Zmizely z mapy, ne z paměti

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 4. 1. 2010

Vzpomínky, zarostlé ruiny, pár starých fotek. Jen to zbylo po obcích a osadách, které ve Slavkovském lese zmizely z mapy krátce po 2. světové válce. Kvůli odsunu Němců a kvůli zřízení vojenského výcvikového prostoru. Teď se město Březová snaží k fenoménu zaniklých vesnic v okolí připoutat pozornost turistů. Osmnáct míst, kde kdysi obce stály, spojí dvě naučné stezky o celkové délce 57 kilometrů.

Na všech důležitých místech najdou turisté informační tabule s texty a fotodokumentací svědčící o tom, jak sídla ještě před rokem 1946 vypadala. Návštěvníci dostanou do ruky propagační skládačku, která jim ve stručnosti naučné stezky představí a ukáže zajímavá místa v mapě. Samostatně město vydá tři tisíce mapek se znázorněnými okruhy začínajícími a končícími v osadě Kostelní Bříza.

Vydají i knižní publikaci K tomu si zájemci budou moci koupit publikaci Zaniklé obce na Březovsku, která vyjde v nákladu tisíc výtisků. Dočtou se v ní o dějinách a osudech jednotlivých vsí. Uvnitř najdou také historické i současné fotografie a dochované plánky. Na stejné téma zřídí březovská radnice nové internetové stránky a po kraji pošle jako reklamu putovní výstavu s informacemi na dvaceti mobilních stojanech.

Vše Březová zařídí do listopadu letošního roku. Na projekt získala z Evropské unie dotaci 1,8 milionu korun. „Pracujeme na tom. Informace jsou kusé a chceme je čerpat od historiků i pamětníků. Také bych byl rád, kdyby se vzhled míst, kde vesnice stály, zlepšil. Aby si tady návštěvníci mohli odpočinout, posadit se,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda.

Kvůli odsunutým Němcům a jejich potomkům, které by stezka mohla zlákat k hledání kořenů, budou texty na letácích a tabulích i v němčině.
„Naučné stezky asi nepřilákají přímo davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni. Je to moc dobrý počin. Zdejší krajina je prázdná a vítáme, že se zalidní díky takzvané měkké poznávací turistice,“ řekl ředitel správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les Jan Schlossar. Málokomu dnes totiž ještě něco řeknou takové názvy vsí jako například Smrkovec, Ostrov, Horní a Dolní Žítná, Paseka, Bystřina, Týmov, Studánka.

Úvahy o zřízení vojenského výcvikového prostoru ve Slavkovském lese se objevily už v roce 1945. Oblast ležela strategicky blízko západní hranice. Na jaře 1946 záměr schválila vláda a její verdikt znamenal, že zónu museli kromě německých obyvatel opustit i Češi. V západní části Slavkovského lesa, kterou zmapuje Březová, jsou pozůstatky osmnácti vesnic.

„Netrvalo to dlouho, ale přesto armáda stačila zlikvidovat celé vesnice a města. Rozstříleli třeba Čistou. Pamětníci stále ještě ukazují na místo, kde stál bunkr, odkud ministr Čepička sledoval, jak dělostřelci likvidují městečko,“ řekl před časem historik Vladimír Prokop. V roce 2005 pak sokolovské muzeum vydalo knihu Zaniklé obce na Sokolovsku. Zmapovalo v ní historii třiceti už neexistujících obcí a dvaceti osad. Zmizely z mapy i kvůli těžbě uhlí.

Patnáct kamenů – každý jako vzpomínka na jednu zaniklou vesnici – stojí rozeseto na Kraslicku. Obora, Loučná, Hraničná, Krásná, Sněžná, to je namátkou jen část kdysi samostatných obcí, z nichž zbylo jen pár domů. „Do kamenů je vytesán název vesnice a text se stručnou historií,“ řekl předseda Spolku přátel města Kraslice Rudolf Junghans.

„Naučné stezky asi nepřilákají davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni.“ Jan Schlossar, CHKO Slavkovský les

Stezky propojí místa, kde stály obce

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 15. 7. 2009

Vzpomínky, zarostlé ruiny, pár starých fotek. Jen to zbylo po obcích a osadách ve Slavkovském lese, které zmizely z mapy krátce po druhé světové válce. Kvůli odsunu Němců a kvůli zřízení vojenského výcvikového prostoru. Teď se město Březová snaží k fenoménu zaniklých vesnic v okolí připoutat pozornost turistů. Osmnáct míst, kde kdysi obce stály, spojí dvě naučné stezky o celkové délce 57 kilometrů.

