Krátký okruh mezi Sokolovem, Citicemi a Dolním Rychnovem nás zavede na cyklostezku Ohře, k jezeru Medard a arboretu Antonín. Profil & délka trasy a GPS záznam jsou k dispozici na GPSies.
Cyklostezka Ohře
Ze Starého náměstí v Sokolově se vydáme po cyklostezce Ohře č. 204 k Antonínskému mostu. Dojdeme na konec náměstí (poblíž je kaple a klášter) a vpravo přejdeme po zbytku mostu parovod, zak terý mej cyklostezka schovaná. Ta se táhne přes téměř celý Karlovarský kraj a patří k několika oblíbeným říčním cyklocestám v rámci celé ČR. Půjdeme 1,2 km a dojdeme na kopeček s lavičkami. Doprava je Antonínský most přes Ohři a silnici k jezeru Medard, doleva vede cesta do arboreta Antonín po trase bývalé kolejové vlečky.
Jezero Medard
My se vydáme přes most k Medardu. Zde se v dole Medard-Libík těžilo uhlí. Vzniklá díra se již několik let zatápí vodou, aby vzniklo obrovské jezero s různým využitím (kiting, windsurfing, lodě, koupání). Jezero ale není určeno primárně pro rekreaci obyvatel; na tu je vyhrazeno jezero Michal, (další) příklad úspěšné vodní rekultivace. Od mostu se můžeme vydat šikmo doprava směrem ke Svatavě podívat se na budoucí přístaviště. Nebo naopak doleva směrem k Bukovanům kolem nápusti vody z Ohře a dále k jezeru. Pak se vrátíme zpět přes most a vydáme se po trase vlečky do arboreta.
Jezero Medard
Rekultivace vytěžených povrchových dolů Medard a Libík spočívá v jejich zatopení vodou, podobně jako se to stalo s dolem Michal, nynějším jezerem s bohatým rekreačním zázemím. Jezero Medard je od Sokolova co by kamenem dohodil na severozápad, zatímco jezero Michal na jhovýchod. Rozkládá se mezi Sokolovem, Bukovany, Habartovem a Citicemi. V současné době je napouštěno vodou z Ohře. Okolo něj již dnes vedou příjemné cyklistické trasy, které mají být v budoucnu rozmnoženy a roztaženy i do jiných oblastí, např. na Lítovskou výsypku. V současné době se také hledá smysluplné využití nových ploch. Přístup k jezeru je z Antonínského mostu z cyklostezky Ohře 1 km za klášterem v Sokolově, z Bukovan, z Habartova a samozřejmě i ze Svatavy.
Rozvojové studie i aktuality najdeme na stránkách jezera.
Zajímavé je zamyšlení nad tím, že po ukončení těžby v dolech Jiří a Družba by i tyto pozůstatky po dobývání uhlí měly býti zatopeny. Sokolov by se rázem stal téměř vodním živočichem, protože by byl obklopen obrovským množtvím vody.
Arboretum Antonín
K historii arboreta. Původně se na tomto území těžilo uhlí. Pak se zde ukládala skrývka z dolu Medardu, odpady z elektrárny a průmyslových závodů. A pak, zhruba v 70. letech 20. stol., zde pracovník dolů Konstantin Dimitrovskij vysázel tisíce dřevin roztodivných odrůd a čekal, co se stane. Kupodivu se zřejmě všechny ujaly a vytvořily vzácný jev: druhově bohatý lesní porost na skládce (mírně nadsazený výraz). Arboretum je tak trochu zapomenutá oblast, cesty zde prošlapané nejsou, ani žádné naučné tabule nenajdeme. Proto využijeme trasu vlečky (směr jih) a pak u Citic půjdeme po panelové cestě na sever do Sokolova. Případně se můžeme vydat po nějaké odbočce do lesních porostů.
Arboretum Antonín
Mezi Sokolovem a Citicemi je vrch, který vzniknul jako výsypka dolu Antonín. A nejen to… shromažďovala se zde různá odpadní půda. Zkrátka černozem zde člověk rozhodně nepotká, řečeno stručně a jasně. Před více než 40 lety zde Ing. Konstantin Dimitrovský vysázel velké množství sazenic, aby ověřil „nová netradiční vědecko-výzkumná řešení problematiky obnovy přízemní a zejména vzrostlé vegetace – nových lesů.“ K přečtení doporučuji článek Unikátní rekultivační lesnické arboretum na Sokolovsku, jehož je Ing. Dimitrovský spoluautorem (Zahrada – park – krajina, 3/2010).
V r. 2011 byl dokončen projekt Studie projektu Antonínské arboretum. Jeho cílem bylo promyslet další využití arboreta. Zde je závěrečná zpráva (PDF), z níž cituji:
Jak již bylo řečeno, idea / vize arboreta Antonín jako místa znovuzrozené krajiny, jako příměstského lesa, který je unikátní svou historií, geologickým podložím a pedologickým substrátem, prostorovou a druhovou strukturou, ale i originální a plnohodnotnou formou využití nevšedního potenciálu, při uchování jeho vědeckovýzkumného významu, může být naplněn pouze za předpokladu… (pokračování)