Prosincová stopa u Kostelní Břízy

Zima již nějaký pátek předvádí svou sílu a běžkaři si lebedí. Jelikož však často fouká vítr a padá další sníh, stopař ztrací víru, že snad někdy stopu dle svých představ vyladí. Drobná poezie na úvod… a pár fotek z 18. a 19. prosince 2010. Stopa byla protažena až na Kostelní Břízu. V následujících dnech (a to hned toho 19. 12.) často sněžilo a foukalo. Co se běžkování týče, sledujte stránku SKI Březová. Celý příspěvek

Lobzy

Název obce byl přenesen z názvu potoka – Lobezský potok. Lobez znamená podmílání (břehů vodou).

Poprvé písemně zmíněna koncem 14. stol., obec patřila k panství Sokolov do r. 1850 a poté byla samostatnou. Zničena byla v době začlenění do Vojenského prostoru Prameny v letech 1946-1954. Zbytky staveb byly v 60. letech 20. stol. srovnány se zemí v rámi akce „Úklid pohraničí“.

Později zde bylo postaveno několik domků pro zaměstnance statků a hospodářské budovy statku. Část nových domků ale byl později opuštěna a zničena, protože se zde lidem nedařilo. Dnes zde stojí několik dvojdomků a působí zde soukromý zemědělský podnik.

Nejvýznamnější stavbou obce byl kostel sv. Vavřince z 15. století. Dlouhou tradici měla místní škola. Byl zde poměrně bohatý spolkový život, jako ve všech okolních obcích: zemědělské kasino, dobrovolní hasiči, pěvecký sbor ad.

K obci náležely osady Paseka (Schwand) a Novina (Grün), Lobezský (Lobsmühle) a Medvědí mlýn (Bärenmühle), železný hamr (Eisenhammer) a samoty Stöhrova chalupa (Stöhrhäusel) a V Lukách (Wieshütten).

Počet obyvatel a domů

Rok Domů Obyvatel
1869 41 246
1900 40 228
1930 39 193
1991 4 14

Zdroje

  • Romana Beranová Vaicová: Zaniklé obce na Sokolovsku. Krajské muzeum Sokolov, 2005.

V Krušných horách postaví desítky větrníků

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 14. 8. 2009

Stavbu téměř čtyřiceti nových větrných elektráren připravují investoři v Karlovarském kraji. Hlavně v oblasti Krušných hor, ale i na Mariánskolázeňsku. Proti některým větrníkům – třeba u Habartova nebo v Krásné u Aše – nikdo nic nenamítá a čeká se, že budou hladce schváleny. Jinde – například v Horní Blatné či Trstěnicích -se ale vedou spory a odborníci musí detailně prozkoumat vliv chystaných elektráren na životní prostředí.

Sokolovská radnice před pár dny začala rozhodovat o stavebním povolení pro pražskou firmu Green Recycling Machines. Ta chce vedle současného větrného parku v osadě Horní Částkov u Habartova vztyčit ještě další dva stometrové stožáry s vrtulemi. „Kapacita by měla být stejná jako u prvních dvou elektráren -tedy dva megawatty,“ řekl Petr Volmut, který zastupuje investora.

Už před několika lety dostala souhlas od krajského úřadu chomutovská firma Windenergie, aby postavila tři vrtule u Vrbic na Žluticku. Zatím tu ale nestojí. „Změnili jsme kvůli elektrárnám územní plán. Kdyby šlo všechno tak, jak si představujeme, firma by mohla začít do roka asi kilometr od obce stavět,“ řekl starosta Vrbic Jiří Sojka.
Blíží se chvíle, kdy stejná společnost sestrojí pět elektráren u Jindřichovic na Sokolovsku.

„Bude to na podzim, čeká se na stavební povolení,“ uvedla starostka Anna Polívková.

Asi největší park se připravuje poblíž Lubů na Chebsku. Mluví se o devíti větrnících. „Vyvíjí se novější a čím dál lepší a účinnější stroje. Jde o to, který typ tam dosadit,“ vysvětlil Volmut. Stavět se chystá Winding WE. Zastupitelstvo s výstavbou v lokalitě Výspa – tedy daleko od obydlí – už souhlasilo.

Některé další plány na ekologickou výrobu elektřiny ale mají své odpůrce. Sokolovští úředníci nesouhlasí se stavbou tří větrníků v Lobzech u Březové. Starosta Březové Miroslav Bouda je za to kritizuje.

„Tvrdí třeba, že elektrárny zkazí výhled na kamenickou kapli. Asi nevědí, kde kaplička stojí. Vždyť už teď se lidé dívají na stožáry vysokého napětí a rozvodné stanice. Dominantu Slavkovského lesa větrníky nenaruší a ještě se stanou turistickou atrakcí,“ míní starosta. Krajský úřad nařídil prozkoumání záměru z hlediska životního prostředí.

Dohady se vedou také v Horní Blatné. Velká část města podepsala petici proti elektrárně. Hlavními kritiky jsou lidé ze Sdružení za udržitelný rozvoj Horní Blatné v čele s lékařem Tadeášem Mašlankou. „Jestli se zde postaví elektrárna, klesne cena mého domu z 3,5 milionu korun na 700 tisíc. Elektrárna by připravila obyvatele města až o sto milionů korun,“ řekl už dříve Mašlanka.

Lidé se mohou vyjádřit k větrníkům v Lobzech

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 29. 7. 2009

Tři větrné elektrárny o výkonu dvou megawattů chce postavit podnikatel Jan Danko v Lobzech u Březové. Krajský úřad začal posuzovat jeho záměr z pohledu vlivu na životní prostředí a do 26. srpna se mohou vyjádřit i občané. Vedení města Březová s větrníky vysokými 150 metrů souhlasí, v Sokolově naopak vadí.

Březová se připravuje na běžkaře

Autor: ČTK
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 15. 11. 2007

Březová na Sokolovsku už připravuje lyžařské stopy na letošní sezonu. Trasy, které mohli běžkaři využít poprvé před dvěma lety, by letos měly být lépe upravené.
„Hlavní novinkou je letos pořízení mobilní garáže pro sněžný skútr. Díky tomu bude jednodušší stopy udržovat. Rozšířili jsme také parkování na Lobzech a vinárna tu rozšířila služby o zimní zahradu,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda.

Trasy byly doplněny o nové informační tabule a připravuje si i výroba druhého zařízení, které by umožnilo upravovat dvě stopy zároveň, a ušetří tak náklady na pohonné hmoty. Podle internetových stránek areálu skibrezova.sweb.cz se také připravuje technické zařízení pro volný styl (bruslení).

Stávající trasy měří asi třicet kilometrů a vedou v několika okruzích mezi Březovou, Lobzy a sahají nejdále k Podstrání. Plány Březové počítají s jejich dalším rozšiřováním do Slavkovského lesa a až k Mariánským Lázním.

„V zimě by trasy sloužily pro běžkaře, v létě třeba pro nordic walking,“ doplnil Bouda.

Lyžařské trasy okolo Březové jsou ideální hlavně pro rekreační běžkaře ze Sokolova a okolí. Místo dlouhé cesty na Kraslicko nebo na Boží Dar mohou sem dojet autobusem MHD.