Stezky propojí místa, kde stály obce

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 15. 7. 2009

Vzpomínky, zarostlé ruiny, pár starých fotek. Jen to zbylo po obcích a osadách ve Slavkovském lese, které zmizely z mapy krátce po druhé světové válce. Kvůli odsunu Němců a kvůli zřízení vojenského výcvikového prostoru. Teď se město Březová snaží k fenoménu zaniklých vesnic v okolí připoutat pozornost turistů. Osmnáct míst, kde kdysi obce stály, spojí dvě naučné stezky o celkové délce 57 kilometrů.

Na všech důležitých místech najdou turisté informační tabule s texty a fotodokumentací o tom, jak sídla ještě před rokem 1946 vypadala. Návštěvníci dostanou do ruky rovněž propagační skládačku, která jim naučné stezky představí. Město vydá i tři tisíce mapek se znázorněnými okruhy začínajícími a končícími v osadě Kostelní Bříza. Koupit bude možné také publikaci Zaniklé obce na Březovsku. Na stejné téma zřídí březovská radnice nové internetové stránky.

Březová vše zařídí do konce listopadu příštího roku. Na projekt získala z Evropské unie dotaci 1,8 milionu korun. „Pracujeme na tom. Informace jsou kusé a chceme je čerpat od historiků i pamětníků.

Také bych byl rád, kdyby se vzhled míst, kde vesnice stály, zlepšil. Aby si tady návštěvníci mohli odpočinout, posadit se,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda.
Kvůli odsunutým Němcům a jejich potomkům, které by stezka mohla zlákat k hledání svých kořenů, budou texty na letácích a tabulích i v němčině. „Naučné stezky asi nepřilákají davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni. Zdejší krajina je prázdná a vítáme, že se zalidní díky takzvané měkké poznávací turistice,“ prohlásil ředitel správy CHKO Slavkovský les Jan Schlossar. Málokomu dnes totiž ještě něco řeknou názvy vsí, jako Smrkovec, Ostrov, Horní a Dolní Žítná, Paseka, Bystřina, Týmov, Studánka.

Úvahy o zřízení výcvikového prostoru v příhraničním Slavkovském lese se objevily už v roce 1945. Na jaře 1946 záměr schválila vláda její verdikt znamenal, že zónu museli kromě německých obyvatel opustit i Češi. V západní části Slavkovského lesa, kterou zmapuje Březová, jsou pozůstatky osmnácti vesnic.

„Netrvalo to dlouho, přesto armáda stačila zlikvidovat celé vesnice a města. Rozstříleli třeba Čistou. Pamětníci dosud ukazují na místo, kde stál bunkr, odkud ministr Čepička sledoval, jak dělostřelci likvidují městečko,“ uvedl v roce 2001 v rozhovoru pro MF DNES historik Vladimír Prokop. V roce 2005 sokolovské muzeum vydalo knihu Zaniklé obce na Sokolovsku. Zmapovalo v ní historii třiceti už neexistujících obcí a dvaceti osad. Zmizely i kvůli těžbě uhlí.

Patnáct kamenů – každý jako vzpomínka na jednu zaniklou vesnici – stojí již od minulého roku rozeseto na Kraslicku. Obora, Loučná, Hraničná, Krásná, Sněžná, to je pouze několik z kdysi samostatných obcí, z nichž v lepším případě zbylo pár domů. Do kamenů je vytesán název vesnice a text se stručnou historií.

Hora Chrudim se už zase jmenuje Krudum

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 29. 11. 2008

Bájná hora ve Slavkovském lese? Zdejší by jen těžko zaváhali, znají ji jako Krudum. V oficiálních českých mapách by ale tento název hledali marně. Původem keltské jméno Krudum (kruhová pevnost) totiž považovali lidé, kteří se po 2. světové válce stěhovali do pohraničí, za německé a změnili ho na Chrudim. Nikdy se ale nevžilo. Teď zmatky kolem názvosloví končí. Český zeměměřičský a katastrální úřad přejmenoval tento týden Chrudim a vrátil se ke starému názvu Krudum. A to na žádost města Horní Slavkov, na jehož území se vrch do výšky 838 metrů nad mořem vypíná.

„Nový název bude veden v databázi geografických jmen Geonames a uváděn ve státním mapovém díle,“ napsal Bohumil Janeček ze zeměměčřiského úřadu. V praxi to znamená, že ve všech mapách, které půjdou do tisku, se už objeví jméno Krudum.

Kopec je velmi významný. Vedla tudy obchodní stezka. Na úpatí objevili archeologové v roce 2002 zbytky kostela sv. Mikuláše, který tu zanikl v 15. století. Příští týden – ve středu 3. prosince – odsud do kraje vyrazí svatý Mikuláš. Přesně podle staré pověsti. Po bohoslužbě, která v prostoru bývalého kostela začne v 16 hodin, Mikuláše vyprovodí pěvecký sbor Cubitus. Před několika týdny byla na vrchu otevřena měřící věž s veřejně přístupným ochozem – rozhlednou.

