Kroniky Kostelní Břízy dostupné přes internet

Před více než 20 lety byla přepsána kronika Kostelní Břízy z let 1973 až 1976; přečíst si ji můžete zde.

Státní oblastní archiv v Plzni a Generální ředitelství státních bavorských archivů v Mnichově realizují společný přeshraniční projekt „Bavorsko-česká síť digitálních historických pramenů“, který mj. obsahuje převedení historických dokumentů do digitální podoby dostupné zdarma přes internet (matriky, kroniky, listiny, periodika, …). Toto je dostupné přes webové stránky projektu Porta fontium.

Co se týče kronik, tak se zdá, že převedených jich je celá řada, např.

Ilustrační obrázky:


Zdroj: Porta fontium

Zápisy ze schůzí MNV Kostelní Bříza od roku 1954 do roku 1976

Titulní strana kroniky Kostelní Bříza založené v roce 1973

Státní oblastní archiv v Plzni (pobočka v Jindřichovicích) eviduje dokumenty mj. podle tzv. archivních fondů (dalo by se říct: témat). Jedním z nich je „Místní národní výbor Kostelní Bříza (1934) 1945 – 1976“. Tento fond uspořádali a zinventarizovali v letech 2009–2010 archivářka Eva Vlasáková a PhDr. Vladimír Vlasák, ředitel archivu; zároveň zpracovali k tomuto fondu archivní pomůcku, tedy inventář (PDF; původní umístění). Z něj přímo citujeme:

Stručný rozbor obsahu archivního fondu „Místní národní výbor Kostelní Bříza (1934) 1945 – 1976“

„Za nejcennější materiál fondu lze považovat řady zápisů ze schůzí pléna a rady MNV Kostelní Bříza od roku 1954 do roku 1976. Tyto zápisy podávají vcelku dostačující obraz o životě v obci od jejího obnovení po zrušení vojenského pásma až do jejího zániku. Rovněž důležitá je ve fondu uložená kronika obce z let 1973 – 1976, která je poměrně podrobně a přehledně psána.“

„Zajímavou skupinou jsou dokumenty o táboru pionýrské skupiny „Neprojdou“ z Březové (inv. č. 156). Je zde také informace o natáčení filmu Sedmého dne večer na území obce a v souvislosti s ní také korespondence herce Karla Högera, kterému bylo uděleno čestné občanství obce (inv. č. 161).“

„O obcích, jež od roku 1954 byly spravovány MNV Kostelní Bříza, se však z doby před jejich začleněním do vojenského pásma dochovalo jen velmi málo. O vlastní Kostelní Bříze pak vůbec nic.“

Zdroj: inventář, kap. IV, str. 11

Z historie obce (2/2013)

Na stránkách Kirchenbirk najdete zajímavé články:

Dokumenty z věže kostela

Překlad kompletní sady dokumentů nalezených při opravě kopule kostela v cibule. Například k době z první republiky:

„Obec Kostelní Bříza má v současnosti 57 domovních čísel a 351 obyvatel. Je sídlem obvodního lékaře (MUDr. Josef Novotný) a četnické stanice a poštovního úřadu. V roce 1930 bylo v obci zavedeno elektrické osvětlení a proud, což obec provedla sama. V nejbližší době má být v obci zřízena telefonní stanice.“

Cibule

Další články

Střípky z historie 8/2012

Na stránkách Kirchenbirk si můžete přečíst další nesmírně zajímavé články z historie. Jde o nové informace, jidne dosud neuveřejněné:

Prvním předsedou místního národního výboru byl… Václav Havel! V článku si také přečtete o státní správě v obci v období od konce války po přičlenění k Březové v r. 1976.

Co se týče správy obce, není od věci poznat posledního německého starostu Kirchenbirku, správce Maxe, a také pana řídícího, učitele Karla Wintera, jehož kresby a obecní kroniku dnes chováme jako historický klenot.

V článku o původu názvu obce se dozvíme, že známé Pirkh vůbec nemusí znamenat název stromu (tj. bříza), jak se obecně traduje. „Etymologie slova odkazuje spíše na slovo hora, kopec – Berg ve významu lehce opevněného kopce.“

Restaurace U Bílého koníka je v provozu již druhý rok a v létě otevřela další provozní prostor, a to sál. Ten má velice komfortní a příjemné vybavení, jak dokazují fotografie sálu.

Nakonec mi dovolte prezentovat několik fotografií ze srpnové Kostelní Břízy:

Milý pšidely aneb novinky nejen z historie

Milovníky Kostelní Břízy jistě potěší zajímavé články na stránkách Kirchenbirku:

Plánek špitálu v Kostelní Bříza. Foto: V.Č.

