| Datum |
Událost |
| 12. stol. (konec) až do 1. pol. 14. stol. |
osidlovací vlna německé kolonizace ve Slavkovském lese pod vedením mj. lantkrabích z Leuchtenbergu |
| 13. a 14. stol. |
existence panského sídla severozápadně od kostela; doloženo tvrzištěm a nálezovým souborem keramiky ze 14. a 15. století |
| 1370 |
zmínka o Pirku (Bříze) v seznamu leuchtenberských lén (jeho vznik je ovšem jen nepřesně mezi 1360 a 1379); obec je udělena v léno pánům z Kynžvartu |
| 15. stol. |
část poddaných v Kostelní Bříze získal rytířský rod za Steinbachu (Kamenice) |
| 1410, 11. 4., a 1415, 11. 6. |
zdejší farář uvádí do úřadu faráře ke kostelu ve Vranově; lze usuzovat, že v obci je fara a zřejmě i kostel sv. Petra a Pavla |
| 1479, 4. 4. |
první výslovné zmíněné rozšířeného názvu obce Kostelní Bříza, v originálu Kürchenbürck, v listině Kašpara Steinbacha na Kynšperku nad Ohří; první výslovný doklad přítomnosti kostela |
| 1483 |
zvon s tímto vročením je nejstarší nespornou zachovanou hmotnou památkou na původní kostel |
| 1523 |
Šlikovský loketský urbář je prvním písemným svědectvím o majetkoprávních a dalších vztazích v obci. Na Šliky přešla do pol. 16. stol. kromě jiného leuchtenberská lenní soustava. |
| 15. / 16. stol. |
prvním známým z rodu Steinbachů, kdo vlastnil poddané v Kostelní Bříze, byl Jiří |
| 16. stol. |
z přítomnosti kamenných renesančních náhrobníků ve zdech kostela vyplývá, že dřevěný kostel se stal zděným |
| 16. stol. |
Steinbachové zcelili pozemkovou držbu v obci, která je spravována jako samostatný statek, nicméně obtížený lenními povinnostmi k hradu Lokti. Z této doby by mohlo pocházet šlechtické sídlo, tvrz, kterou část autorů situuje severně od farního kostela do míst s terénními náznaky při kapličce z 18. století. Prameny ovšem nevypovídají o tom, zda-li byla tvrz postavena. Jen z některých správních náznaků o tom můžeme uvažovat. |
| 16. stol. |
ve značném počtu přichází noví obyvatelé, hlavně ze Saska, s novým náboženským vyznámím – luterstvím. Většina obyvatel jej přijala a fara pod patronací vrchnosti vyměnila katolickou duchovní správu pod vedením řádu křižovníků s červenou hvězdou za luterskou. |
| 1583 |
na boční straně věže kostela je nečitelný reliéf s erbem a vročením tohoto roku; na věži další dva renesanční reliéfy, nedatované |
| 1584, 10. 2. |
zemřela Perpetua Steinbachová, manželka Filipa ze Steinbachu na Rovné; renesanční náhrobník v lodi kostela |
| 1513 |
prvně doložena farní škola osobou školního správce (Schulmeister zu Kirchenpirk); k vyučování využívala buď prostory fary nebo různě pronajaté místnosti v poddanských usedlostech |
| 1630 |
Fridrich Steinbach postoupil nejpozději v tomto roce Kostelní Břízu rytíři Vilémovi Winklerovi z Heimfeldu, který si nabytý pozemkový majetek udržel přestupem na katolickou víru. |
| 17. stol, 2. pol. |
obnovena katolická duchovní správa, ke která náleží i fary ve Smrkovci (do roku 1687) a ve Vranově (až do roku 1724) |
| 17. stol., 2. pol. |
statek postupně se zánikem lenní soustavy Loketska ztratil charakter lenního zboží a stal se svobodnou pozemkovou držbou |
| 1650 |
na pokyn faráře zřídil školní správce matriku |