Klub českých turistů při svých pěších akcích vždy používal název Krudum. I když v turistických mapách Slavkovského lesa na prvním místě vždy stojí Chrudim s vysvětlující poznámkou v závorce: (správně Krudum). „Jsme na změnu připraveni. Nahlásíme ji našemu zpracovateli map,“ řekl Ladislav Zoubek z Klubu českých turistů. Společnost Loketské městské lesy chce ke Krudumu přilákat co nejvíce návštěvníků. Postaví na vrchu otevřený srub, aby se lidé měli kde schovat. Sruby by měly vyrůst i u blízkých Komářích jezírek a také pod rozhlednou v nedalekém Krásně. Opravíme lesní přístupové cesty. Oblast je totiž téměř nevyužívaná a přitom má velký rekreační potenciál,“ myslí si Hlavsa. Celý projekt zaměřený na rozvoj turistického ruchu by mělo zaštítit sdružení obcí Sokolov – východ spolu s městy Horní Slavkov a Krásno. Jen obnova cest přijde na dvanáct milionů korun.

Na Krudum dojdou návštěvníci z několika směrů. Nejkratší cesta asi vede od silnice ze Sokolova směrem na Podstrání. Motoristé tu mohou nechat auto před odbočkou na Lobzy a vydat se po špatné lesní cestě asi čtyři kilometry vzhůru přes bývalou osadu Milíře.

Do třiceti metrů po 151 schodech

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 16.

10. 2008

Přesně 151 schodů musí vyšlapat lidé, kteří se chtějí podívat z nové rozhledny. Ta je od včerejška bezplatně a volně přístupná na vrchu Krudum ve Slavkovském lese. Točité schodiště vedoucí na ochoz až do výšky 29,5 metru nad zemí je součástí právě dokončené šedesát metrů vysoké ocelové monitorovací věže Českého telekomunikačního úřadu.

Nová vyhlídka stojí přesně v místě, kde od roku 1932 stála desetimetrová kamenná rozhledna pojmenovaná podle zdejšího významného lékaře Andrease Kempfa. Brzy se stala turistickou atrakcí, ale po válce chátrala a zbyla z ní jen hromada kamenů. Atrakcí se může stát i moderní vyhlídka, na niž se složila sousední města Loket, Horní Slavkov, Sokolov, Krásno a také kraj.

„Tohle je jen začátek. Chceme tu postavit otevřený srub, aby se lidé měli kde schovat. Sruby by měly vyrůst i u blízkých Komářích jezírek a také pod rozhlednou v Krásně. Opravíme lesní přístupové cesty,“ plánuje starosta Lokte Jaroslav Hlavsa. Jen cesty budou stát dvanáct milionů korun. V zimě by se čtveřice měst mohla znovu složit na úpravu tras pro lyžaře.

Na vrch Krudum dojdou návštěvníci z několika směrů. Nejkratší je to od silnice ze Sokolova směrem na Podstrání. Motoristé tu mohou nechat auto před odbočkou na Lobzy a vydat se po špatné lesní cestě asi čtyři kilometry vzhůru přes bývalou osadu Milíře. Na vrch se dá dojet na kole.

Vyhlídku na Krudumu (nadmořská výška 835 metrů) spravuje firma Loketské městské lesy a nechá ji volně přístupnou od 1. dubna do 31. října. Nesmí se na ni šplhat za silného větru, bouřky a při námraze. Na schodišti a na plošině se smí v jeden okamžik pohybovat maximálně 35 osob.

Zajímavé je, že na většině českých map je vrch Krudum (z keltštiny -kruhová pevnost) oficiálně zapsán jako Chrudim. K přejmenování došlo po 2. světové válce, kdy se nově příchozí obyvatelé domnívali, že slovo Krudum má německý původ. Název Chrudim se ale nikdy neujal. Město Horní Slavkov, na jehož území vrch stojí, před několika dny poslalo Českému úřadu zeměměřičskému a katastrálnímu návrh, aby hora Chrudim byla přejmenována zpět na Krudum.

Březová se připravuje na běžkaře

Autor: ČTK
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 15. 11. 2007

Březová na Sokolovsku už připravuje lyžařské stopy na letošní sezonu. Trasy, které mohli běžkaři využít poprvé před dvěma lety, by letos měly být lépe upravené.
„Hlavní novinkou je letos pořízení mobilní garáže pro sněžný skútr. Díky tomu bude jednodušší stopy udržovat. Rozšířili jsme také parkování na Lobzech a vinárna tu rozšířila služby o zimní zahradu,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda.

