Autor: pan Josef Brtek, zkráceno.
Kostel je dobrou ukázkou pozdního baroka, jaké dlouze doznívalo ve venkovském prostředí. Unikátní stavbu činí z kostela především jedinečný soubor kamenných reliéfních desek a náhrobníků, vsazených do zdiva jeho lodi a věže. Ty činí z kostela zcela mimořádnu galerii uměleckořemeslných prací kamenických, zcela ojedinělou na Sokolovsku a jednu z mála v regionu horního Poohří. Cenné je i slohové zařazení těchto prací, především do období renesance, neboť renesančních památek tohoto typu je na Sokolovsku jen několik, jsou již posledními svého druhu.
Množství informací historického, uměleckohistorického, rodopisného a heraldickéo charakteru, nesmírně důležitých pro historii Kostelní břízy, Sokolovska i některých šlechtických rodin, historického loketska, které je v reliéfech kostela obsaženo, nelze již v plné šíři dohledat v archivech a archiváliích. To význam těchto artefaktů ještě zvyšuje. S nimi také stoupá hstorická hodnota stavby jako otevřené učebnice dějin místa i oblasti.
Zlomek erbovní desky z roku 1583 na věži a náhrobník Perpetuy ze Steinwachu z r. 1584 v lodi navíc umožňují doložit, ze Steibachové a Steiwachové byly dle erbů dva různé rody. Tento závažný fakt dosavadní hostorická i vlastivědná liretura již po dvěstě let (od Schallerovy topografie Loketska z r. 1785) mylně opomíjí a oba rody směšuje.
Ve hmotě kostela se nachází v regionu unikátní soubor 4 renesančních a 2 pozdně barokních kamanných artefaktů, jejichž historická dokumentární hodnota není penězi vyčíslitelná. Jsou to:
Reliéfní supraporta bočního (jižního) portálu lodi s pozitivním reliéfem erbu rodu Spiegelů (původně Špíglů z Milčic) a s miniskulním nápisem o přestavbě kostela majitelem panství, generálmajorem Karlem Lebrechtem ze Spiegelu. Obsahuje vročení 1802.
Renesanční čtvercová reliéfní deska (fragment větší desky) na vnější straně jižní zdi schodištního přístavku kostelní věže. Obsahuje šlechtický erb (snad rodu Steinwachů?). Znamení ve štítu není zřetelné, v klenotu erbu jsou na kolčí přilbě 4 pštrosí pera. Po obvodu desky v pásce je zlomek německého nápisu humanistickou majuskulí o krvi Pána Ježíše Krista (patrně biblický citát). Renesanční práce, vročená 1583.
Trojúhelná reliéfní deska s okosenými rohy v supraportě vchodu v průčelí kostelní věže. Zobrazuje Zmrtvýchvstání Krista. Obvodový text není ze země čitelný. jde nejspíše o práci ze 16. století, patrně pozdně gotickou či renesanční.
Našíř obdélná reliéfní deska v průčelí kostelní věže. Renesanční práce s Ukřižovaným uprostřed a s klečícími mužskými, ženskými a dětskými postavami po stranách. Nejspíše votivní deska některé ze šlechtických rodin, z Kostelní Břízy či okolí, jež pohřbívaly v původním kostele. Pochází asi z 16. století.
Renesanční erbovní náhrobník 34leté šlechtičny Perpetuy ze Steinwachu, roz. Liebenauerové z Liebenau (česky Libňovský z Libňova), choti Filipa ze Steinwachu na Rovné, jež zesnula 19.2. 1584. Nachází se v interiéru kostelní lodi, na vnitřní straně severní zdi před kruchtou. Německý, humanistickou majuskulí s četnými ligaturami v pozitivním reliéfu tesaný text o 277 řádcích, obsahuje prosopografické údaje o zemřelé a 2 biblické citáty. Náhrobník je zdoben jedinečnou kolekcí znaků celkem 8 šlechticých rodů (Steinwachů a Steinbachů a jejich příbuzných) v uspořádání 3, 2, 3. Jedná se o příbuzné po přeslici, a to patně obou manželů, přičemž uspořádání erbů umožňuje několik kombinací. Co do počtu erbů je náhrobník druhým nejbohatším na Sokolovsku a m.j. je dokladem, že rody Steinwachů a Steinbachů, v odborné literatuře směšované, byly různé a nelze je zaměňovat. Příbuzenství, zde skrze erby zachycené, nelze již v plné šíři archiváliemi doložit. Náhrobník je kamenickou renesanční prací vysoké výpovědní hodnoty a značné řemeslnickoumělecké úrovně.
Pozdně barokní erbovní náhrobník rytíře Jana Václava z Turby, hejtmana Loketského kraje za rytířský stav a majitele panství Kostelní Bříza s Arnoltovem a Bystřinou, zemřelého 14.1. 1772 v 52 letech. Nachází se v interiéru kostela, na vitřní straně severní zdi lodi poblíž triumfálního oblouku. V latinském, negativně reliéfně tesaném nápisu humanistickou majuskulí o 12ti řádcích jsou obsaženy prosopografické údaje o zesnulém a slovní hříčka se slovy Turba a latinským “turbare”. Erb rytířů Turbů v horní části, doplněný vročením 1772, obsahuje zbytky starší, snad původní (protože heraldicky správné) polychromie.
Soubor těchto artefaltů, zachovanýchna jediném kostele, je na Sokolovsku dnes již nesmírně unikátní – jak časovým a slohovým rozsahem, tak i výpovědní hodnotou.
Loading ...