| 1651 |
prvně v písemných pramenech se setkáváme s patrociniem, neboli zasvěcením, kostela v Kostelní Bříze svatým apoštolům Petrovi a Pavlovi; nelze však pochybovat o tom, že zdejší kostel byl takto zasvěcen už v době svého vzniku |
| 1654 |
berní rula popisuje situaci v Kostelní Bříze, která nadále patřila Steinbachům a byla samostatným útvarem vrchnostenské správy a sídlem správy církevní |
| 1664 |
přibyl nový menší zvon s nápisem „Georg Kürchfeld in Eger goss mich“ |
| 1682 |
Anna Winklerová prodala statek K. B. Juliovi Mulzovi z Valdova |
| 1688 |
statek K. B. prodán rodu rytířů z Groppau |
| 1713 |
od tohoto roku je znám nový mlýn, nazývaný také Herrnmühle (panský mlýn) |
| 1729 |
založena nadace Julia Erdmanna z Groppau byl ve vsi vybudován ve svobodném domě špitál poskytující svým chovancům základní životní péči (přesné datum neznámé) |
| 1732 |
odkazem v závěti statek K. B. získal dvorní rada Jan František z Turby a spojil jej s Bystřinou (koupena ze statku Mostov v r. 1738) a statkem Arnoltov (koupený 18. června 1750) |
| 18. stol. |
ustálil se správní obvod fary; přifařené vsi Arnoltov, Bystřina, Krásná Lípa, Rudolec a Týmov |
| 1757 |
statek K. B. popsán v tereziánském katastru pořízeném pro České království |
| 1765 |
učitelská fase informuje o samostatné školní budově |
| 1767 |
Jan Václav Turba nechal vystavět místo někdejšího malého vrchnostenského domu, jenž nelze zcela jednoznačně považovat za onu původní tvrz, nový jednoduchý zámek, který začlenil do areálu hospodářského dvora (t.r. Dokončen) |
| 1770 |
zavedeno číslování domů v linii posloupnosti obytných staveb od vrchnostenského zámku s číslem 1 a západního okraje vesnické zástavby přes centrální náves až k jihovýchodnímu konci obce. |
| 1772, 14. 1. |
zemřel Jan Václav z Turby a odkázal 2000 zlatých jako první kapitál do fondu na stavbu nového kostela; dodnes dochovaný náhrobník je nejmladší z památkových artefaktů v původním kostele (dále ještě uvnitř náhrobník Perpetuy ze Steinbachu z roku 1584) |
| 1774 |
svatba ovdovělé Marie Anny Turbové s Karlem Lebrechtem ze Spiegelu |
| 1783 |
Karl Lebrecht povýšen do rytířského stavu ze zásluhy v dlouhých službách v habsburské armádě |
| 1785 |
Jaroslav Schaller ve 2. díle své Topographie des Königreichs Böhmen uvádí, že v kostele se kromě náhrobníku Perpetuy ze Steinbachu nacházely náhrobní kameny Engelharda ze Steinbachu z roku 1563 a duchovního Salomona Polera, jenž po osmiletém působení ve funkci zdejšího faráře zemřel 23. prosince 1602. Ty ovšem dodnes dochovány nejsou. |
| 1765, 1795, 1796 |
dochované kostelní účty a inventarizace jsou podrobnou zprávou o jeho vybavení |
| 19. stol., první desetiletí |
uvedeny dodnes zachované podoby všech církevních staveb v Kostelní Bříze. |
| 1801, konec roku |
ve fondu je 5950 zlatých 58 krejcarů a Karel Lebrecht ze Spieglu rozhodl o zahájení výstavby nového kostela |
| 1802, 14. 3. |
zahájeno lámání kamene u Bystřiny; pak demolice původní kostelní stavby |
| 1802, 11. 10. |
položen základní kámen nového kostela |
| 1804, 18. 10. |
fárář sděluje, že nový kostel už v podstatných částech stojí a ačkoliv k jeho úplnému dokončení ještě mnohé chybí, může být vbrzku vysvěcen. |
