Obec Kostelní Bříza (německy Kirchenbirk), prastará obec s bohatou kulturní hitorii leží asi 6 km na jih od města Sokolova, při silnici E6 z Chebu do Karlových Varů. Rozsáhlé historické území této obce a k ní přidružených obcí zaujímá část jižní poloviny Slavkovského lesa.
Kostelní Bříza leží v nadmořské výšce okolo 600 m, nejvyšší část tohoto území však převyšuje 800 m. Celý tento prostor odvodňuje Libavský a Lobzský potok.
Původní obec Kostelní Bříza měla rozlohu 86 km2, patřilo k ní 11 osad a 3 místní části: Arnoltov s místní částí Špígl, Bystřina, Krásná Lípa s místní částí Týmov a Zadní Domky, Ostrov, Rudolec, Smrkovec, Studánka, Žitná Dolní. K obci Kostelní Bříza patřila ještě osada Rovná, Podstrání a Vranov.
Dnes obec spadá pod město Březová. Pomalu se vzpamatovává z období komunismu. Například kostel sv. Petra a pavla je právě nyní (2003+) opravován, stejně jako škola (2007+) a hospoda (2008+). Zámek, kaplička, škola, statek, všechny tyto budovy jsou bohužel ve špatném stavu. To však neplatí o nádherném zámeckém parku!
Dějiny ve třech odstavcích
Prvními držiteli obce byli Štampachové ze Štampachu. V 16. a 17. století dochází k častému střídání vrchnosti, až v roce 1732 kupuje panství Kostelní Bříza dvorní rada Johann Franz Turba. Jeho potomci spojili v roce 1765 Kostelní Břízu a Arnoltovem a Bystřinou. Dcera posledního z nich se provdala za hraběte Auersperga a Kostelní Bříza tak přešla do držení tohoto rodu. Záhy poté byla ovšem patrimoniální správa zrušena a Kostelní Bříza se stala samosprávnou obcí.
Kostelní Bříza měla pivovar, palírnu kořalky, špitál i chmelnice. R.1847 měla 51 domů, 335 obyvatel, a toho 13 židovských rodin; byla tu také kartounka, tkalcovna bavlny, později i pošta a Nový mlýn. K farnosti Kostelní Bríza patřil Amoltov, Bystřina, Krásná Lípa, Rudolec a Týmov.
Po roce 1945 nastává úpadek obce, na konci 60. let byla uzavřena zdejší škola a v roce 1976 se stala obec součástí města Březová.
Dějiny – přehled vládců a pánů
První zmínka – 1370: Nejstarší zprávy podává archeologie, dějiny obce sahají možná až do 13. století. Kolem r.1300 měl tu být statek hradu Loket (a osada s tvrzí). V análech najde se první písemný doklad o Kostelní Bříze z roku 1370; jedná se o listinu, kterou propůjčili leuchtenberští markrabí svá kynšperská léna kynžvartským rytířům. Listina uvádí osady Arnoltov, Bystřina, Krásná Lípa, Kostelní Bříza, Libava, Ostrov, Rovná, Studánka, Týmov, Žitná a Vranov s hradem Plickenstein (odtud je rod Plicků z Nejdku) a dávno již zaniklou vsí Hermanov.
Od 15.století a možná i dříve Kostelní Břízu vlastnili Stampachové; v roce 1615 přikoupili bratří Stampachové od Čejky z Olbramovic panství Reichenbašské (Bystřina).
V roce 1630 prodali toto panství Winklerům z Heimfelu, kteří tu vládli až do roku 1682. Po nich vlastnili území Multzové z Waldau, Erdmann z Groppau a rytíř Turba. Ten k svým statkům přikoupil v roce 1965 panství Arnoltovské. Od něj je vyženili páni ze Spieglu.
Marie Anna, svobodná paní ze Spieglu, rozená Rodovská z Hustířan, která získala statky koupí a patřily jí pak i okolní vesnice. Dalším majitelem panství byl baron von Kopal.
V roce 1846 patřila Kostelní Bříza Auerspegům. Františka Auerspergová, která se ještě v roce 1870 uvádí jako patronka kostela, pocházela z rodu pánů z Henneberka. R. 1895 byl patronem kostela a majitelem několika dvorů v kraji Bohuslav z Henneberka.
Posledním majitelem zámku a panství byl baron Viktor von Brandt, který vysídlil v roce 1946 do Rakouska. Jeho bratr Gottlieb, který měl za manželku Francouzsku, byl za okupace vězněn v koncentračním táboře, po osvobození se vrátil jen krátce a také vysídlil do Rakouska. Posledním správcem panství byl Mikšch.
Z doby druhé světové války a nacistické okupace mimo osnovy atentátu na Hitlera („Modrá komnata“ v zámku), nejsou žádné záznamy a ani pamětníci této těžké doby.
