Před několika dny jsme zažili milé překvapení. Nová okna budovy bývalé fary a dnešního polesí jsou hnědá a dřevěná. A to je další střípek do mozaiky zvelebení naší návsi: kostel a hospoda jsou jištěny požadavky památkářů, škola bude mít exteriér také velmi podobný tomu historickému, terén návsi nad silnicí bude dlážděný, elektrické a telefonní dráty přijdou možná pod zem (to není ještě jisté), dobře dopadl hřbitov.
Co se týče oken polesí, první zprávy nebyly povzbudivé, vypadalo to, že přibude další dům s okny bílými plastovými. Myslím, že vzhled polesí získal na kvalitě, snad bude stejně pěkná i nová omítka, která se rovněž plánuje (a o které není zatím nic známo).
Z historického hlediska by nejvhodnější byla barva žlutá v kombinaci s bílou, taková, jaká je na kostele. Nadace vlastnící kostel nechá udělat diagnostiku omítky včetně barvy. Asi by nebyl problém toho využít a nechat připravit ty správné odstíny. Co se týče staré školy, i tady se bude kombinovat žlutá s bílou a také určité architektonické prvky, které se daly zjistit ze starých fotografií. Je ale otázka, jestli všechny ty budovy na návsi byly bíložluté, jak by dnes vypadala taková náves vybarvená převážně dožluta, jestli by nebylo lepší na některou z budov použít také jinou barvu, a jakou.
Ahoj Radku,
děkuji za reakci na můj komentář. Tvá reakce se shoduje až na maličkosti s mými názory.
Souhlasím, že by se měli zachovávat tradice, ale jak jsem se již zmínil, před 100 a více lety plast neznali. Určitě se mnou souhlasíš, že kdyby naši předci měli tuto možnost, tak by ji určitě využili, když pro nic jiného, tak pro svoji cenu a funkčnost. Můj názor je, že když je možnost výběru, tak proč ji nevyužít.
Určitě si nepřeji mít ve svém okolí brčálově zelenou stavbu, ale určitě by mi nevadila barva domu, jakou použili Hoffmanovi. Moje představa o barvě se velmi podobá bytovému domu, nebo chalupy Melicharů. Žlutá se mi také líbí, ale neumím si představit, že všechny domy budou žluté, i třeba s mírným rozdílem v odstínech. Na kostele si žlutou dokážu představit a asi tam i patří, ale třeba na hospodě se mi líbí barva bílá a hnědé hrázdění.
Když už jsem zabrousil k chalupě Melicharů, tak ji považuji za velmi hezkou a zrovna u této chaloupky by mi nevadila bílá plastová okna.
Hlavním účelem mojí reakce bylo poukázat na to, že všichni nesouhlasí s názorem tvojí mámy, ať už se to týká oken, kameného dláždění atd.. Musíme volit kompromisy a nevyhrocovat situace do krajních mezí, že se budeme na internetu či slovně napadat, v krajních mezích i udávat.
Jinak ten Fišerov ber nadlehčeně, nějak mě to při tom psaní napadlo, neměla to být jakákoliv urážka a doufám, že jsi to tak nepochopil.
Jinak se měj hezky, přeji hezký Nový rok a ahoj Radek Martínek
Já si mylsím, že tento článek vychází z názorů autorky a je zřejmé, že preferuje, když dům a jeho prvky ladí s okolím a když mají vazbu na minulost. Je pěkné, když rekonstruovaný dům není jako pěst na oko a když je pěkný nejen sám o sobě, ale i ve spolku s ostatními domy. A u historických budov je pěkné, když zachovávají svou tradici – kostel by tedy dle mého názoru měl vypadat jako kdysi dávno, a stejně tak dominanty historické obce KB, jako je hospoda, polesí či škola. Jelikož je KB obec s dlouhou historií a několika významnými památkami, je třeba s ní zacházet citlivě.
Problém bílých plastových oken je v tom, že se hodí k málokterému domu. Mnohem lepší jsou plastová okna jiných barev. Co se estetiky týče, nejlépe na tom jsou dle mého názoru dřevěná okna, která jsou ze dřeva – a dřevo se do obce v lesích prostě hodí.
Odstavec o jiném jménu obce nechávám bez komentáře.
Ke žluté barvě – mně osobně by se líbilo, kdyby dominanty obce byly barevně sladěné a je mi celkem jedno, jestli to bude žlutá či jiná barva. Žlutá však byla i v minulosti (co já vím).
