V bývalých kasárnách v Tisové se bude vyrábět kompost k rekultivacím

  • Autor: Směna ČRo Plzeň
  • Zdroj: Český rozhlas Plzeň
  • Dne: 26. 2. 2007/li>
  • Webové stránky

U Tisové na Sokolovsku by měla vzniknout kompostárna firmy Ekoinvest Sokolov o výměře 1420 čtverečních metrů. Výstupem by měly být komposty využitelné pro rekultivace. Zařízení by mělo stát v areálu bývalých kasáren pohraniční stráže Mýtina. Pokud záměr úspěšně absolvuje schvalování, začne se stavět ještě v prvním čtvrtletí letošního roku.

V zařízení se bude zpracovávat maximálně 10.000 tun ostatních odpadů za rok Nová kompostárna předpokládá produkci asi 7000 tun kompostu ročně.

Bývalá kasárna získalo v roce 2004 po téměř 12 letech jednání město Březová. Areál pak město převedlo za korunu na Ekoinvest, který na oplátku slíbil zlikvidovat ekologickou zátěž na pozemcích a zdevastovaný areál využít.

Celý areál získalo město bezplatně, přestože podle odhadu jeho hodnota byla zhruba 30 milionů korun. Náklady ve stejné výši byly ale odhadovány právě na odstranění ekologické zátěže.

Od využití areálu firmou Ekoinvest, která se zabývá ukládáním a zpracováním odpadů, si Březová slibuje i vznik nových pracovních míst.

Březová konečně získá areál kasáren

Březová na Sokolovsku konečně získá rozsáhlý areál bývalých kasáren Mýtina. Po dvanácti letech byrokratického boje konečně vláda odsouhlasila jeho bezúplatný převod na město. O zdevastovaná kasárna s okolními pozemky v účetní hodnotě zhruba dvaatřiceti miliónů korun má dlouhodobý zájem firma Ekoinvest Sokolov. A to i přes ekologickou zátěž v hodnotě asi 33 miliónů. Společnost chce v místě postavit třídírnu odpadů, ve které by do několika let našlo práci nejméně 180 zaměstnanců.

Společnosti Ekoinvest a A.S.A chtějí kompostárny u Tisové

  • Autor: neuveden
  • Zdroj: Sokolovský deník
  • Dne: 14. 4. 2007/li>
  • Webové stránky

Areály na zpracování organických materiálů na kompost budou podle záměrů firem na místě bývalých kasáren nebo v jejich sousedství. Projekt Ekoinvestu posoudil Krajský úřad Karlovarského kraje a nemá k němu námitky. Záměr společnosti A.S.A bude kraj ještě posuzovat.

Ekoinvest nyní může požádat o vydání územního rozhodnutí a poté stavebního povolení. Kompostárnu plánuje na ploše 1 420 metrů čtverečních uvnitř areálu bývalých kasáren. V zařízení se má zpracovávat maximálně 10 000 tun ostatních odpadů za rok, uvedla Bocková. „Výsledným produktem by podle záměru firmy měly být komposty využitelné pro rekultivace. Nová kompostárna předpokládá produkci kolem 7 000 tun kompostu ročně,“ dodala.

Společnost A.S.A hodlá rekonstruovat a modernizovat současnou kompostárnu a dále vybudovat dekontaminační biodegradační plochy v areálu odpadového centra Recent Tisová. Roční kapacita kompostárny A.S.A je podle Bockové 10 000 tun a maximální kapacita biodegradační ploch 30 000 tun za rok. „Na biodegradační ploše budou upravovány a odstraňovány odpady kontaminované ropnými látkami. Stavba je situována mimo obytné území,“ uvedla mluvčí.

Záměr společnosti A.S.A bude ještě posuzovat krajský úřad z hlediska vlivu na životní prostředí. Zpracované oznámení záměru je k nahlédnutí na Krajském úřadě Karlovarského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, a dále na Městském úřadě Březová. „Vyjádření k oznámení je možné zaslat nejpozději do pondělí na krajský úřad. K tomuto projektu se může vyjádřit také veřejnost,“ dodala Bocková.

Vyrábíme stavební směs, brání se firma pokutovaná za zpracování odpadu

  • Autor: Bohumil Zeman
  • Zdroj: MF Dnes – Karlovarský kraj
  • Dne: 20. 12. 2012
  • Webové stránky

Mimořádně vysokou pokutu 2,1 milionu korun udělila Česká inspekce životního prostředí firmě Derter za to, že u Březové na Sokolovsku nelegálně zpracovala dovezené plastové odpady. Majitel pokutované firmy však tvrdí, že nic špatného neudělali a mluví o úřednické šikaně.