„V roce 1945 byl z rozkazu Ministerstva národní obrany zřízen Vojenský prostor na ploše 252 km2 , kde žilo 25 tisíc obyvatel německé národnosti. S pomocí americké armády se započalo s vysídlením těchto obyvatel. Osídlování vojenského prostoru skončilo na počátku roku 1947. Před zřízením vojenského prostru měla obec Kostelní Bříza s osadami 613 čísel popisných a za trvání vojenského prostoru bylo zbořeno 560 čísel popisných, takže po zrušení vojenského prostoru zůstalo 53 čísel popisných. V rámci demoličních akcí byly zbořeny nejen domy, ale i řada objektů, jako kostel a hřbitov ve Smrkovci a Vranově, zámek v Krásné Lípě a celá řada mlýnů podél vodních toků. Pro zajímavost uvádím, že vojenské vedení nechalo zbývající domy očíslovat od čísla jedna výše a po nastolení civilní správy měly domy dvoje čísla: vojenské a normální číslo popisné, z toho pak nastal určitý zmatek v přihlašovací agendě v evidenci obyvatel.“ Zdroj: Kronika Kostelní Břízy
Roku 1947 byl ustaven Vojenský újezd Prameny se sídlem v Lázních Kynžvartě. Okrajové zemědělské plochy, které ležely mimo vojenského prostoru, se začaly zemědělsky obdělávat. A to v Rudolci, později v Kostelní Bříze a Arnoltově. Byly zřízeny Vojenské starky Sokolov, národní podnik. Podnikové ředitelství Vojenských statků mělo sídlo v zámečku na Špíglu, ještě pod Vojenskou správou Kladská.
„V roce 1953 přicházeli do katastru naší obce Kostelní Bříza, Rudolec a Arnoltov první civilní dosídlenci a začínal vlastní civilní život obce. Byla otevřena Vojenská zemědělská učňovská škola. Jejím prvním náčelníkem byl štábní kapitán ing. Potůček, po něm nadporučík Krnav a pak nadporučík Zdeněk Bezděkovský. Vojenská zemědělská učňovská škola měla sloužit zemědělskému výcviku učňů pro všechny vojenské statky v ČSR.“ Zdroj: Kronika Kostelní Břízy
Po zrušení vojenského prostoru v r.1954 byl vytvořen MHV Kostelní Bříza; spravoval území o rozloze 86 km2 (do r.1968). K l. lednu 1969 bylo území rozděleno tak, že část cca 42 km2 přešla i s bývalými obcemi Vranov a Bystřina pod nově vzniklý MNV Rovná.
R. 1976 došlo ke sloučení obce s Březovou.
Dějiny – o životě ve vsi
Od 15. století snad i dříve zde vládli Stampachové ze Stampachu, kteří vlastnili dvůr a dali přestavět kamenný kostelík na větší kamennou budovu.
Nejstarším pomníkem ve zdejším kostele je pomník Engelharda v. Steinbach z r.1563; v kryptě je pak pochován rytíř Turba (+ 14.1.1772), majitel Kostelní Břízy, Arnoltova a Bystřiny.
Už v roce 1760 zde dali Turbové postavit budovu pro tehdejší starou školu. Škola však musela být v roce 1780 pro své malé rozměry přestavěna a v roce 1873 byla postavena nová škola v dnešní podobě.
V roce 1767 nechal postavit rytíř Johann Wenal Turba zámek v nynější podobě, avšak podle análů stál zámek jíž v 15. století.
Kostelní Bříza měla pivovar, palírnu kořalky, špitál i chmelnice. R.1847 měla 51 domů, 335 obyvatel, a toho 13 židovských rodin; byla tu také kartounka, tkalcovna bavlny, později i pošta a Nový mlýn. K farnosti Kostelní Bríza patřil Amoltov, Bystřina, Krásná Lípa, Rudolec a Týmov.
V polovině 19. století měla Kostelní bříza 350 obyvatel, v obci býval i menší panský pivovar a palírnou kořalky, byla zde i chmelnice, špitál a myslivna.
„Kostelní Bříza měla před rokem 1945 500 obyvatel. Byl tu pivovar, čtyři hostince, tři obchody, dva řezníci a dva pekaři, lékař, pošta a četnická stanice. V okolí bylo několik mlýnů podél vodních toků. Zmínku zaslouží Dorschnerův mlýn na Bystřině, kde tehdejší majitel F. R. Neumann nechal kolem roku 1900 pod skalnatým kopcem prokopat tunel v délce několik set metrů, aby získal větší spád vody, pro náhon svého mlýna a pily. Tunel se musel kopat vleže, místy je pouze 60 cm vysoký. Dnes slouží přítok vody z tohoto tunelu pro koupaliště „Na Bystřině“, které bylo vybudováno Místním národním výborem roce 1957. Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím a prací v lese a velkých Sokolovských dolech. Do roku 1945 vedla přes Kostelní Břízu autobusová linka do Bečova. Lázeňští hosté využívali lacinějšího ubytování v obci a okolí a dojížděli autobusem na lázeňské procedury do okolních lázeňských měst. Zdejší zemědělci dováželi zase do lázeňských míst zemědělské produkty.“ Zdroj: Kronika Kostelní břízy
Po zrušení vojenského prostoru v r.1954 byl vytvořen MHV Kostelní Bříza; spravoval území o rozloze 86 km2 (do r.1968). K l. lednu 1969 bylo území rozděleno tak, že část cca 42 km2 přešla i s bývalými obcemi Vranov a Bystřina pod nově vzniklý MNV Rovná.
Zajímavé je, že r.1974 bylo uděleno čestné občanství zasloužilému umělci Karlu Hegerovi při jeho 65. narozeninách, které tu slavil při natáčení filmu „Sedmého dne večer“. Karel Heger byl dojat, prohlásil, že si velmi cení této pocty a daroval zdejším dětem sadu desek „České pohádky K.J.Erbena vypráví Karel Heger“.
R. 1976 došlo ke sloučení obce s Březovou. Většina obyvatel pracuje ve státním statku, jsou zde i rekreační chalupy. Před válkou tu bydlívali lázeňští hosté z Mariánských Lázní – bylo tu totiž levné ubytování a na procedury dojížděli denně autobusem.
Loading ...