| 1805, 19. 10. |
pokrývači ukončili práce na položení taškové střechy. |
| 1810 |
stará dřevěná škola pro nepraktičnost a malé prostory zbourána a nahrazena větší zděnou školní stavbou |
| 1813, září |
farář žádá loketský krajský úřad o pomoc při řešení již neutěšeného stavebního stavu zdejší fary |
| 1815 |
rod Spiegelů povýšen do stavu svobodných pánů |
| 1828 |
na náklady místní vrchnosti věž opatřena novými hodinami se třemi ciferníky, jejichž chod udržovala dvě kamenná závaží |
| 1830 |
na podporu chudých byl zřízen chudinský institut (nadace pro chudé) |
| 1832, 4. 6. |
zemřel Karl Lebrecht, bezdětný |
| 1833 |
nová hospodářská budova při faře |
| 1835 |
dědicové z rodu Lebrechtů majetky po Karlu Lebrechtovi odmítli; ty prodány Bohumilu svobodnému pánu z Henn z Hennebergu, jehož manželka byla sestrou Karla Lebrechta |
| 1835, 24. 12. |
Bohumil Henn přijal k rodovému jménu jméno příbuzných Spiegel |
| 1836 |
dokončena zeď kolem celého nového hřbitova se dvěma vchody u západního a východního konce kostela opatřenými dvoukřídlými vraty; |
| 1836 |
při výstavbě hřbitovního oplocení byl ještě uprostřed hřbitova vztyčen na kamenném soklu železný kříž s pozlaceným tělem Spasitele |
| 1836 |
jako rodinná hrobka majitelů statku Kostelní Bříza vznikl přístavek presbytáře, který byl umístěn k jeho severní stěně jako paralelní obdoba původního jižního přístavku sakristie |
| 1837 |
přelit zvon umístěný po r. 1828 do sanktusníku nad presbytářem |
| 19. stol., 40. léta |
vyměřen stabilní katastr |
| 1840, 7. 12. |
dokončena stavba nové zděné fary podle plánů stavitele Václava Madera; objekty farního dvora byly kromě stáje postaveny v kombinaci roubených a hrázděných prvků. |
| 1841 |
zemřel Bohumil Henn; majetky po dohodě mezi dětmi (Františka, Terezie, Karel, Bohumil) převzal mladší syn Karel, jehož dcera se provdala za Viktora Kopala |
| 1846 |
Karel Henneberg-Spiegel prodal obec sestře Františce, hraběnce z Auerspergu |
| 1847 |
konec feudální éry; pořízen popis obce |
| 1848/1849 |
občanská revoluce; zrušeny staré feudální vazby, nastoleny základy nové občanské společnosti; poddaní nyní svobodní občané, vytváří vlastní orgány samosprávy |
| 19. stol., 2. pol. |
vybudována okresní silnice odvádějící spojení ze státní silnice na Cheb směrem na Kostelní Břízu a dále do centrální části Slavkovského lesa. |
| 1850 |
správy obce se ujalo obecní zastupitelstvo v čele se starostou a užším řídícím orgánem – obecní radou |
| ??? |
dědictvím se statek K. B. přenesl na rodinu Karla Kopala; jeho rod spravoval statek Kostelní Bříza do r. 1848 jako feudální držbu a poté až do roku 1945 jej vlastnil jako velkostatek |
| 1852 |
Karel Kopal povýšen za vojenské zásluhy do stavu svobodných pánů |
| 1864, 15. 6. |
do kostelní věže udeřil blesk, jenž způsobil požár; v 2. pol. 19. stol. Mnoho oprav a dodělávek na kostele |
| 1869, 14. 5. |
zestátnění školství; místo římskokatolické církve se o jejich správu podělily státní instituce se samosprávnými orgány; farní škola v K. B. transformována na obecní |
| 1872, 5. 4. |
