Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 15. 7. 2009
Vzpomínky, zarostlé ruiny, pár starých fotek. Jen to zbylo po obcích a osadách ve Slavkovském lese, které zmizely z mapy krátce po druhé světové válce. Kvůli odsunu Němců a kvůli zřízení vojenského výcvikového prostoru. Teď se město Březová snaží k fenoménu zaniklých vesnic v okolí připoutat pozornost turistů. Osmnáct míst, kde kdysi obce stály, spojí dvě naučné stezky o celkové délce 57 kilometrů.
Na všech důležitých místech najdou turisté informační tabule s texty a fotodokumentací o tom, jak sídla ještě před rokem 1946 vypadala. Návštěvníci dostanou do ruky rovněž propagační skládačku, která jim naučné stezky představí. Město vydá i tři tisíce mapek se znázorněnými okruhy začínajícími a končícími v osadě Kostelní Bříza. Koupit bude možné také publikaci Zaniklé obce na Březovsku. Na stejné téma zřídí březovská radnice nové internetové stránky.
Březová vše zařídí do konce listopadu příštího roku. Na projekt získala z Evropské unie dotaci 1,8 milionu korun. „Pracujeme na tom. Informace jsou kusé a chceme je čerpat od historiků i pamětníků.
Také bych byl rád, kdyby se vzhled míst, kde vesnice stály, zlepšil. Aby si tady návštěvníci mohli odpočinout, posadit se,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda.
Kvůli odsunutým Němcům a jejich potomkům, které by stezka mohla zlákat k hledání svých kořenů, budou texty na letácích a tabulích i v němčině. „Naučné stezky asi nepřilákají davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni. Zdejší krajina je prázdná a vítáme, že se zalidní díky takzvané měkké poznávací turistice,“ prohlásil ředitel správy CHKO Slavkovský les Jan Schlossar. Málokomu dnes totiž ještě něco řeknou názvy vsí, jako Smrkovec, Ostrov, Horní a Dolní Žítná, Paseka, Bystřina, Týmov, Studánka.
Úvahy o zřízení výcvikového prostoru v příhraničním Slavkovském lese se objevily už v roce 1945. Na jaře 1946 záměr schválila vláda její verdikt znamenal, že zónu museli kromě německých obyvatel opustit i Češi. V západní části Slavkovského lesa, kterou zmapuje Březová, jsou pozůstatky osmnácti vesnic.
„Netrvalo to dlouho, přesto armáda stačila zlikvidovat celé vesnice a města. Rozstříleli třeba Čistou. Pamětníci dosud ukazují na místo, kde stál bunkr, odkud ministr Čepička sledoval, jak dělostřelci likvidují městečko,“ uvedl v roce 2001 v rozhovoru pro MF DNES historik Vladimír Prokop. V roce 2005 sokolovské muzeum vydalo knihu Zaniklé obce na Sokolovsku. Zmapovalo v ní historii třiceti už neexistujících obcí a dvaceti osad. Zmizely i kvůli těžbě uhlí.
Patnáct kamenů – každý jako vzpomínka na jednu zaniklou vesnici – stojí již od minulého roku rozeseto na Kraslicku. Obora, Loučná, Hraničná, Krásná, Sněžná, to je pouze několik z kdysi samostatných obcí, z nichž v lepším případě zbylo pár domů. Do kamenů je vytesán název vesnice a text se stručnou historií.