Na všech důležitých místech najdou turisté informační tabule s texty a fotodokumentací o tom, jak sídla ještě před rokem 1946 vypadala. Návštěvníci dostanou do ruky rovněž propagační skládačku, která jim naučné stezky představí. Město vydá i tři tisíce mapek se znázorněnými okruhy začínajícími a končícími v osadě Kostelní Bříza. Koupit bude možné také publikaci Zaniklé obce na Březovsku. Na stejné téma zřídí březovská radnice nové internetové stránky.

Březová vše zařídí do konce listopadu příštího roku. Na projekt získala z Evropské unie dotaci 1,8 milionu korun. „Pracujeme na tom. Informace jsou kusé a chceme je čerpat od historiků i pamětníků.

Také bych byl rád, kdyby se vzhled míst, kde vesnice stály, zlepšil. Aby si tady návštěvníci mohli odpočinout, posadit se,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda.
Kvůli odsunutým Němcům a jejich potomkům, které by stezka mohla zlákat k hledání svých kořenů, budou texty na letácích a tabulích i v němčině. „Naučné stezky asi nepřilákají davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni. Zdejší krajina je prázdná a vítáme, že se zalidní díky takzvané měkké poznávací turistice,“ prohlásil ředitel správy CHKO Slavkovský les Jan Schlossar. Málokomu dnes totiž ještě něco řeknou názvy vsí, jako Smrkovec, Ostrov, Horní a Dolní Žítná, Paseka, Bystřina, Týmov, Studánka.

Úvahy o zřízení výcvikového prostoru v příhraničním Slavkovském lese se objevily už v roce 1945. Na jaře 1946 záměr schválila vláda její verdikt znamenal, že zónu museli kromě německých obyvatel opustit i Češi. V západní části Slavkovského lesa, kterou zmapuje Březová, jsou pozůstatky osmnácti vesnic.

„Netrvalo to dlouho, přesto armáda stačila zlikvidovat celé vesnice a města. Rozstříleli třeba Čistou. Pamětníci dosud ukazují na místo, kde stál bunkr, odkud ministr Čepička sledoval, jak dělostřelci likvidují městečko,“ uvedl v roce 2001 v rozhovoru pro MF DNES historik Vladimír Prokop. V roce 2005 sokolovské muzeum vydalo knihu Zaniklé obce na Sokolovsku. Zmapovalo v ní historii třiceti už neexistujících obcí a dvaceti osad. Zmizely i kvůli těžbě uhlí.

Patnáct kamenů – každý jako vzpomínka na jednu zaniklou vesnici – stojí již od minulého roku rozeseto na Kraslicku. Obora, Loučná, Hraničná, Krásná, Sněžná, to je pouze několik z kdysi samostatných obcí, z nichž v lepším případě zbylo pár domů. Do kamenů je vytesán název vesnice a text se stručnou historií.

Mnohé vsi už připomíná jen osamocený kříž

Autor: Lucie Balaštíková
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 7. 2. 2005

Základy domů, pomník obětem první světové války nebo osamocený kříž připomíná na řadě míst kraje kdysi lidnaté vesnice nebo osady. Zmizely po roce 1945 kvůli odsunu původního německého obyvatelstva, vzniku pohraničního pásma nebo zřízení vojenského prostoru ve Slavkovském lese.

Na desítky lokalit s pozůstatky lidských sídel upozorní i publikace sokolovského muzea, které se výzkumem zaniklých sídel zabývá už tři roky. Historici Jiří Berna a Romana Beranová postupně mapují místa i zbytky původní zástavby, vyhledávají a zpracovávají archivní materiály o dějinách míst i příčinách zániku.

Kniha se neomezí podle ředitele muzea Pavla Berana jen na Sokolovsko. „Zmíníme se například také o Rolavě či Jelení,“ vysvětlil ředitel.

Práce sokolovského muzea je prvním systematickým bádáním v oblasti zaniklých obcí. Několik publikací napsal pouze Vladimír Prokop starší. Ostatní autoři se problematikou zabývali pouze okrajově.

