem přihlásit o dotaci z Evropské unie. Bude to ale složité, protože cesty patří částečně Pozemkovému fondu, Karlovarskému kraji, městu a Lesům České republiky,“ vysvětlil starosta Lokte.

Na Krudumu kdysi rozhledna stávala. Od roku 1932, byla kamenná a měřila třicet metrů. Po druhé světové válce ale její význam upadal, nikdo ji neudržoval a v sedmdesátých letech zanikla. Prakticky nic z ní nezbylo. Před několika lety přišla obecně prospěšná společnost Krudum s myšlenkou rozhlednu obnovit. „Snaha o obnovu rozhledny narazila na nedostatek peněz,“ řekl už dříve jeden ze zakladatelů společnosti, Rudolf Tomíček.

Opsal Krudum? Některé části si asi „vypůjčil“

  • Autor: Bohumil Zeman
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 5. 10. 2007

Amatérský badatel Luděk Jaša z Horního Slavkova je na vrcholu blaha. Vydal knihu o historii bájné hory Krudum. Na besedách, kde publikaci propaguje, se tituluje jako historik a spisovatel. Jenže opravdoví historici, archeologové a pamětníci ho nemohou vystát. Tvrdí, že si Jaša od nich „vypůjčil“ a bez svolení v knize otiskl fotografie a různé plánky k nedávno pracně vykopaným zbytkům kostela svatého Mikuláše pod Krudumem. Mají k Jašovi i další výhrady.

„Například plán půdorysu kostela svatého Mikuláše je jasně náš. Na to se vztahují autorská práva,“ řekl Vladislav Podracký, který při výzkumu na Krudumu pracoval pro karlovarské muzeum. Archeolog Jiří Klsák chvíli uvažoval, že na Jašu podá trestní oznámení. Vztek už ho prý ale částečně přešel. Naštvaný je i Ladislav Hradický. Jašovi půjčil staré fotografie, které má po matce.

„Neřekl mi, že je chce použít a vydat je v knize. Nazlobil mě, protože materiály použil pro svou výdělečnou činnost. A ani jeden výtisk mi nedal,“ posteskl si Hradický. Řekl, že v Jašově knize našel pět svých fotografií. Jedna z nich se dokonce objevila na obálce publikace.

Jaša se dušuje, že o ničem neví a že to jsou výmysly. „Fotku z titulní strany jsem dostal od jedné paní z Drážďan. A žádné plánky jsem nikomu neukradl. Maloval jsem je sám, také to umím. Strávil jsem s tím spoustu času.“ Kritiky vyzval, aby mu své výhrady řekli, aby se věc vysvětlila. Není to první případ, kdy se Luděk Jaša dostal do potíží. Před lety vydal knihu Krudum, báje a pověsti Slavkovského lesa. Opsal přitom pověsti, které sebral uznávaný historik Josef Brtek. „Tehdy mě vykradl, polovinu věcí doslova opsal ode mne a ani mě necitoval. Teď se s jeho neseriózností zřejmě setkávají jiní autoři,“ poznamenal Josef Brtek.

Odborníkům dělá Luděk Jaša s oblibou věci, které jsou neférové. „Používá myšlenky a materiály jiných lidí a necituje je. Modely kostela v knize jsou stažené z našich internetových stránek.“ Výhrady má Klsák k tomu, že Jaša spekuluje o keltském osídlení v oblasti Krudumu. Důkazy ale chybějí.

Podle Brtka neumí Jaša rozlišovat kvalitní a nekvalitní podklady, se kterými pracuje. „Pan Jaša je pro mě dost slabým autorem. Historie totiž není pohádka pro dospělé, ale disciplínou, která má svá pravidla. On ale plácá takovou povrchní vlastivědu, kterou prodává,“ dodal Brtek.

Na vydání knihy získal Luděk Jaša grant 20 tisíc korun od města Sokolov, ale peníze si ještě nevyzvedl. Mezi sponzory autor uvedl i krajský úřad. Ten ale žádný příspěvek na tuto publikaci nedal.

Luděk Jaša pokřtí knihu o Krudumu

  • Autor: Dita Urešová
  • Zdroj: Sokolovský deník
  • Dne: 19. 6. 2007

„Kniha vznikala celkem 8,5 roku, ale informace jsem shromažďoval více než 20 let,“ říká o své knize Krudum, historie bájné hory a jejího okolí její autor sokolovský historik Luděk Jaša. Slavnostní křest jeho díla se uskuteční příští týden v pondělí 25. června v sokolovském zámku.

„Knížka je výpravná a doplněná stovkami většinou dosud neznámých fotografií a podrobně zachycuje historii části Slavkovského lesa v okolí Krudumu od 13 století po rok 1945,“ říká o knížce autor. „Kniha je doprovázena velkým množstvím historických fotografií, z nichž mnohá jsou veřejnosti předkládána poprvé. Pro dokonalý popis míst jsou historické snímky porovnávány s dnešním stavem,“ doplňuje Jaša s tím, že je zde i popsán životopis jedné z dnes zapomenutých osobností Andrease Kempfa.

Na vrchu Krudum vyroste sporná věž

  • Autor: Bohumil Zeman
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 18. 12. 2006

Nebude to trvat dlouho a na vrchu Krudum ve Slavkovském lese vyroste sporná stavba: padesát metrů vysoká měřící věž s deseti metrovou anténou. Vztyčit ji chce Český telekomunikační úřad, který už požádal o stavební povolení. Věž by mohla sloužit zároveň jako rozhledna pro turisty – se schodištěm a vyhlídkovou plošinou třicet metrů nad zemí.

