Gotlieb von Brand–Kopal

Vicomtesse de Maistre

Co může mít společného Kostelní Bříza s Francií? Překvapivě toho není málo. Především jsou to bývalé Sudety, které jsou paradoxně považovány za důležitá místa česko-francouzských vztahů. Právě v Sudetech, lépe řečeno v Sudetské župě, jak se tehdy správní území připojené k Třetí říši jmenovalo, byly od roku 1940 internovány desetitisíce francouzských válečných zajatců, kteří bránili Francii v květnu 1940 v prvních liniích. Mnoho jich bylo v rámci internace nasazeno k práci i na zdejším velkostatku. Dnes tuto etapu dějin Kostelní Břízy připomíná nenápadná pamětní deska umístěná na kostele sv. Petra a Pavla s textem v českém a francouzském jazyce: „Na památku francouzských válečných zajatců nasazených k práci na velkostatku v Kostelní Bříze v letech 1940 – 1944“.

Pamětní tabulka na francouzské válečné zajatce na kostele sv. Petra a Pavla

Adalberta

Vztah majitelů zámku k internaci Francouzů dokládají dokumenty z hornorakouského archivu. Bratr zámeckého pána Gotlieb von Brand–Kopal (obr. vlevo nahoře) a jeho dcera Adalberta (obr. vlevo), tehdy jen dvacetiletá, byli v roce 1941 zatčeni karlovarským gestapem za to, že poskytli francouzským válečným zajatcům potraviny, oblečení a vedli s nimi soukromé hovory. Zvláštním soudem v Chebu pak byli odsouzeni k trestům vězení.

Manželka předposledního majitele zámku Viktora svobodného pána Brand-Kopala Berta, rozená Vicomtesse de Maistre (obr. vpravo), pocházela z Francie. Jejím přičiněním se na zámku v Kostelní Bříze dařilo umění a především se velmi rozšířila zámecká knihovna. Za frankofonní výchovu oba synové, Viktor a Gottlieb a později i vnučka Adalberta vděčili právě jí. Z rodu de Maistre pochází například francouzský filozof, konzervativní myslitel a spisovatel později diplomat Joseph de Maistre 1753-1821.

Ludvik XVIII

Karel X

Zajímavá je zmínka o pobytu dvou bourbonských princů, hrabat z Provance a Artois, pozdějších francouzských králů Ludvíka XVIII ( vládl 1814 – 1824, obr. vlevo) a Karla X ( vládl 1824 – 1830, obr. vpravo) na zdejším zámku v roce 1813. Po prohrané bitvě u Drážďan, jíž se zúčastnili na straně protinapoleónské koalice, se na ústupu před francouzskou armádou uchýlili na zámek v Kostelní Bříze a byli zde babičkou tehdejšího zámeckého pána ze Špíglů, Clarissou de Lamotte, několik dnů ukryti. Zmínka je i o tělesných strážích hlídajících pokoje obou princů údajně v mameluckých krojích. Když se za několik dnů vyjasnilo, jak se situace na bojišti vyvinula, odjeli oba princové ve vší tajnosti i se svým doprovodem směrem na Prahu.

Hella Guth

V neposlední řadě je třeba připomenout pravděpodobně nejslavnější rodačku z Kostelní Břízy, malířku Hellu Guthovou (obr. vpravo), která uprchla z Československa před nacisty v roce 1939 nejdříve do Velké Británie a v roce 1951 se natrvalo usadila ve Francii. Najala si ateliér na Boulevard de Clichy 34 v Paříži a prožila zde svá umělecky nejúspěšnější léta. Dnes je považována za abstraktní francouzskou malířku. Zemřela v Paříži v roce 1992 ve věku 84 let.