Nejdek bránil Chaloupky

V únoru roku 1947 rozhodlo ministerstvo průmyslu o likvidaci pily v Chaloupkách. A to i přes její dobré hospodářské výsledky. Proti zrušení pily tenkrát protestoval i okresní národní výbor v Nejdku. Obával se, že se po zrušení pily Chaloupky definitivně vylidní, jak se také stalo. Do nehostinných míst, kde není obživa, nové obyvatele nic nelákalo. Tento způsob likvidace lidských sídel se týkal podle sokolovských historiků i dalších obcí v západních Krušných horách. Zchátralá opuštěná stavení poté srovnala se zemí v padesátých letech československá armáda. Část sídel, například Krásnou Lípu, „zachránili“ v šedesátých letech chalupáři.

Likvidovali vojáci i těžaři

Z míst Rovná, Bystřina, Čistá, Lobzy, Milíře, Paseka, Studánka, Třídomí a řady dalších zbyla také dnes jen pouhá jména. Padly za oběť vojenskému výcvikovému prostoru ve Slavkovském lese. Ten nakonec sloužil svému účelu jen pár let, neboť už v roce 1947 ustoupil uranovému průzkumu.

Na likvidaci vesnic se podepsala i těžba hnědého uhlí. Seznam lidských sídel, která musela ustoupit dolování, je také dlouhý. Poslední obcí, která na Sokolovsku zanikla kvůli uhlí, je Vítkov.

Vydání publikace podpořila Evropská unie z fondu Phare, která věnovala 150 tisíc korun. Dvojjazyčná kniha v češtině a němčině by měla vyjít už letos. „Technická stránka nás teprve čeká,“ doplnil Beran.

Kostel se brzy změní na muzeum

Autor: ČTK
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 26. 11. 2004

Kostel svatého Petra a Pavla v Kostelní Bříze na Sokolovsku se podařilo zachránit od zkázy. „Statické zajištění a nová střecha přišly zhruba na pět milionů korun,“ řekl Vladimír Číhal, předseda Nadace pro děti, jež chce z kostela postupně vybudovat muzeum zaniklých obcí Slavkovského lesa.

Kostelu ještě před dvěma lety hrozil zánik. Děravou střechou zatékalo, byla narušena i statika budovy. „Nyní se dá říct, že jsme kostel zachránili. Na kostele je nová střecha, zastřešujeme i přístavky a zpevněny byly základy,“ řekl Číhal.

Druhá etapa, která začne příští rok, by se měla zaměřit na rekonstrukci vnitřní části kostela. Poté se chce nadace věnovat zřízení muzea. Podle Číhala by muzeum mohlo v kostele vzniknout do dvou let. Nadace chce přitom využít evropské fondy. „Hledáme možnosti, z jakých zdrojů další etapy financovat,“ řekl Číhal.

Muzeum zaniklých obcí Slavkovského lesa by mělo připomínat vysídlení obyvatelstva po roce 1938 a 1945. Tyto dva mezníky v historii regionu odsoudily k zániku desítky obcí. „Většinu materiálu pro expozici budeme asi hledat v Německu,“ uvedl Číhal. Celkové náklady na přeměnu zdevastovaného kostela na muzeum jsou odhadovány na 15 milionů korun. Zatím byla rekonstrukce hrazena pouze z prostředků nadace, jež je získala jak od soukromých firem a od města Březová, v jejímž katastru Kostelní Bříza leží, tak i od Karlovarského kraje, který přispěl 100 tisíc korun.

První zmínky o kostele se objevují na počátku 15. století, přestavěn byl v 16. století. Současná podoba vychází z pozdně barokní přestavby v letech 1804 až 1806. Po odsunu německého obyvatelstva pozbyl kostel svou původní funkci.

Po roce 1990 kostel získalo město Březová, to jej prodalo soukromé stavební firmě, která slíbila kostel opravit. Ze záměru ale sešlo a tak jej Březová koupila zpět a věnovala Nadaci pro děti, která si klade za cíl obnovu historických památek.

Opravený kostel připomene odsun

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 9. 6. 2004

Odsun sudetoněmeckých obyvatel Slavkovského lesa a zánik mnoha místních sídel připomene expozice v opraveném kostele svatého Petra a Pavla v Kostelní Bříze. Zdevastovanou památku z patnáctého století už od loňska rekonstruuje Nadace pro děti. Zatím tu prostavěla pět milionů korun.

