Okolo zámku je dendrologicky mimořádně významný zámecký park s několika zajímavostmi, např. jedinou sekvojí obrovskou v kraji, která však roku 1979 udumřela a jejíž uschlý kmen obrůstá břečťan.

Zámecký park navazuje na budovu zámku plošinkou s kruhem buků.

Na podzim r. 2009 proběhla renovace zarostlého parku. Obnoveny cestičky, vysázeny nové stromy, vykáceny nemocné a nevhodné. Práce provedl Tomáš Tlamka; rozhovor.

Historie a popis parku

Park byl pravděpodobně založen v polovině 17. století, kdy byl zásadně přestavěn poplužní dvůr, jehož východní křídlo zaujala zámecká budova. Majitelé zámku se zde četně střídali, proto není jisté, kdo z majitelů park založil. Stavba zámku byla pravděpodobně zahájena za Winklerů v padesátých letech 17. stol. Víme však jistě, že zámek dobudovala Anna Marie Winklerová v roce 1679.

Zámecký park je nepravidelného tvaru, protáhlý zhruba ve směru jihozápad-severovýchod, o rozloze cca 2 ha. Pozemek je svažitý, se zámeckou budovou na nejnižším místě. Ze zámku se vcházelo zahradním risalitem přes mostek z prvního patra přímo na první terasu parteru. Na terase zůstala zachována přerostlá besídka z tvarovaných buků, která dnes tvoří zajímavou srostlici a bazének s pramenící vodou. Nad ní je druhá terasa, při které je zbořeniště někdejší stavby, patrně oranžérie. Za ní následoval dnes pozůstatek skleníku. Úprava teras byla pravidelná a osově vázala na zámeckou budovu.

Ostatní park je v přírodně krajinářském slohu. Systém cest není již patrný. Oplocen byl ve spodní části zdí, při silnici po celé délce horní části plotem. Na severovýchod plynule pokračuje plocha někdejší zámecké produkční zahrady, v níž na začátku stál jako vyvrcholení pravidelné úpravy teras nejvzácnější strom v zámeckém parku Sequoiadendron giganteum, který však v roce 1980 pomrznul.

– Zdroj: Tomáš Tlamka – Profipark (2009)

Hřiště

U rybníku je v dolní části parku rovná plocha, která je příležitostně využívána pro fotbal. Využití se mění podle toho, kolik je v obci dětí a jiných zájemců o hru. V r. 2011 zde nejsou ani brány, ani kůly.

Stromy zámeckého parku

Časopis Arnika č. 2/1982:

V parku jsou buky a jilmy, tisy, krásná skupina starých rhododendronů, javory (javor mléčný s obvodem 340 cm), mohutné červenolisté buky (obvod největšího 355 cm), staré roubované smuteční břízy, Tsuga canadensis, vejmutovka i jedlý kaštan. Nejvzácnějším stromem je však sekvoj Sequoia gigantea (sekvojovec obrovský), jeden z několika exemplářů v naší vlasti, 17 metrů vysoký, obvod 360 cm, cca 150 letý, bohužel dnes uschlý. Na polní cestě za zámkem leží z r. 1981 rozpadlý obr – dub letní, jehož obvod byl 636 cm, stáři 250 let. Zanikl rozpůlením v bouřlivém počasí. Nedaleko něho stojí „drobnější“ jeho bratr s obvodem 425 cm.

Skladba stromů a keřů

Tabulky pochází z r. 2009, kdy Tomáš Tlamka – Profipark provedl asanaci parku. (Autor = p. Tlamka.)

Zjištěné dřeviny před asanací

Latinsky	Česky
Listnaté
Acer platanoides	Javor mléč
Acer platanoides "Schwedleri"	Javor mléč
Acer pseudoplatanus	Javor klen
Acer pseudoplatanus "Variegatum"	Javor klen
Aesculus hippocastanum	Jírovec maďal
Betula pendula	bříza bělokorá
Carpinus betulus	habr obecný
Castanea sativa	Kaštanovník jedlý
Fagus silvatica	Buk lesní
Fagus silvatica "Atropurpurea"	Buk lesní červenolistý
Fagus silvatica "Pendula"	Buk lesní
Fraxinus exelsior	Jasan ztepilý
Quercus robur	Dub letní
Quercus rubra	Dub červený
Salix alba	Vrba bílá
Tilia cordata	Lípa malolistá
Tilia platyphyllos	lípa velkolistá
Rhododendron hybridům – keř	pěnišník velkokvětý
Jehličnaté
Chamaeciparis lawsoniana	Cypřišek Lawsonův
Chamaeciparis pisifera "Plumosa"	cypřišek hrachonosný
Larix decidua Picea abies	Modřín opadavý
Picea pungens "Argentea"	smrk pichlavý
Pinus strobu	borovice vejmutovka
Pinus sylvestris	borovice lesní
Thuja occidentalis	Zerav západní
Taxus baccata	Tis červený
Tsuga canadensis	tsuga kanadská