Haldy elektroodpadu, plastů z autovraků a vytříděného komunálního odpadu se u Březové objevily před rokem. Teď definitivně padla dosud nejvyšší sankce tohoto druhu v kraji. V odvolacím řízení ji potvrdilo i ministerstvo životního prostředí.

„Firma míchala plastovou drť dovezenou ze zahraničí s popílkem na místě, které k tomu není určeno. Rozhrnula ji, uválcovala a tvrdila, že dělá terénní úpravy. Ty ale nebyly povoleny stavebním ani krajským úřadem,“ uvedl vedoucí pobočky České inspekce životního prostředí v Karlových Varech Lubor Bednář.

Počínání firmy hodnotí inspektoři jako poměrně závažné pochybení. Milionové pokuty nedávají často.

„Odpadu bylo opravdu hodně, na ploše o velikosti poloviny fotbalového stadionu. Odebrali jsme vzorky a nechali udělat rozbory, které dopadly špatně. Prokázalo se, že jde o odpad,“ řekl Bednář.

Vykládají si zákon svévolně, tvrdí majitel firmy

Radomil Kubát, majitel a jednatel společnosti Derter, je v šoku. Mluví o šikaně ze strany úředníků. Je si jistý, že nic protizákonného neudělal. Připravuje správní žalobu a chystá se na bitvu u soudu. To je poslední šance, jak se může bránit.

Kubát tvrdí, že inspektoři si vykládají zákon svévolně. Podle něj nejde vůbec o nelegální skládku plastů, ale o novou technologii využití umělých hmot ve stavebnictví.

„Vymyslel jsem novou stavební směs. Nechal jsem ji také certifikovat a mám k tomu všechny potřebné dokumenty. U mě na pozemku probíhaly technologické zkoušky,“ upřesnil Kubát.

O novinku je prý velký zájem, Radomilu Kubátovi se hlásí potenciální odběratelé. Mohlo jich být ale víc. Řada firem se lekla, když inspektoři začali Derter vyšetřovat.

„Musím podat správní žalobu, abych se očistil. Protože podle nesmyslné logiky inspekce zůstává odpad už navždy odpadem. Pak by trička z petlahví byla vyrobena také nelegálně,“ poukázal Kubát.

Firmě Derter hrozí i další pokuta

Firma působí na trhu asi patnáct let, zabývá se právě sběrem a recyklací druhotných surovin. Hlavně odpadu pro papírenský průmysl.

Pokuta ve výši 2,1 milionu korun nemusí být konečná. Proti Derteru se vede ještě druhá a dosud neukončená část řízení. Firma nepředložila správné smlouvy k přeshraniční přepravě dovezené drti.

Šéf Derteru se hájí, že podle evropské směrnice nemusí předkládat smlouvy přímo s dodavatelem, ale třeba jen s překupníkem či přepravcem. A tyto dokumenty má. „Nemusím vědět, kdo je dodavatelem. A ani to nevím,“ brání se.

Derter si pozemky pronajal od společnosti Ekoinvest. „V nájemní smlouvě se nepíše o odpadu. Má to být materiál určený k recyklaci a dalšímu využití,“ poznamenal už dřív šéf Ekoinvestu Vladimír Číhal.

Starosta Březové Miroslav Bouda není přesvědčen, že by zpracování plastů významně zatěžovalo životní prostředí. „Dělají to v území dřívějšího plaviště popílku,“ upřesnil Bouda.

Škodlivé odpady v areálu kasáren v Černém Mlýně

V novinách je možné se dočíst o tom, že v areálu bývalých kasáren v Černém Mlýně jsou skladovány plastové odpady, jež tam navezla firma DERTER s.r.o.:

V této věci nedávno rozhodl Nejvyšší správní soud. Mimojiné se vyjádřil ke složení odpadů na zmíněném místě.

Nejvyšší správní soud rozhodl v právní věci žalobkyně DERTER s. r. o. proti žalovanému Ministerstvo životního prostředí proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2012, č. j. 1741/530/12/Zm; 86648/ENV/12, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2017,
č. j. 6 A 22/2013 – 118, takto: rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2017, č. j. 6 A 22/2013 – 118, se zrušuje a věc se vrací Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.

Odůvodnění

[1] Žalobkyně, společnost zabývající se nakládáním s odpady, se měla svým jednáním dopustit několika správních deliktů, neboť v provozovně na par. č. 336 v katastrálním území Citice a ve skladu na par. č. 194/3 v katastrálním území Tisová skladovala odpady a nakládala s nimi v rozporu se schváleným provozním řádem. Dále dovážela odpad v podobě plastové drti ze skladu Tisová na pronajatý pozemek, zde ho míchala s popílkem a tuto směs rozhrnovala, aniž by k tomuto pozemku měla povoleno nakládání s odpady.