Františka z Auerspergu obec prodala bratrovi Bohumilovi, jehož manželkou se stala dcera plukovníka Karla Kopala a Terezie ze Spiegelu. Na ni v r. 1899 svůj majatek přepsal. |
| 1875 |
zřízen poštovní úřad v obci |
| 1882 |
k obci připojena i katastrální obec Arnoltov |
| 1887 |
první celková rekonstrukce nového kostela |
| 1893 |
pro obecnou školu vystavěna uprostřed vsi nová jednopatrová školní budova, která stojí dodnes. Škola byla původně farní |
| 1896 |
nové kostelní hodiny |
| 19. / 20. stol. |
silná indrustializace blízké Sokolovské pánve a naopak značně stagnující hospodářství v oblasti Slavkovského lesa; z obce se téměř úplně vytratilo židovské obyvatelstvo; populační vývoj stagnoval |
| 19. stol., počátek |
přestalo s pohřbíváním mrtvých v bezprostřední blízkosti okolo kostela, který tehdy navíc procházel komplexní přestavbou, a přeneslo se na pozemek ležící na sever od kostela, jenž pro tyto veřejné účely věnoval majitel zdejšího statku. |
| 1913, 17. 5. |
písmený elaborát zemského konzervátora Karla Kühna o zásadách stavebních oprav a restaurátorských prací; následně stavební práce |
| 1915, 15. 9. |
umírá Arnoštka Henneberg-Spiegel, majetek přechází na zetě Viktora Kopala dne 28. 4. 1917 |
| 1918 |
v 1. světové válce 14 padlých z Kostelní Břízy na frontách rakousko-uherské armády |
| 20. stol., konec 20. let |
soukromá autobusová linka na trati Sokolov-Lazy, případně Bečov |
| 1930/31 |
do kostela zavedena elektřina |
| 20. stol., 30. léta |
dle požadavku Henleinovy sudetoněmecké strany, která do svých řad strhla velkou část Němců v českých zemích, byl politicky uskutečněn odtržením pohraničí a jeho přičleněním k Německé říši. S ním ale přišlo také zásadní okleštění politického a společenského života fašistickým režimem a vyhnání německých mužů na fronty druhé světové války. Z Kostelní Břízy se jich odtud nevrátilo čtrnáct padlých a devět nezvěstných. |
| 1942 |
dva větší historické zvony odvezeny ke zpracování pro účely německého válečného hospodářství |
| 1945, 8. 5. (zřejmě) |
obec osvobozena americkou armádou |
| 1945 |
dr. Viktoru Brand-Kopalovi zkonfiskován celý majetek (statek s pivovarem, pila, šindelovna, cihelna; zámek s parkem) |
| 1945, závěr |
český pověřenec, spravující obec, vystřídán obvodovým starostou, který měl na starosti správu ještě několika dalších sousedních obcí. Ustavená místní správní komise se brzy rozpadla a na její místo musel opět nastoupit obvodový starosta dosazený ONV v Sokolově. |
| 1946 |
naprostá většina obyvatel německé národnosti i z Kostelní Břízy odsunem vystěhována do okupačních zón obsazeného Německa |
| 20. stol., konec 40. let |
obnova života i správy této oblasti byla řešena tak, že již ke konci čtyřicátých let se z ní vytratily všechny základní společenské funkce |
| 1946-1954 (15. 8.) |
obec zahrnuta do Vojenského prostoru Prameny a začleněna do okresu Mariánské Lázně. Díky poloze na okraji nebyla zrušena. Jeden z podniků Vojenských statků sídlil v někdejší dvorním hospodářství brand-kopalovského velkostatku. Ačkoliv k jeho zřízení došlo až 1. července 1950 a od té doby de iure skončila na jeho území civilní správa obcí, už od roku 1946 docházelo k postupným omezujícím opatřením, jejichž výsledkem bylo úplné převzetí tohoto území vojenskou správou. |