Návštěva arcibiskupa v Kostelní Bříze

Arcibiskup pražský Monsignor Karel Kašpar je vítán v Kostelní Bříze

15. května 1935 navštívil Kostelní Břízu arcibiskup pražský, Monsignor Karel Kašpar. Této mimořádné události v historii Kostelní Břízy, tehdy ještě Kirchenbirk, přihlíželi všichni obyvatelé blízkého i širokého okolí. Ve slavobráně umístěné mezi farou a kostelem sv. Petra a Pavla byl arcibiskup uvítán svobodnými pány z Brand Kopalů, starostou Maxmiliánem Mikschem, farářem Franzem Beckem a mnoha dalšími. V průvodu se pak vydali ke kostelu, kde arcibiskup sloužil mši a uděloval biřmování.

Slavnostní atmosféru této historické návštěvy dokládají dochované dobové fotografie.

Tyto čtyři snímky byly zaslány arcibiskupu Karlu Kašparovi s tímto textem: Dr. Karlu Kašparovi, arcibiskupu pražskému srdečný dík za krásnou vzpomínku na vskutku nezapomenutelný den biřmování.

Nutno dodat, že arcibiskup pražský Karel Kašpar byl ještě téhož roku jmenován kardinálem. O to je jeho návštěva v Kostelní Bříze významnější.

Karel Kašpar (nar. 16. května 1870 Mirošov u Rokycan – zemř. 21. dubna 1941 Praha) byl římskokatolický teolog, duchovní, 21. biskup královéhradecký (1921–1931) a 32. arcibiskup pražský (1931–1941). Kardinálem se stal 16. prosince 1935. Po teologických, filozofických a právnických studiích na české koleji v Římě (Bohemicum, dnešní Nepomucenum, od. r. 1888/9) byl 25. února 1893 vysvěcen na kněze. Od roku 1899 působil jako spirituál Strakovy akademie v Praze a od roku 1907 jako kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Dne 8. března 1920 byl jmenován biskupem betsaidským a světícím biskupem královéhradeckým, biskupské svěcení proběhlo 11. dubna 1920. Dne 13. června 1921 byl jmenován sídelním biskupem královéhradeckým, 29. června téhož roku byl nastolen. Kašpar byl vynikajícím znalcem církevního práva a liturgie, napsal řadu knih, článků a studií, jež byly uveřejněny převážně v Časopise katolického duchovenstva. 22. října 1931 byl jmenován pražským arcibiskupem. 16. prosince 1935 byl za své zásluhy jmenován kardinálem (titulu sv. Vitala). Zemřel 21. dubna 1941 v Praze, je pochován v svatovítské katedrále.

Církevní matriky Kostelní Břízy

Dne 6. 2. 2009 byla spuštěna internetová aplikace na prohlížení církevních matrik v rámci projektu Moravského zemského archivu v Brně ACTA PUBLICA. Matriky jsou sice uložené v archivech, ale prohlížet si je můžeme přes Internet. A někdo si v nich i počte…

V rácmi projektu ACTA PUBLICA se uskutečnil i seminář Jak sestavit rodokmen (prezentace v PDF). V prezentaci se dočteme i o matrikách:

Faráři patrně nevedli až do poloviny 16. století žádné knihy, záduší si spravovala každá obec prostřednictvím volených kostelníků, o svatbách, křtech i úmrtích podávali svědectví pamětníci. Vedení matrik nařídil katolickým farářům tridentský koncil v r. 1563 na zasedání jednajícím o reformě manželského práva. V českých zemích bylo vedení matrik nařízeno rozhodnutím olomoucké synody z r. 1591 (pro Moravu) a pražské synody z r. 1605 (pro Čechy).

Matriky pro Kostelní Břízu

Církevní matriky Kostelní Břízy ze Státního oblastního archivu v Plzni.

Ukázka z knihy oddaných, signatura 52, období 1899-1932:

cirkevni matrika kostelni briza

Kniha oddaných, 1899-1932. Odkaz vede do aplikace na prohlížení matrik.

Pozdrav z dob Carla Henneberg-Spiegela

Světlo světa a lesk monitorů spatřil deník Carla svobodného pána z Henneberg-Spieglů z roku 1841. Carl Henneberg-Spiegel vlastnil Kostelní Břízu ve 40. letech 19. stol. a spolu s jeho panstvím se v polovině 19. stol. uzavřela feudální epocha této obce. Na přiložené fotografii vidíte náčrtek z vojenského polního ležení na Holešovických polích u Prahy. „Tenkrát ještě Holešovice nebyly spojeny z Bubny, ani nebyly součástí Prahy. Je tam ještě namalovaný přístav a most do Libně: za takový obrázek by se určitě získalo erární ubytování v některém K.u.K. arestu :-),“ komentuje výjev majitel deníku.

