Kostelní Bříza

Dům č.p. 16 „Panský dvůr“: k 25.6.1997 v Ústředním seznamu kulturních památek – r.č. 620

Stručný přehled dějin

Název Panský dům či Panský dvůr je užíván až po roce 1945, předtím se budova nazývala Zartnerův hostinec. Nachází se v jihozápadním sousedství kostela. Dnes slouží jako hostinec a kulturní dům (veliký sál). Postaven v roce 1767, má bohatě hrázděné patro a mansardovou střechu a lze říci, že je vystavěn v barokním stylu; dnes patří mezi nejlépe dochované a i nejhodnotnější stavby s užitím hrázděné konstrukce v celé oblasti Slavkovského lesa. Je to významná památka místní lidové architektury.

Dům č.p. 16 je na severu Slavkovského lesa snad poslední mimořádně kvalitní ukázkou hrázděné lidové architektury, jakoby zázrakem ušetřenou demilicích po r. 1945, jež zničily svéráz této krajiny. Způsob postavení napovídá, že hostinec vznikl ve „zlatém věku“ hrázděných staveb širšího (národopisného) Chebska zhruba mezi lety 1760 – 1820.

2. ledna 2010

Objekt je navíc spojen s rodinou Zartnerů, kteří byli potomky proslulého lidového muzikanta Antona Zartnera (nar. 21.2..1836 v kamenici č. 5, zemř. 31.7.1921 v K. Bříze, kde byl pochován na hřbitově asanovaném r. 1955).ten byl houslistou věhlasné dudácké kapely z Bystřiny a hrával s ní v řadě míst západočeského lázeňského trojúhelníku. Virtuózní ovládání houslí, na něž byl schopen hrát s rukama za zády, mu vyneslo všeobecné uznání a žertovnou přezdívku „Arschgeiger des Kaiserwaldes“. Za svou produkci mj. obdržel od jistého ruského velkoknížete, lázeňského hosta v Karlových Varech, 700 zlatých.

V seznamu památek je je hostinec označován bůhvíproč jako Panský dům, což bývalo označení pro městské sídlo šlechty. Zde však vrchnost sídlila v zámku a předtím v již zaniklé tvrzi, takže se můžeme jen domýšlet, zda spíše hostinec č. p. 16 dříve nepatřil vrchnosti, jež ho pronajímala, jak to známe odjinud.

Fotky z galerie