| 1946 |
začátek působení Vojenských statků; kostel přestal být sakrální stavbou, předán k užívání provozu Vojenského statku (skladiště) |
| 1947 |
varhany darovány kostelu v obci Belá ležící na Slovensku východně od Žiliny, kam je po rekonstrukci přenesl varhanář Pavel Žur z Teplé. |
| 1950 |
oba větší kostelní zvony nebyly nakonec zničeny a uchovaly se; zhruba tohoto roku zavěšeny ve zvonici v Krásně. |
| 1950, 1. 7. |
obec zrušena de iure |
| 1954, 10. 10. |
zvolen místní národní výbor, do jehož správy byla kromě Kostelní Břízy svěřena ještě katastrální území Arnoltov, Bystřina, Krásná Lípa, Ostrov, Rovná, Rudolec, Studánka a Vranov. |
| 20. stol., konec 50. let |
v prostoru vojenského pásma ve Slavkovském lese záměrné devastace původních stavebních objektů; K. B. ušetřena |
| 20. stol., konec 50. let |
hlavní hospodářský provoz podnik Vojenské statky získal nástupce – Sdružené zemědělské a lesní závody. Tyto podniky spravovaly hospodářský dvůr i kostel. |
| 1957 |
většina původních obytných i hospodářských budov padla za oběť organizované demoliční akci |
| 1969, 1. 7. |
po vybudování nového sídliště na území obce – v Rovné – byla část území dosud spravovaná místním národním výborem v Kostelní Bříze předána do správy nově vniklého MNV Rovná. |
| 20. stol., 70. léta |
na neobhospodařovaných plochách půdy se mimořádně rozšířila od Kynžvartu a Kladské zhoubná rostlina bolševník |
| 1971 |
Sdružené zemědělské a lesní závody se změnily na podnik Státní statky |
| 1974 |
natáčení filmu Sedmého dne večer; herci Karlu Hegerovi udělila obec čestné občanství. |
| 1976, 1. 4. |
rozsáhlé území spravované MNV v Kostelní Bříze bylo dáno do správy městskému národnímu výboru v Březové a národní výbor v Kostelní Bříze byl zrušen. |
| 1993 |
Báňská stavební společnost v Sokolově vlastní kostel |
| 2001 |
firma kostel prodala městu Březová |
Primárním zdrojem jsou texty dr. Vlasáka.
| Datum |
Událost |
| 1900 |
F. R. Neumann, majitel Dorschnerova mlýna na Bystřině, nechal pod skalnatým kopcem prokopat tunel v délce několik set metrů, aby získal větší spád vody, pro náhon svého mlýna a pily. |
| 1903 |
Narodil se pozdější kronikář Kostelní Břízy Karel Vojtěch |
| 50. léta 20. stol. |
Zřízena Vojenská zemědělská učňovská škola |
| 50. léta 20. stol. |
Zásobování vodou pomocí “vodokačky“ přímo z potoka na Bystřině |
| 1954 |
Ustaven Místní národní výbor |
| 1954 |
Výuka v jednotřídce |
| 1954 |
Lázeňská správa (Ing. Martínek) vysadila v Mariánských Lázních, před budovou hlavní pošty vedle kolonády, několik solitérů bolševníku a byla tam smaltovaná tabulka s nápisem „Chraňte tuto vzácnou rostlinu“… |
| 1956 |
Zřízena hlavní fenologická stanice státního hydrometeorologického ústavu v Praze. |
| 1957 |
Vybudováno koupaliště Na Bystřině |
| 60. léta 20. stol. |
Vybudována přehrada Rovná na Krásné Lípě, ale funguje hůře než stará vodokačka. Uvažuje se o řádu z Horky. |
| 1960 |
V malé báni věže kostela je rula, kterou při opravě kostela v roce 1960 otevřel mistr pokrývačský a po vložení data oprav a jména opraváře ji opět zaletoval a vložil zpět. |