Trasy byly doplněny o nové informační tabule a připravuje si i výroba druhého zařízení, které by umožnilo upravovat dvě stopy zároveň, a ušetří tak náklady na pohonné hmoty. Podle internetových stránek areálu skibrezova.sweb.cz se také připravuje technické zařízení pro volný styl (bruslení).

Stávající trasy měří asi třicet kilometrů a vedou v několika okruzích mezi Březovou, Lobzy a sahají nejdále k Podstrání. Plány Březové počítají s jejich dalším rozšiřováním do Slavkovského lesa a až k Mariánským Lázním.

„V zimě by trasy sloužily pro běžkaře, v létě třeba pro nordic walking,“ doplnil Bouda.

Lyžařské trasy okolo Březové jsou ideální hlavně pro rekreační běžkaře ze Sokolova a okolí. Místo dlouhé cesty na Kraslicko nebo na Boží Dar mohou sem dojet autobusem MHD.

Na vrchu Krudum vyroste sporná věž

  • Autor: Bohumil Zeman
  • Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
  • Dne: 18. 12. 2006

Nebude to trvat dlouho a na vrchu Krudum ve Slavkovském lese vyroste sporná stavba: padesát metrů vysoká měřící věž s deseti metrovou anténou. Vztyčit ji chce Český telekomunikační úřad, který už požádal o stavební povolení. Věž by mohla sloužit zároveň jako rozhledna pro turisty – se schodištěm a vyhlídkovou plošinou třicet metrů nad zemí.

„Standardní stavební řízení trvá dva měsíce. Do začátku března bychom měli rozhodnout,“ uvedl vedoucí stavebního úřadu v Horním Slavkově Martin Hanzal. Stavbu podporuje město Loket, na jehož pozemcích má věž vyrůst. Radní v listopadu souhlasili s projektovou dokumentací ke stožáru.

Podle mluvčí Českého telekomunikačního úřadu Dany Makrlíkové má stožár sloužit jako automatická monitorovací stanice kmitočtového spektra. „Odhadovaná částka na výstavbu věže zřejmě překročí dvacet milionů korun,“ uvedla. Příhradová konstrukce bude připravena i pro montáž vyhlídkového ochozu a schodiště. „Tuto část však telekomunikační úřad nebude platit, nedovolují mu to platné zákony,“ dodala mluvčí. O vyhlídku na Krudumu ale stojí starosta Lokte Jaroslav Hlavsa.

„Na vyhlídku se budeme muset finančně složit, budeme hledat sponzory,“ řekl. Stavba, která má vyrůst na dohled objevených zbytků středověkého kostela sv. Mikuláše u osady Hrušková, má řadu odpůrců.

Proti je například Klub českých turistů, radnice v Sokolově, autor knihy o rozhlednách v Česku Jan Nouza i šéf Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les Jan Schlossar. Všichni soudí, že věž naruší estetickou a přírodní hodnotu krajiny.

Březovský výšlap 2006

Jako tradičeně se na podzim koná Březovský výšlap. Letos připadl na datum 14.10. Před rokem měl dvě trasy, tentokrát se jede jen ta delší, a to v této podobě:

okruh cca 50 km: Březová – Kamenice – K. Bříza – OBORA studánka – H. Lazy – Kladská – Lazy – Bystřina – K. Bříza – Kamenice – Březová

Na kontrolních tsanovištích – Lobzy, Kladská – má každý možnost se občerstvit. Dále pro účastníky bude otevřena hospůdka v Kostelní Bříze od 13.00 hodin a hospůdka na Kamenici od 14.00 hodin.

Prezentace proběhne v 9:00 na Březové u restautace Start a vystartovat můžeme v 9:30 hod. Všechny zveme – zakončete sezónu příjemným sportovním výkonem !

Znovuobjevená Císařská cesta

Píše se rok 2006, léto, a já vám všem s radostí oznamuji, že se splnilo přání mnohých občanů nejen naší Kostelní Břízy: bude se obnovovat tzv. Císařská cesta nebo také cesta na Halič nebo také cesta z Kostelní Břízy do Arnoltova. Je překrásná, lemovaná staletými stromy, najdeme podél ní i padlého velikána, o kterém se píše v časopise Arnika, objevíme řadu letitých ovocných stromů a mnozí zavzpomínají na léta, kdy tento kraj vynikal kromě jiného i rozlehlými ovocnými sady dnes již bohužel (asi v rámci rozorávání mezí a zcelování parcel) zaniklými.

