Plechový samopalník pomůže zachránit kostel v Kostelní Bříze

Zchátralý kostel v Kostelní Bříze na Sokolovsku pomůže zachránit monumentální třímetrová plastika samopalníka. Výtvor z plechu získala s areálem kasáren v Březové společnost Ekoinvest a samopalníka střežícího vchod chce nabídnout v dražbě. Výtěžek pak věnuje na opravu historického kostela.

Společnost Ekoinvest koupila kasárna pohraniční stráže od Březové za symbolickou korunu. Pozemky a zdevastované vojenské objekty chce využít pro vybudování závodu na likvidaci odpadu. „Samopalník ale ještě může posloužit dobré věci. Památník prodáme v aukci a takto získané peníze dáme na opravu kostela v Kostelní Bříze. Aukce by se měla konat do měsíce. Zatím netušíme, jaká bude vyvolávací cena,“ informoval SD ředitel firmy Ekoinvest Vladimír Číhal.

Březovská radnice vítá jakoukoliv aktivitu, která přinese prostředky na opravu kostela. „I když, možná by měl památník zůstat tam, kde je. Celý areál by se mohl jmenovat například U Smutného vojína,“ navrhl další variantu starosta Březové Miroslav Bouda. Aukce zúčastní, ale jen jako divák. Město letos přispěje na opravu kostela částkou 300.000 korun.

Podobná monumentální plastika s hornickou tematikou, která zdobila prostranství vedle Integrované střední školy technické a ekonomické v Sokolově, našla uplatnění v areálu hornického muzea v Krásně. Další památník s nadživotní sochou vojáka naproti Městskému úřadu v Sokolově zůstane ale i nadále na svém místě. Město dokonce navrhuje uvolnit peníze na obnovu sochy.

Z historie obce (2/2013)

Na stránkách Kirchenbirk najdete zajímavé články:

Dokumenty z věže kostela

Překlad kompletní sady dokumentů nalezených při opravě kopule kostela v cibule. Například k době z první republiky:

„Obec Kostelní Bříza má v současnosti 57 domovních čísel a 351 obyvatel. Je sídlem obvodního lékaře (MUDr. Josef Novotný) a četnické stanice a poštovního úřadu. V roce 1930 bylo v obci zavedeno elektrické osvětlení a proud, což obec provedla sama. V nejbližší době má být v obci zřízena telefonní stanice.“

Cibule

Další články

V kostele nová omítka… a svatba po 68 letech

V části interiéru kostela byla nahozena nová omítka:

A o svatbě si přečtěte na Kirchenbirku. Nejprve pozvánku (vč. historické fotografie) a pak o samotném sezdání manželů Chladových. Hostina se konala U Bílého koníka.

Návštěva arcibiskupa v Kostelní Bříze

Arcibiskup pražský Monsignor Karel Kašpar je vítán v Kostelní Bříze

15. května 1935 navštívil Kostelní Břízu arcibiskup pražský, Monsignor Karel Kašpar. Této mimořádné události v historii Kostelní Břízy, tehdy ještě Kirchenbirk, přihlíželi všichni obyvatelé blízkého i širokého okolí. Ve slavobráně umístěné mezi farou a kostelem sv. Petra a Pavla byl arcibiskup uvítán svobodnými pány z Brand Kopalů, starostou Maxmiliánem Mikschem, farářem Franzem Beckem a mnoha dalšími. V průvodu se pak vydali ke kostelu, kde arcibiskup sloužil mši a uděloval biřmování.

Slavnostní atmosféru této historické návštěvy dokládají dochované dobové fotografie.

Tyto čtyři snímky byly zaslány arcibiskupu Karlu Kašparovi s tímto textem: Dr. Karlu Kašparovi, arcibiskupu pražskému srdečný dík za krásnou vzpomínku na vskutku nezapomenutelný den biřmování.

Nutno dodat, že arcibiskup pražský Karel Kašpar byl ještě téhož roku jmenován kardinálem. O to je jeho návštěva v Kostelní Bříze významnější.

Karel Kašpar (nar. 16. května 1870 Mirošov u Rokycan – zemř. 21. dubna 1941 Praha) byl římskokatolický teolog, duchovní, 21. biskup královéhradecký (1921–1931) a 32. arcibiskup pražský (1931–1941). Kardinálem se stal 16. prosince 1935. Po teologických, filozofických a právnických studiích na české koleji v Římě (Bohemicum, dnešní Nepomucenum, od. r. 1888/9) byl 25. února 1893 vysvěcen na kněze. Od roku 1899 působil jako spirituál Strakovy akademie v Praze a od roku 1907 jako kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. Dne 8. března 1920 byl jmenován biskupem betsaidským a světícím biskupem královéhradeckým, biskupské svěcení proběhlo 11. dubna 1920. Dne 13. června 1921 byl jmenován sídelním biskupem královéhradeckým, 29. června téhož roku byl nastolen. Kašpar byl vynikajícím znalcem církevního práva a liturgie, napsal řadu knih, článků a studií, jež byly uveřejněny převážně v Časopise katolického duchovenstva. 22. října 1931 byl jmenován pražským arcibiskupem. 16. prosince 1935 byl za své zásluhy jmenován kardinálem (titulu sv. Vitala). Zemřel 21. dubna 1941 v Praze, je pochován v svatovítské katedrále.

Nadace pro děti plánuje v kostele památník zaniklých obcí

O stavu oprav kostela sv. Petra a Pavla informoval Sokolovský deník.

„Dnes můžeme říci, že kostel je staticky zajištěn, má novou střechu a nejhorší je již za námi,“ řekl Sokolovksému deníku předseda správní rady nadace Vladimír Číhal. Jak dále dodal, příští rok by měla přijít na řadu fasáda a poté vnitřky včetně elektřiny a vytápění.

Sokolovský deník dále uvedl, že po ukončení oprav plánuje nadace v kostele zřídit památník zaniklých obcí severozápadního cípu Slavkovského a prostor k pořádání kulturních a společenských akcí, ale i k setkávání všech, kteří mají vztah a úctu k dědictví po předcích.

Zdroj