| 1962 |
Vyučuje se ve dvou třídách |
| 1963 |
Znepřístupněna krypta ve východní části kostela za sakristií |
| 1964 |
Vystavěn panelový dům se 7 bytovými jednotkami. Je pozůstatkem velkých plánů (přestavba kostela, obchodní dům, …), které byly nakonec realizovány zbudováním zbrusu nové socialistické vesnice Rovná. |
| 1967 |
Jedna třída se ze školy přestěhovala na Rovnou |
| 1968 |
I druhá třída se přestěhovala na Rovnou |
| 1968, 22. 8. |
Obcí projížděly jednotky Rudé Armády |
| 1969 |
Požár domu č.p. 31 na Štedrý den |
| 1970 |
Celostátní sčítání lidu |
| 1971 |
K 30. výročí osvobození ČSSR Rudou armádou přihlásila se obec do dlouhodobé soutěže národních výborů a MNV uzavřel řadu celoobecních závazků s jednotlivými místními organizacemi. |
| 1972 |
„Občané vytvořili dobrovolně odpracovanými směnami za zlepšení životního prostředí v obci hodnotu díla 250 000 Kčs nákladem pouhých 134 744 Kč a odpracovali v roce 1972 celkem 9 138 brigádnických hodin, z toho zdarma 6 570 hodin, z toho mládež 2 000 hodin.“ |
| 1972 |
Kulturní dům (sál hostince): oprava fasády, zavedeno ústřední topení, plechová střešní rytina, kanalizace svedena do septiku. |
| 1972 |
Začalo se budovat hřiště na kopanou v Kostelní Bříze |
| 1972 |
Položena plechová sřešní krytina na budovu školy. |
| 1972 |
Stav hospodářských zvířat chovaných občany soukromě: drůbeže 815 kusů, ovcí 9 kusů, prasat 2 kusy |
| 1971, 8. 3. |
Zaměstnanec statků Milan Litvák z Arnoltova tragicky zahynul u parku na silnici. |
| 1972 |
Memoriál Milana Litváka – turnaj ve volejbalu. |
| 1972 |
Na Bystřině zřízen pionýrský tábor, který využívají „mladí obránci hranic Březové“ skupiny „Neprojdou“ |
| 1972 |
Založen oddíl kopané s názvem Státní statky Rudolec. Bez vlasntího hřiště, prohrál všechny zápasy okresní soutěže |
| 1973 |
Založena obecní kronika a napsána zpětně od r. 1945. |
| 1973 |
Turnaj ve stolním tenisu o putovní pohár SSM k výročí Velké říjnové revoluce |
| 1973 |
Na budově bývalé školy provedena fasáda budovy a zasklena okna, zabudovány okapy a okenní parapety, položena plechová střecha. |
| 1973 |
Kvůli přítomnosti skal zastaveno budování hřiště. |
| 1974 |
Na sklizeň nasazeny nvé kombajny z NDR značky Fortschritt |
| 1974 |
V sále Kulturního domu konáno 33 akcí za účasti 1306 osob |
| 1974 |
Natáčení části filmu Příliš zelené jaro s herci Martinem Růžkem a dalšími. |
| 1974 |
Natáčení filmu Sedmého dne večer. Herci Karlu Högerovi uděleno čestné občanství. |
| 1975, 21. 8. |
Do památkovým úřadem chráněné sequoi v parku udeřil blesk a odloupl 2 m její kůry. |
| 1975 |
Vykáceny tisíce ovocných stromů a jiných dřevin v katastru obce ve snaze získat více zemědělské půdy. |
| 1975 |
V obci zastřelena liška se vzteklinou. Zjištěn mor u divokých prasat. |
| 1976 |
Májka, jako obvykle vystavěná u modřínového lesíka, byla již první noc uříznuta mládežníky ze sousedství. Tento nečekaný žert se opakoval dvakráte před tímto. |
| 1976 |
Exkurze Srazu ochrany přírody z patronátní oblasti Karl Marx Stadt. Do parku pro dezolátní stav nevkročili. |
| 1976, 31. 3. |
Integrace s městem Březová |
Kronika Kostelní Břízy Karla Vojtěcha.
