Silvestrovský okruh

Tento okruh může být velice zajímavým turistickým pochodem. Hlavními body jsou bývalá výsypka, nyní lesopark Dolní Rychnov, golfové hřiště, nezrekultivovaná výsypka Silvestr, město Březová, zelená trasa KČT, vyhlídka u kaple sv. Maří Magdalény a vesnice Kostelní Bříza. Profil & délka trasy a GPS záznam jsou k dispozici na GPSies.

Lesopark v Dolním Rychnově

Začneme v Dolním Rychnově u obecního úřadu. Z Náměstí se vydáme do lesoparku (cest je víc, směr jihovýchod) a dostaneme se ke dvěma jezerům. A to jsme již v lesoparku. V budoucnu zde má být zřízen zoopark. A původně zde byla výsypka. Samotná Sokolovská uhelná považuje lesopark za jednu z nejzdařilejších rekultivací. Podél většího z jezer se vydáme do kopečka na západ, až dojdeme k silnci z Dolního Rychnova na Březovou, kterou přejdeme a vydáme se dále na západ na nezrekultivovanou bývalou výsypku Silvestr.

Výsypka Silvestr

Území západně od území projektu Silvestr III (viz dále), cca 250 m od silnice Dolní Rychnov-Březová a dále až k elektrárně, je čistokrevná měsíční krajina. Od elektrárny Tisová se k nám neustále rozšiřuje výsypka vedlejšího produktu odsiřovacího zařízení (stabilizát/vápenec). Záleží jen na naší vůli, zda se vydáme dolů po výsypce obdivovat roztodivné tvary a barvy výsypky. Pozor na divoká prasata, žijí dole u odkaliště v rákosí. Holiny nutností.

Zahlazování škod po těžbě $-)

silvestr3

Měsíční krajina. Tak většinou vypadá země po ukončení těžby hnědého uhlí.

voda

Potůček na výsypce. I slabý stálý tok dokáže v hoře materiálu udělat divy (viz dále).

Povrchové doly na hnědé uhlí v okolí Sokolova jsou výrazným zásahem do krajiny. Od r. 1994 si (soukromé) těžební společnosti povinně ukládají rezervy na rekultivaci území, která svou činností poškodí. Tyto společnosti ale v r. 1993 do své správy získaly i poškozená území z dřívějších dob, na jejichž rekultivaci si rezervu nevytvořily. O podmínkách rekultivací na Sokolovsku doporučuji str. 204-205 z Terciérní pánve a ložiska hnědého uhlí České republiky.

Silvestr

Rekultivační projekty Silvestr II (vpravo) a III (vlevo)

Finanční zdroje na rekultivací těchto území jsou vyčleněny ve fondu, který vytvořila vláda ČR z výnosů privatizace státních hnědouhelných podniků nejdříve pouze Ústeckého kraje, později i Karlovarského. Do fondu bylo nashromážděno 15 miliard Kč.

Právě z tohoto fondu byly hrazeny rekultivační projekty Silvestr IIA – rekultivace výsypky (další info; lesopark Dolní Rychnov) a rekultivace Silvestr III, 1.etapa (po pravé straně silnice Dolní Rychnov-Březová). Oba projekty si můžete prohlédnout na mapě (velký soubor). Fotografie z lokality SIlvestr III a úložišti elektrárny Tisová najdete níže na této stránce.

Procházka po ní je poučná a zajímavá. Odpadními výsypkovými materiály se totiž prodírají potůčky a ty si i v obrovské mase hmoty dokáží najít svou cestičku. Časem z ní vznikne něco jako Grand kaňon. Půda, dá-li se to tak nazvat, nabývá roztodivných barev, od černé přes oranžovou k bílé. Dále se dostaneme k rákosu a odkališti bývalého lomu Silvestr, které slouží jako zdroj technologické vody pro elektrárnu. Dále pak k obrovské hromadě bílého vedlejšího produktu z elektrárny, zřejmě sádrovce (?). Tato hromada roste a roste. Nahoře na ní jsou pásové dopravníky a těžké stroje, které materiál rozhrnují. Další kroky nás zavedou ke skládce. Vidíme komíny trčící ze země a pokud máme štěstí, tak třeba zajímavé činnosti jako vrstvení onoho bílého materiálu zřejmě za účelem izolace vrstev. A ze skládky lze přelézt terénní val a zjevit se u rychlostní silnice.

Nově zrekultivovaná část výsypky Silvestr

Část prací se zdá již býti hotova: nataženo několik cest, srovnané a zpevněné plochy, odvodnění. Pracovat se ale má až do r. 2017. Jde o území od silnice Dolní Rychnov-Březová po pravé ruce.

Bývalá výsypka

Popojít o kouske dál znamená využít výbornou příležitost podívat se na měsíční krajinu, jak se o ní mluvívá…

Úložiště elektrárny

V elektrárně se pro odsíření použila jak metoda mokré vápencové vypírky, jejímž vedleším produktem je energosádrovec, jenž se používá jako náhrada přírodního sádrovce, tak fluidní kotle. Hromada bílošedého materiálu je impozantní zvláště pokud si pamatujeme, že bývala docela malá… Není to čistý (energo)sádrovec, ale mix různých vedlejších produktů. Za měsíc přibydou řádově desítky tisíc tun materiálu.

Skládka

Ročně se na skládce uloží téměř 70 tisíc tun odpadu. V areálu se nachází také plocha pro kompostování odpadů. Na fotkách vidíme ukončování skládky, vrstvení bílošedého materiálu jako poslední vrstvy, na kterou přijde v poslední fázi zemina.

Další fotografie (detaily).

Březová

Po průzkumu výsypky dojdeme na Březovou na náměstí Míru. U městského úřadu je rozcestník značených tras KČT. Vydáme se po zelené stezce sv. Vavřince na Kamenici (2 km; jde o okružní trasu o délce 20 km).

Kamenice

Dovede nás k vyhlídkovému místu u kaple Sv. Máří Magdalény (Sokolovská pánev, jezero Medard) a dále do Kostelní Břízy (kostel sv. Petra a Pavla, zámecký park, restaurace U Bílého koníka). Zpět do Kamenice můžeme jít po „hlavní cestě“ (viz mapa), popř. do Sokolova autobusem.