Nová výsadba při asanaci

Latinsky	Česky
Listnaté stromy
Acer platanoides Crimson King	javor mleč červenolistý
Aesculus  x carnea	jírovec červený
Acer pseudoplatanus	javor klen
Acer platanoides Drummondii	javor mleč
Acer monspesulanum	javor francouský
Ulmus glabra	jilm horský
Cercis siliquastrum	zmarlika Jidášova
Prunus cerasifera Nigra	myrobalán
Jehličnaté stromy
Tsuga canadensis	tisovec kanadský
Sequoiadendron giganteum	sekvojovec obrovský
Abies alba	jedle bílá
Listnaté a jehličnaté keře
Taxus baccata	tis červený
Rhododendron hybr.	penišník
Prunus laurocerasus	bobkovišeň
Magnolia x Soulangiana	šácholan soulangův

Sekvojovec

Zdejší sekvojovec obrovský (Sequoia Gigantea) rostl z několika exemplářů v ČR v nejvyšší nadmořské výšce (Luděk Jaša, 2010).

Kronika Kostelní Břízy:

V noci 21. srpna 1975 se nad obcí Kostelní Bříza spustila silná bouře s průtrží mračen, přičemž do vsi několikrát do vsi několikrát uhodil blesk, mimo jiné i do památkovým úřadem chráněné sequoi v parku. Blesk sloupl na jedné straně kmenu dva metry dlouho kůru a odkryl starý zával na kmenu sequoje, což svědčí o tom, že před několika desetiletími udeřil blesk přesně na tom samém místě. Blesk uhodil i do elektrického vedení. (Zápis z r. 1975)

8. 10. 1976 zavítala autokarem do Kostelní břízy 36–členná exkurze Srazu ochrany přírody z patronátní oblasti Karl Marx Stadt. Prohlédli si naše památky, největší pozornost věnovali sekvoji. Do zámeckého parku samotného nevkročili však proto, že tento je bohužel v desolátním stavu. Cestičky jsou zarostlé divokým náletem, takže exkurze viděla ostatní zajímavé stromy částečně pouze zdálky. Po 1,5 hodinové besedě odjeli dále do Horních Lazů do chráněné oblasti Slavkovského lesa a do Kynžvartu. (Zápis z r. 1976)

Osudnou se pro exotický strom stala neobyčejně krutá zima 1978 – 1979, kdy dle sdělení RNDr. Michálka vzácný velikán umrzl (Luděk Jaša, 2010).

Park v r. 1986 (článek z Arniky)

• Zdroj: Arnika č. 12 (32)/1985, s. 69
• Autor: Ing. Zdeněk Němec
• Foto: MUDr. H. Němcová

V současné době je park v Kostelní Bříze (Březová-Kostelní Bříza) ve velmi špatném stavu. Je tvořen převážně pralesovitým porostem, který však skrývá celou řadu hodnotných jedinců různých druhů a okrasných odrůd.

Z vzácnějších dřevin si zaslouží pozornost kaštanovník setý (Castanea sativa Mill.), staré borovice hedbávné (Pinus atrobus L.), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis Carr.), modřín japonský (Larix Leptolepis Gord.) a jedle Nordmanova (Abies nordmanniana Spach). V parku se nalézají též staré exempláře buku lesního, javoru horského a lípy velkolisté. Z okrasných odrůd jsou pozoruhodní především jedinci smrku pichlavého, který náleží k okrasné odrůdě Argentea. Můžeme zde vidět i červenolisté a převisle rostoucí jedince buku, který náleží k odrůdám Atropunicea a Pendula. Červenolistá odrůda javoru mléčného Schwedleri a vrba bílá s listy stříbřitými a pyramidálním habitem (Argantea = Sericea) si též zasluhují pozornost.

Park je sice poměrně malý, ale při trošce snahy by mohl být rekonstruován a mohl by se stát opět hodnotnou zelení obce. Nejprve by se musela provést probírka přehoustlého porostu, musely by se odstranit náletvé dřeviny a před šesti lety zmrzlý sekvojovec (Seqoiadendron Mucholz). Na volných prostranstvích se též hojně rozšířil bolševník.

Zámecký park v Kostelní Bříze představuje kulturní památku a podle toho by se s ním mělo i nakládat. •

Prameny

• Richard Švandrdlík: Severozápad Slavkovského lesa. Arnika č. 2/1982, str. 195.
• Kronika Kostelní Břízy
• Luděk Jaša: Zaniklé obce na Březovsku. 2010.