| Od |
Do |
Vládce |
Poznámka |
| 1200 |
1250 |
Nofhaftové |
(Jaša 2010) |
| 1370 |
|
Leuchtenberské léno: polovina pánům z Kynžvartu, sourozencům Engelhardovi, Viclínovi, Gumprechtovi a Jaroslavovi; druhá polovina samotnému Huprechtovi z Kynšperka |
|
| 2. pol. 14. stol. |
1. pol. 15. stol. |
Leuchtenberkové |
|
| 1444 |
|
Osvald Planknár, zvaný z Pirku, z rodu Steinbachů |
Několik statků |
| 1479 |
|
Kašpar ze Steinbachu |
|
| 1505 |
1523 |
Jiří ze Steinbachu |
syn |
| 1517 |
1563 |
Engelhard ze Steinbachu |
|
| 1563 |
1573 |
Jan, Sebestián a Volf ze Steinbachu |
synové |
| 1573 |
1588 |
Juncker Sebastián ze Steinbachu |
syn |
| 1588 |
1628 |
Bedřich, Jiří a Albrecht ze Steinbachu |
synové |
| 1628 |
1634 |
Bedřich ze Steinbachu |
Luděk Jaša zde uvádí 1630-1653 Jan Winkler z Heimfeldu, který statek prodal manželce nejstaršího syna Jana Winklera, Jana Bedřicha |
| 1634 |
1643 |
Susanne ze Steinbachu, roz. Winkler z Heimfeldu |
|
| 1643 |
1653 |
Wilhelm Winkler ze Steinbachu |
|
| 1653 |
1653 |
Eufemie Winkler ze Heimfledu, roz. Rebitz |
Prodej; manželka nejstaršího syna Jana Winklera, Jana Bedřicha |
| 1653 |
1653 |
Albrecht ze Steinbachu |
Prodej |
| 1653 |
1669 |
Anna Pylyxenia Pergler z Perglasu a Johanna Magdalena Mulz z Waldau; obě roz. ze Steinbachu |
dcery |
| 1669 |
1682 |
Anna Marie Winklerová z Heimfeldu |
prodej |
| 1682 |
1688 |
Jiří Julius Mulc z Valdova |
prodej |
| 1688 |
1737 * |
Julius Erdmann Antonín z Groppau |
Prodej; * Luděk Jaša uvádí 1732 |
| 1737 |
1760 |
Jan František z Turby |
Odkaz |
| 1760 |
1772 |
Jan Václav z Turby |
syn |
| 1772 |
1773 |
Clarissa z Turby |
dcera |
| 1773 |
1775 * |
Marii Anna z Turby |
Prodej, matka, vdova; * Luděk Jaša uvádí 1774 |
| 1775 |
1783 |
Karel Lebrechtvon Spiegel a Marie Anna |
Druhý manžel, majetky společné |
| 1783 |
1805 |
Karel Lebrechtvon Spiegel |
Manželka zemřela |
| 1805 |
1832 |
Karl von Spiegel |
Syn; plnoletý až od r. 1816, do té doby matka Františka |
| 1832 |
1841 |
Bohumilu (Gottlieb) Henn z Hennebergu |
Majetek bez dědice, prodej; manžel Karlovy sestry |
| 1841 |
1847 * |
Karel Henneberg-Spiegel |
Po dohodě nejmladší syn; Luděk Jaša uvádí 1846 |
| 1847 |
1872 |
Františka hraběnkaz Auersbergu |
Prodej sestře |
| 1872 |
1899 |
Bohumil Henneberg-Spiegel |
Prodej mladšímu bratrovi |
| 1899 |
1915 * |
Arnoštka Henneberg-Spiegel |
Přepsání na manželku, dceru plukovníka Karla Kopala a Terezie ze Spiegelu; Luděk Jaša uvádí, že po r. 1915 se 2 roky řešilo dědictví |
| 1915 |
1945 |
Viktor Brand-Kopal |
majetek přešel na zetě |
| 1946 |
|
stát |
|