„Standardní stavební řízení trvá dva měsíce. Do začátku března bychom měli rozhodnout,“ uvedl vedoucí stavebního úřadu v Horním Slavkově Martin Hanzal. Stavbu podporuje město Loket, na jehož pozemcích má věž vyrůst. Radní v listopadu souhlasili s projektovou dokumentací ke stožáru.

Podle mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Dany Makrlíkové má stožár sloužit jako automatická monitorovací stanice kmitočtového spektra. „Odhadovaná částka na výstavbu věže zřejmě překročí dvacet milionů korun,“ uvedla. Příhradová konstrukce bude připravena i pro montáž vyhlídkového ochozu a schodiště. „Tuto část však telekomunikační úřad nebude platit, nedovolují mu to platné zákony,“ dodala mluvčí. O vyhlídku na Krudumu ale stojí starosta Lokte Jaroslav Hlavsa.

„Na vyhlídku se budeme muset finančně složit, budeme hledat sponzory,“ řekl. Stavba, která má vyrůst na dohled objevených zbytků středověkého kostela sv. Mikuláše u osady Hrušková, má řadu odpůrců.

Proti je například Klub českých turistů, radnice v Sokolově, autor knihy o rozhlednách v Česku Jan Nouza i šéf Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les Jan Schlossar. Všichni soudí, že věž naruší estetickou a přírodní hodnotu krajiny.

Pod Krudum se ještě vrátíme, říká archeolog Jiří Klsák

  • Autor: Lev Havlíček
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 7. 3. 2006

Zpracováváním loňských nálezů, aby mohly být se všemi náležitostmi uloženy do depozitáře, a přípravou výstavy o výzkumu kostela svatého Mikuláše pod Krudumem tráví archeolog karlovarského muzea Jiří Klsák se spolupracovníky letošní zimu. „Je potřeba dát hlavně dohromady veškeré nálezy a patřičně je připravit. Tedy umýt je, popsat, slepit, pokud je třeba, a udělat také nějaké závěry. Nakonec vše zpracovat do formy výstavy. To vyžaduje i archivní studium, protože je třeba informace získané vlastní archeologií doplnit historickými prameny.

Proč bude tato výstava největší?
Především proto, že tento výzkum byl mimořádný, významný svým rozsahem i dopadem. Také proto, že vykopaný materiál je velmi bohatý a prezentaci si zaslouží. Nejde jen o keramiku, máme i spoustu kovů, sklo. Chceme udělat výstavu důstojnou včetně ukázek, například podlah, střech a přitom vše poutavě přiblížit divákům. Naším cílem je nejen představit kostel a to, co jsme vykopali, ale i prostředí, v kterém vše vznikalo.

Co bylo na nálezu pod Krudumem nejpřekvapivějšího, nejcennějšího?
Pro mě nejzajímavější fakt je, že se samotný kostel vůbec našel. Věděli jsme sice o existenci nějakého objektu, ale vysvětlení, co se v těch místech nachází, se rozcházela. Vyskytovaly se okolo toho značné fámy. Hovořilo se o celnici, kostele, klášteře a dokonce jsem se setkal i s domněnkou, že tam mohl stávat hrad. Až vlastní výzkum zjistil hned v roce 2002, že se jedná o církevní stavbu. Z poměrně jednoduchého půdorysu bylo zřejmé, že se jedná o velmi starý kostel.

Jaký materiál jste našli?
Nedá se říct, že by se nálezy nějak lišily od nálezů u jiných středověkých kostelů. Jde o několik desítek středověkých mincí, spoustu keramiky, překvapivě se zachovaly také architektonické články, což nebývá běžné. To je ostění oken, ostění portálu, prostě opracované kamenné články. Dokonce z toho, co jsme našli, jsme se pokusili část vztyčit na původních místech.

Budete se pod Krudum vracet?
Určitě. Nebudeme se už zabývat tolik vlastním kostelem, ale chceme se více věnovat okolí. Pomocí především nedestruktivních metod bychom rádi prozkoumali zázemí kostela, chceme více zaměřit pozornost na důlní díla. Nejde přímo o kopání, ale o průzkum mikroregionu a pokusíme se všechny relikty, které v krajině jsou, dát do souvislostí.

Jaké relikty to například jsou?
Kupříkladu stará cesta. Je třeba pokusit se určit, z jaké doby je, jaký mohla mít vztah ke kostelu. Stejně tak důlní díla. Chceme zjistit, co se tu v které době těžilo. Chceme dát všechny střípky dohromady a rádi bychom vytvořili studii, kterou zasadíme kostel do mikroregionu. Výsledky se samozřejmě nedají zaručit, je to svým způsobem experiment. V průběhu let se nám ale věci vyjasňují.

Kdy předpokládáte práce venku?
Pokud má mít výzkum smysl, je nejlepší, když už není vůbec sníh. Ve sněhu kopeme jenom v momentě, kdy se jedná o záchranný výzkum v souvislosti se stavebními pracemi. Příkladem může být průtah Karlovými Vary. Dálkové stavby se nezastavují ani v horších podmínkách a tam být musíme. U výzkumů, kde sledujeme nějaký náš vlastní zájem, je třeba, aby bylo alespoň nad nulou. Za příznivých podmínek začínáme s výzkumy na přelomu března a dubna.

Kam se vrhnete, až se oteplí?
Budou pokračovat výzkumy v Ostrově – v kostelech Zvěstování Panny Marie a svatého Jakuba a celkově v objektu piaristické koleje. Pravděpodobně v létě budeme dělat výzkum na hradě Hartenberg na Hřebenech. V minulosti jsme tam kopali už několikrát, ale soukromý majitel hradu, Bedřich Loos, tam provádí rekonstrukci a k různým sondám jsme tam třeba.