Do dnešních dnů se zachovalo za kostelem při západní zdi hřbitova tvrziště. Okrouhlý pahorek o průměru až 20 metrů je v některých místech doposud 2 metry nad úrovní okolního terénu. Ze severu je možno rozpoznat zbytky původního obranného příkopu.
Památkou je od 3. 5. 1958 (výpis v rejstříku, č. 45684/4-622).
- R. 2004
Zpráva z časopisu Arnika
„U tvrziště nás zaujala podoba s ostrůvky rinfivalů (také ringvalů; zde však chybí vnější kruhový val; v blízkosti ringvalů mívali svá sídla první Slované). Změřili jsme průměry ve směrech Z-V (17,4 m) a S-J (17,1m) a svahy (S 4,6 m, J 5,2 m). I tyto míry připomínají rongval, vnější val mohl být už kdysi zarovnán s terénem vzhledem k tomu, ze tu šlo o frekventované místo mezi poutní kaplí a kostelem. Za silnicí proti kostelu stojí rovněž velmi stará lípa, která by stála za ochranu.“
Archeologický průzkum
Podrobnou zprávu o tvrzišti nalezneme ve vědeckém článku J. Brtka a P. Hereita. Nejsou v něm jen letopočty, ale i poutavé příběhy:
Karel Leberecht ze Spiegelu, tehdejší majitel panství, daroval kolem roku 1800 dům na hřbitově bývalému vojenskému ranhojiči Hamplovi, který si zde otevřel praxi. Ranhojiči se lidově říkalo Bader [lazebník) a toto označení se přeneslo i na blízké tvrziště, proto „Baderhúbel“ (Lazebnický vršek).
— Brtek, Hereit (2000)
Zdroje
- Richard Švandrdlík: Severozápad Slavkovského lesa. Arnika č. 2/1982, str. 195.