Naše turisty, cyklisty a jiné čeká objevování nového koutu Slavkovského lesa. Nejdřív si asi všimnete, že nepřehledné houštiny náletů mizejí a suché větve stromů už neohrožují. Je to první fáze celé akce rozložené do 2 let. V příštím roce se bude pracovat na povrchových úpravách cesty, což bude náročnější. Jsou tu nejen hrubé nerovnosti, ale u Kostelní Bříry i vysoké nánosy bahna, které je třeba odklidit. A to si vyžádá nasazení silné techniky. Povrch cesty bude jednoduchý, tak aby zapadal do celkového koloritu krajiny. No a pak se sem již budou moci vydat i rodinky na nedělní vycházky.

Ještě bychom asi měli dodat, že peníze na tutu nákladnou akci město Březová získává ze státních dotací ministerstva životního prostředí.

Nová cesta z Kamenice

JIž velmi rozbitá cesta z Kamenice na Kostelní Břízu byla nedávno opravena. Na rozbitou vrstvu byl vysypán určitý druh psíku, který byl poté uválcován. Trekingová a fitnes kola nemají s cestou Kamenice-Kostelní Bříza nyní problém.

Poprvé v Kostelní Bříze. Kam se podívat?

Kostelní Bříza je malá vesnice s překvapivě velkým počtem pozoruhodných památek, jež vyjmenujeme níže. Ještě než se vydáte na Kostelní Břízu, můžete se podívat do jízdních řádů autobusů nebo na mapy.

Dalo by se říci, že Kostelní Bříza je typická obec ulicovka. Avšak v nejnižším bodě hlavní obecní silnice odbočuje menší cesta do dolní části vsi. Tato cesta vede k zámku. Hned v úvodu musíme zmínit stromy. Již v názvu obce je strom, a Kostelní Bříza jimi skutečně oplývá. Jsou kolem kostela, v parku a na dalších místech, mnohé státem chráněné.

Zdaleka viditelnou dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla. Přečtěte si o jeho historii, o stavu oprav (Nadace pro děti) nebo se podívejte na fotografie. Za kostelem je nyní poněkud zarostlý zrenovovaný hřbitov a za ním archeologická památka, tvrziště. Kolem hřbitova je pak pole, na němž můžete vidět skotský náhorní skot. A kousek dál, na zahradě manželů Fišerových, v kruhu prastarých lip, stojí poutní kaple z 18.století.

Hned vedle kostela je hospoda ve starém pozdně barokním hrázděném hostinci (dříve Zartnerův hostinec). K němu přiléhá kulturní sál, v současné době opravovaný. Naproti hospodě se nalézá bývalá škola a budova Polesí (lesní podnik). Málem bychom zapomněli na areál Svazu chovatelů (kozosvaz).

Po silnici dolů. Po levé ruce mezi dvěma jírovci stojí na kamenném podstavci socha Madony s dítětem, pár kroků dál je studna je zakrytá studna a za ní maringotka, která dočasně slouží jako hospoda pro místní štamgasty, a dále malé travnaté náměstíčko s lavičkami, kde stává májka a pálí se čarodějnice.

Právě stojíte na křižovatce. A jelikož je Kostelní Bříza malou obcí, je jedno, kudy se vydáte. My však jen řekneme, že do kopečka vede cesta k hrázděnému domu č. p. 54. Ten stojí na křižovatce u zrcadla. Rovně nahoru vede cesta na Bystřinu a na Rovnou, doprava pak na Váhu (třešňová alej vedoucí ke statku) a na Arnoltov. Již však po 50 metrech začíná zámecký park.

Pokud ještě v obci zahnete doprava dolů, podél obchodu se smíšeným zbožím, uvidíte vše pěkně popořádku. Půjdete kolem žlutého žluto-oranžového panelového domu, ze nímž jsou zahrádky jeho obyvatelů. Došli jste k rybníku s lekníny a rybami. V zimě na něm hrajeme hokej. Nyní stojíte na hranici areálu zámku, v němž je mnoho k vidění: zámecký park s výjimečnými stromy a jejich rozmístěním, zachovalé cesty, podzemní sklepy a tunely, rybníček, studánka, zchátralý zámek, přilehlý bývalý statek (také zchátralý), hřiště (na nohejbal, volejbal, fotbal…) s lavičkami a nově zrekonstruovanými zídkami.

Procházka Kostelní Břízou je již možná u konce. Když však přijdete ve správný čas, možná se bude zrovna konat nohejbalový turnaj, turnaj ve střelbě prakem, Staročeské posvícení, výstava chovatelů domácího zvířectva, taneční zábava, oslava stavění či kácení májky a další slavnosti aktualizace (1/2011): koná se již jen výstava a májka. A když nic z toho, tak můžete vyrazit na výlet. Do okolních lesů na houby (směr Kamenice nebo Tři rybníčky), po turistických značkách na jízdním kole nebo pěšky (nejbližší značka je v Krásné Lípě nebo kousek za Třemi rybníčky směrem na Studánku).