[21] Pro závěr plynoucí z těchto rozhodnutí, že směs ImplevuStab je odpadem, poskytuje správní spis (zejména skutková zjištění o provedených měřeních) dostatečný podklad, takže jej lze bez potíží ověřit. Dle protokolu ze dne 30. 3. 2012, číslo 335/2012, který obsahuje chemické složení hmoty odebrané z několika míst na dotčeném pozemku, byly překročeny nejvyšší přípustné hodnoty některých škodlivých látek (například arsenu, kadmia, EOX, či olova).

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (PDF)

Jezero Medard v září 2011

Na Medardu byla letos dokončena břehová linie a pokročile vypadá přístaviště u Svatavy (srovnání s plánem v urbanistické studii):

Urb. studie Západní část Sokolovské pánve, akt. 2006, + foto Milan Náhlík, 15. 10. 2011

Plán rekultivací Sokolovské uhelné na r. 2012 říká, že v r. 2012 bude probíhat výsadba stromů a terénní úpravy v oblasti šesté etapy, kdy se bude dělat napojení na břehovou linii, nové hospodárnice a odvodnění. Zajímavostí je, že na Medardu se bude, po oficiálním ukončneí těžby, těžit znovu. Dle oficiálního vyjádření kvůli zvýšení stability jednoho svahu.

Máte-li zájem o plány s Medardem, podívejte se na oficiální webovou stránku jezera. Zde jsou dva výřezy z výkresů. Jde vidět, že naplánováno je řešení zahrnujicí jezero Medard, Lítovskou výsypku, arboretum Antonín a jezera u Habartova.

Řešení krajiny okolo Medardu (urb. studie)

Okolo Jiřího v září 2011

Projděte si fotografie z procházky okolo činného hnědouhelného dolu Jiří mezi Sokolovem, Královským Poříčím, Novým Sedlem, Vintířovem a Lomnicí. V Družbě se naopak těžit přestalo, protože uhelnou sloj zavalila sesunuvší se zemina. Těžit se tak v Družbě bude až za řadu let, a navíc z opačného směru – od Královského Poříčí. Poměrně rychle postupuje ukrajování země směrem k silnici Sokolov-Lomnice (Lomnické pinky). Zájemcům o aktuality ze Sokolovské uhelné doporučuji její webové stránky.

Jezero Jiří

Mnohé však napadne, co s velkou dírou po vyrubání uhlí. Tématu se intenzivně věnuje mikroregion Sokolov-východ, a to v rámci projektu ReSource. Součástí projektu bylo i zářijové mezinárodní sympózium v Chodově s podtitulem „integrativní přeměna težebních lokalit“. Zúčastnilo se jej kolem stovky lidí ze sedmi evropských zemí. Hovořili o zkušenostech s přeměnou bývalých hornických regionů po vytěžení klíčové suroviny. Prezentace řečníků jsou ke stažení na stránkách mikroregionu.

Mikroregion si v rámci projektu objednal vypracování urbanistické studie pro oblast dolu Jiří a okolí pro období po ukončení těžby od Ing. arch. Martínka. Studie vznikala mimojiné na jednáních se zástupci členských obcí mikroregionu. Její vize zahrnuje místo, cíl, způsob a čas: Sokolovsko 2030 – průmyslové a rekreační centrum Karlovarského kraje za aktivní podpory odborného vzdělávání a vytváření komplexních podmínek pro schopné. Z prezentace (PDF) ing. Martínka jsem vytáhnul několik obrázků, které níže uvádím. Pro zájemce doporučuji textovou část urbanistické studie s podrobným popisem plánovaných aktivit.

Pohledy z Jehličné

Pohledy od bývalé Jehličné na vnitřní výsypku.

V okolí Jehličné

Na snímcích uvidíte i mimojiné viadukt, který figuruje na historických fotkách této zaniklé obce.

Lomnice

Lomnická vyhlídka vzbuzuje děsivou představu, že v korečkách jednou zmizí i Sokolov…

Vyhlídka Pískový vrch

Pohledy od Královského Poříčí

V této části dolu je rušno…

Od Lomnických pinek

Tady je nebezpečno, stroje zem ukusují vysokým tempem.