Holešovice 1841

Holešovice 1841

Modrá komnata a atentát na Hitlera

Hans von Hamerrstein

V historických pramenech je uchována pověst o modré zámecké komnatě, v níž se scházela německá šlechta za druhé světové války a plánovala atentát na Hitlera. Je to pravda? Odpověď se dozvíte v dalších odstavcích.

Na zámku v Kostelní Bříze žili často příslušníci rodiny Hammersteinů. Hans von Hamerrstein (viz obrázek) byl rakouský spisovatel a politik. Jeho manželka Christiane, rozená Zeleny, byla sestrou Marie Zeleny, provdané za Gotlieba svobodného pána Brand-Kopala. Politická kariéra Hanse von Hammersteina vyvrcholila v roce 1936-38, kdy byl nejdříve ministrem spravedlnosti ve 3. Schuschniggově vládě, potom spolkovým komisařem pro kulturní propagandu Ministerstva výuky.

Večer 11. 3. 1938, tedy den před připojením Rakouska k Třetí říši, spěchal na spolkové kancléřství, aby informoval Schuschnigga o lžích a provokacích týkajících se údajných nepokojů v Rakousku vysílaných říšským rozhlasem, a to bezprostředně před tím, než spolkový kancléř pronesl svou rozlučkovou řeč k rakouskému lidu.
V předsále kancléřství křičel Hammerstein za přítomnosti Seyß–Inquarta a Gleise–Horstenau: „Ať žije Rakousko. Lži mají krátké nohy!“ a „Dnes se stydím, že jsem Němec„. Pak se obrátil k Seyß–Inquartovi a Gleisi–Horstenau a křičel: „Ano, to je konec Rakouska, ale můžeš si být jistý, že to je také konec Německa“. K tomu tehdejší ministr zahraničí Dr. Guido Schmidt řekl, že „alespoň jeden člověk našel odvahu ještě něco říct“.

Bezprostředně na to byl Hammerstein poslán na dovolenou a tehdejším ministrem výuky byl donucen podat žádost o penzionování.

Penzi obdržel podle tehdy platných pravidel, ale s poukazem na „nové“ skutečnosti mu byla penze snižována. V té době bydlel i se svou rodinou velmi často právě v Kostelní Bříze. V roce 1943, jako 62 letý, byl povolán k válečnému nasazení na stavebním odboru zemské rady v Kirchdorfu. Ze zdravotních důvodů byl ale od povinnosti osvobozen.

V souvislosti s atentátem na Hitlera byl Hammerstein v rámci vlny zatýkání 21. 7. 1944 zatčen Gestapem. Byl pak poslán do trestně výchovného tábora Wegscheid a poté do koncentračního tábora Mauthausen, kde ho Američané osvobodili v poslední den války. Hammerstein měl ovšem tak podlomené zdraví, že zemřel dva roky na to 8. 8. 1947.

Je více než pravděpodobné, že Hammerstein ani Brand-Kopalové do přípravy atentátu na Hitlera zapojeni nebyli. Msta na těch, kteří se příprav účastnili, byť jen i nepřímo, byla mimořádně krutá a zasahovala celé příbuzenstvo včetně dětí. Proto se zdá, že zatčení Hammersteina bylo opatření spíše preventivní, případně bylo situace využito k vyřízení starých účtů.

Pokládám tedy pověsti o přípravě atentátu na Hitlera v KB za mýtus.

Důležité osoby

Arthur Seyß-Inquart – rakouský politik, na přímou intervenci Hitlera jmenován ministrem vnitra Schuschniggovy vlády, člen rakouské NSDAP, po odstoupení Schuschnigga 11.3. 1938 spolkovým kancléřem, říšský komisař Rakouska, SS-obergruppenführer, říšský ministr bez portfeje, odsouzen norimberským procesem a popraven.

Edmund Glaise-Horstenau – rakouský důstojník, po odstoupení Schuschnigga vícekancléř pod Seyß–Inquartem, generál Wehrmachtu, po zatčení v květnu 1945 spáchal sebevraždu.

Usadí kameny architekt?

Na mapě najdeme povětšinou bývalé kříže

Organizace MAS Sokolovsko realizuje projekt Obnova reliktů Slavkovského lesa (další info). Jeho podstatou je výběr zhruba třiceti objektů z doby zaniklých obcí a zpracování architektonického návrhu na jejich obnovu/zachvování. V případě Kostelní Břízy je uvažováno o

  • náhrobních kamenech na hřbitově,
  • „Ježíších na kříži“ (boží muka podél cest – litinový odlitek Ježíše na kříži na kamenném podstavci),
  • Císařské cestě.

Celý příspěvek