Zdraví Radek Fišer
Dobrý den,
články podobného ražení, jedná se o názor jednotlivce na polooficiálních stránkách naší obce (doporučený odkaz na stránkách města), velmi snižují kvalitu jinak velmi hezky zpracovaných webových stránek. Např. nerozumím větám: „Před několika dny jsme zažili milé překvapení. Nová okna budovy bývalé fary a dnešního polesí jsou hnědá a dřevěná. A to je další střípek do mozaiky zvelebení naší návsi:“ Proč by okna nemohla být hnědá a plastová, bílá a plastová, bílá a dřevěná. Vždyť jde pouze o sladění barvy zvolených oken s interiérem a exteriérem stavby a ne o materiál. Bohužel naši předci plastová okna či dveře neznali, v opačném případě by jistě využili jejich nesporných kvalit (především v zimních měsících, kdy dřevěná okna či dveře reagují na rozdíl teplot a jsou nefunkční, nejdou otevřít, dovřít a atd., což plastové materiály jsou více stálé a těmito výše zmiňovanými nedostatky netrpí). Z hlediska architektury jde vždy o konečný stav realizovaných rekonstrukcí a jak jsem se již zmiňoval, o celkový dopad na okolní prostředí. Toto se povedlo například u Hoffmanů, kdy po rekonstrukci jejich domu (změna fasády, oken, střechy – celkového zevnějšku) došlo k tomu, že jejich dům se v obci vyjímá a je nesporně nejhezčí stavbou naší obce, přestože použili moderní materiály, nebo zdařilá rekonstrukce bytového domu, který velmi proměnil vzhled naší obce k lepšímu, což jistě kladně kvitují obyvatelé i návštěvníci naší obce.
Dalším kritériem a ne nevýznamným jsou finance. Nekritizujme někoho, že si pořizuje plastová okna, která převyšují svojí funkčností a jsou o 50 % levnější než dřevěná, která navíc zatěžují v krajních mezích více i životní prostředí používáním energií při odstraňování starých nátěrů, různých laků a barev v průběhu jejich životnosti atd…
Nedělejme si z Kostelní Břízy skanzen, kde si nevyměním ani pokusme se z této obce udělat hezkou vesničku ve Slavkovském lese, ve které se bude občanům a chalupářům (dále jen občané) „dobře dýchat“, zanechme podobných výpadů na spoluobčany jaké se objevují v zápisech, dle mého názoru naprosto neplodné Komise integrovaných obcí (KIO), viz. „udání“ na obyvatele domu č. 54 ? (tento dům již v naší obci neexistuje, původně stával za domem č. 52) na stavební úřad, který je dle získaných informací, již tak přeplněn stížnostmi na občany naší obce. Přeci nechcete, aby se naše obec přejmenovala na Fišerov, kde se respektuje pouze názor jednotlivce. Nechme občany, aby se svobodně rozhodovali a neříkejme jim co mají dělat.
Dále se děsím představy žluté vesnice, to jste snad nemohla ani myslet vážně. Proč by kostel nemohl vypadat např. jako v Chodově či jiných městech Evropské unie a dalších státech, pokud by to památkový úřad povolil. Ve finále bude občanům a návštěvníků naší obce jedno jakou má kostel barvu fasády, ale důležité bude jeho sladění s okolním životním prostředím a hlavně , že kostel a dnes již i hostinec Ing. Číhal opraví, což je velmi pozitivní a chvályhodný přístup tohoto člověka, který se snaží získávat veřejné či soukromé peníze, na záchranu těchto historicky velmi cenných objektů…
Buďme rádi, že se najdou občané, kteří mají snahu opravovat své příbytky. Uvědomte si, že lidé jsou dnes rádi, že mají finance na základní životní prostředky. Je lepší zvolit levnější materiály k obnově či záchraně objektů, než aby objekty dopadly jako zámeček, kde cca v roce 1988 chtěli „zemědělci“ použít plechovou střešní krytinu pro opravu střechy a to to jim bylo zapovězeno. Jak zámeček dopadl všichni víme a určitě by jste se raději dívala na zámeček se zachovalým původním interiérem a plechovou střechou než na dnešní stav obvodových zdí. Jistě by dnes bylo levnější vyměnit krytinu na střeše této budovy než tento objekt rekonstruovat. I z tohoto pohledu se musíme na rekonstrukce dívat a říct si, že je jistě lepší dnes použít levnější, ale morálně horší materiál, než nedělat nic. Vždyť i ten plech na střeše zámečku nemusel být na věky. Proto by se mělo vždy jednat koncepčně, před vytvořením článku se zamyslet v hlubších souvislostech a teprve takto upravený článek publikovat.
Ještě jednou chci oznámit, že se mi vaše stránky líbí, ale než na interpretování osobních názorů na stavby občanů naší obce, by bylo dobré tyto stránky opět pozvednout na určitou úroveň, kterou jste dříve nastavili. Jistě je dobré a záslužné zmiňovat se o proměnách naší obce, ale v širších souvislostech.