Měsíční krajina na Sokolovsku v r. 1987

Článek z doby socialismu nám po téměř čtvrtině století přiblíží tehdejší oficiální náhled na těžbu uhlí a její dopad na krajinu Sokolovska. Zajímavé je, že stejný článek bychom mohli otisknout v dnešních novinách a nikdo by si ničeho zvláštního nevšiml – snad až na chybějící zmínku o tenčících se zásobách uhlí a hrozbě celokrajské sociálně-ekonomické krize z důvodu rostoucí nezaměstnanosti.

Celý příspěvek

Výsypka Silvestr

silvestr3

Měsíční krajina. Tak většinou vypadá země po ukončení těžby hnědého uhlí.

Začněme financováním. Povrchové doly na hnědé uhlí v okolí Sokolova jsou výrazným zásahem do krajiny. Od r. 1994 si (soukromé) těžební společnosti povinně ukládají rezervy na rekultivaci území, která svou činností poškodí. Tyto společnosti ale v r. 1993 do své správy získaly i poškozená území z dřívějších dob, na jejichž rekultivaci si rezervu nevytvořily. O podmínkách rekultivací na Sokolovsku doporučuji str. 204-205 z Terciérní pánve a ložiska hnědého uhlí České republiky.

Finanční zdroje na rekultivací těchto území jsou vyčleněny ve fondu, který vytvořila vláda ČR z výnosů privatizace státních hnědouhelných podniků nejdříve pouze Ústeckého kraje, později i Karlovarského. Do fondu bylo nashromážděno 15 miliard Kč.

voda

Potůček na výsypce. I slabý stálý tok dokáže v hoře materiálu udělat divy (viz dále).

Právě z tohoto fondu byly hrazeny rekultivační projekty Silvestr IIA – rekultivace výsypky (další info; lesopark Dolní Rychnov) a rekultivace Silvestr III, 1.etapa (po pravé straně silnice Dolní Rychnov-Březová). Oba projekty si můžete prohlédnout na mapě (velký soubor). Fotografie z lokality SIlvestr III a úložišti elektrárny Tisová najdete níže na této stránce.

Silvestr

Rekultivační projekty Silvestr II (vpravo) a III (vlevo)

Výsypka Silvestr

kameny

Kameny, zvláštní půda... pro milovníky přírody je výsypka Silvestr jistě vděčným objektem zájmu.

Území západně od území projektu Silvestr III, cca 250 m od silnice Dolní Rychnov-Březová a dále až k elektrárně, je čistokrevná měsíční krajina. Procházka po ní je poučná a zajímavá. Odpadními výsypkovými materiály se totiž prodírají potůčky a ty si i v obrovské mase hmoty dokáží najít svou cestičku. Časem z ní vznikne něco jako Grand kaňon. Půda, dá-li se to tak nazvat, nabývá roztodivných barev, od černé přes oranžovou k bílé. Dále se dostaneme k rákosu a odkališti bývalého lomu Silvestr, které slouží jako zdroj technologické vody pro elektrárnu. Dále pak k obrovské hromadě bílého vedlejšího produktu z elektrárny, zřejmě sádrovce (?). Tato hromada roste a roste. Nahoře na ní josu pásové dopravníky a těžké stroje, které materiál rozhrnují. Další kroky nás zavedou ke skládce. Vidíme komíny trčící ze země a pokud máme štěstí, tak třeba zajímavé činnosti jako vrstvení onoho bílého materiálu zřejmě za účelem izolace vrstev. A ze skládky lze přelézt terénní val a zjevit se u rychlostní silnice.

Nově zrekultivovaná část výsypky Silvestr

Část prací se zdá již býti hotova: nataženo několik cest, srovnané a zpevněné plochy, odvodnění. Pracovat se ale má až do r. 2017. Jde o území od silnice Dolní Rychnov-Březová po pravé ruce.

Bývalá výsypka

Popojít o kouske dál znamená využít výbornou příležitost podívat se na měsíční krajinu, jak se o ní mluvívá…

Úložiště elektrárny

V elektrárně se pro odsíření použila jak metoda mokré vápencové vypírky, jejímž vedleším produktem je energosádrovec, jenž se používá jako náhrada přírodního sádrovce, tak fluidní kotle. Hromada bílošedého materiálu je impozantní zvláště pokud si pamatujeme, že bývala docela malá… Není to čistý (energo)sádrovec, ale mix různých vedlejších produktů. Za měsíc přibydou řádově desítky tisíc tun materiálu.

Skládka

Ročně se na skládce uloží téměř 70 tisíc tun odpadu. V areálu se nachází také plocha pro kompostování odpadů. Na fotkách vidíme ukončování skládky, vrstvení bílošedého materiálu jako poslední vrstvy, na kterou přijde v poslední fázi zemina.

Další fotografie (detaily).