„Sami ještě nemáme přesnou představu o tom, co všechno by v kostele po rekonstrukci mohlo být. Uvažujeme o jakémsi multimediálním zařízení s dokumenty o osídlení a vysídlení. Kostel s pódiem a hledištěm by měl sloužit i pro pořádání kulturních akcí,“ řekl předseda nadace Vladimír Číhal.

Během několika dnů pošle nadace do oběhu letáky se stručnou historií památky, jejím budoucím využitím a shrnutím probíhajících oprav. Kostel má novou střechu, okapy a kanalizaci, stavbaři sešroubovali věž, vyměnili trámy a podhledy vnitřního stropu a posílili základy. „Teď se opravuje věnec kolem věže a tím skončí první etapa rekonstrukce,“ poznamenal Číhal. Na dokončení oprav bude nadace potřebovat ještě asi devět milionů korun. O peníze požádala například na krajském úřadě, část si i půjčila. Nyní se chystá oslovit krajany a potomky zdejších rodáků, kteří žijí v zahraničí. V srpnu by měla v kostele začít další fáze oprav zdí, oken a interiérů.

Výstava s názvem Zaniklé obce Sokolovska je v těchto dnech k vidění v sokolovském zámku. Má připomenout desítek vesnic, osad a samot, které zmizely po vysídlení sudetských Němců a kvůli masivnímu příchodu armády do pohraničí. „Ještě dnes se lidé setkávají s ruinami, zbytky staveb a zajímají se o jejich původ. Jim by tato výstava měla na otázky odpovědět,“ řekl jeden z autorů výstavy Jiří Beran.

Nadace přestaví kostel na muzeum

Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 21. 5. 2003

Zdevastovaný kostel sv. Petra a Pavla v osadě Kostelní Bříza u Březové bude už za tři roky lákat turisty jako muzeum zaniklých obcí Slavkovského lesa.

Vznik muzea v Kostelní Bříze slíbila Nadace pro děti, která památku z 15. století získala od města Březová a během několika dnů zahájí její opravu.

Myšlenka vybudování památníku 20 obcím, které v 50. letech minulého století zmizely z mapy s příchodem armády a se vznikem vojenského prostoru, není nová. Vznikla před dvěma lety, když město Březová koupilo poničený kostel za symbolickou korunu od Báňské stavební společnosti.

„Pokud slušné muzeum z dokumentů o zaniklých vesnicích složíme, lidi určitě bude zajímat, jaká byla historie těchto obcí a jak vypadaly,“ míní předseda Nadace pro děti Vladimír Číhal.

A je to smutná historie. Ve své knize I tudy kráčely dějiny ji popsal loni zesnulý sokolovský historik Vladimír Prokop. O jeho publikaci byl obrovský zájem. Autor v rozhovoru pro MF DNES v únoru 2001 například podotkl: „Armáda ve vojenském prostoru nebyla dlouho. Přesto stačila zlikvidovat celé vesnice a města. Rozstřílela například Čistou. Ještě dnes si pamětníci ukazují na místo, odkud ministr obrany Čepička sledoval, jak dělostřelci likvidují městečko.“

Odborníci upozorňují, že po zaniklých vsích toho moc nezbylo. Zřejmě tak vznikne problém, co v muzeu vlastně ukazovat. Možná mapy, kresby nebo dobové pohlednice. Staré fotografie některých vesnic ale vůbec neexistují. Nadace pro děti přesto věří, že exponáty sežene. Oprava kostela začne podle Vladimíra Číhala zajištěním statiky a rekonstrukcí střechy.

„Zatím peníze sháníme z českých zdrojů. V příjmech máme asi pět milionů korun jistých, takže aspoň první část opravy můžeme platit sami,“ řekl předseda nadace. Oprava ale bude stát celkem okolo 15 milionů korun.

Nadace se s žádostí o finanční pomoc chystá oslovit například Česko-německý fond budoucnosti. Kontaktovala už potomky místních rodáků žijících ve Spojených státech. „Mají velký zájem o to, abychom kostel a to, co po zaniklých obcích zbylo, zachránili,“ dodal Číhal.

Historie kostela

  • 1410 – postaven
  • 2002 – kostel získala Nadace pro děti
  • 2003 – začíná oprava památky
  • 2006 – v kostele má být muzeum zaniklých obcí