Letopis

Všeobecné události

Datum Událost
12. stol. (konec) až do 1. pol. 14. stol. osidlovací vlna německé kolonizace ve Slavkovském lese pod vedením mj. lantkrabích z Leuchtenbergu
13. a 14. stol. existence panského sídla severozápadně od kostela; doloženo tvrzištěm a nálezovým souborem keramiky ze 14. a 15. století
1370 zmínka o Pirku (Bříze) v seznamu leuchtenberských lén (jeho vznik je ovšem jen nepřesně mezi 1360 a 1379); obec je udělena v léno pánům z Kynžvartu
15. stol. část poddaných v Kostelní Bříze získal rytířský rod za Steinbachu (Kamenice)
1410, 11. 4., a 1415, 11. 6. zdejší farář uvádí do úřadu faráře ke kostelu ve Vranově; lze usuzovat, že v obci je fara a zřejmě i kostel sv. Petra a Pavla
1479, 4. 4. první výslovné zmíněné rozšířeného názvu obce Kostelní Bříza, v originálu Kürchenbürck, v listině Kašpara Steinbacha na Kynšperku nad Ohří; první výslovný doklad přítomnosti kostela
1483 zvon s tímto vročením  je nejstarší nespornou zachovanou hmotnou památkou na původní kostel
1523 Šlikovský loketský urbář je prvním písemným svědectvím o majetkoprávních a dalších vztazích v obci. Na Šliky přešla do pol. 16. stol. kromě jiného leuchtenberská lenní soustava.
15. / 16. stol. prvním známým z rodu Steinbachů, kdo vlastnil poddané v Kostelní Bříze, byl Jiří
16. stol. z přítomnosti kamenných renesančních náhrobníků ve zdech kostela vyplývá, že dřevěný kostel se stal zděným
16. stol. Steinbachové zcelili pozemkovou držbu v obci, která je  spravována jako samostatný statek, nicméně obtížený lenními povinnostmi k hradu Lokti. Z této doby by mohlo pocházet šlechtické sídlo, tvrz, kterou část autorů  situuje severně od farního kostela do míst s terénními náznaky při kapličce z 18. století. Prameny ovšem nevypovídají o tom, zda-li byla tvrz postavena. Jen z některých správních náznaků o tom můžeme uvažovat.
16. stol. ve značném počtu přichází noví obyvatelé, hlavně ze Saska, s novým náboženským vyznámím – luterstvím. Většina obyvatel jej přijala a fara pod patronací vrchnosti vyměnila katolickou duchovní správu pod vedením řádu křižovníků s červenou hvězdou za luterskou.
1583 na boční straně věže kostela je nečitelný reliéf s erbem a vročením tohoto roku; na věži další dva renesanční reliéfy, nedatované
1584, 10. 2. zemřela Perpetua Steinbachová, manželka Filipa ze Steinbachu na Rovné; renesanční náhrobník v lodi kostela
1513 prvně doložena farní škola osobou školního správce (Schulmeister zu Kirchenpirk); k vyučování využívala buď prostory fary nebo různě pronajaté místnosti v poddanských usedlostech
1630 Fridrich Steinbach postoupil nejpozději v tomto roce Kostelní Břízu rytíři Vilémovi Winklerovi z Heimfeldu, který si nabytý pozemkový majetek udržel přestupem na katolickou víru.
17. stol, 2. pol. obnovena katolická duchovní správa, ke která náleží i fary ve Smrkovci (do roku 1687) a ve Vranově (až do roku 1724)
17. stol., 2. pol. statek postupně se zánikem lenní soustavy Loketska ztratil charakter lenního zboží a stal se svobodnou pozemkovou držbou
1650 na pokyn faráře zřídil školní správce matriku
1651 prvně v písemných pramenech se setkáváme s patrociniem, neboli zasvěcením, kostela v Kostelní Bříze svatým apoštolům Petrovi a Pavlovi; nelze však pochybovat o tom, že zdejší kostel byl takto zasvěcen  už v době svého vzniku
1654 berní rula popisuje situaci v Kostelní Bříze, která nadále patřila Steinbachům a byla samostatným útvarem vrchnostenské správy a sídlem správy církevní
1664 přibyl nový menší zvon s nápisem „Georg Kürchfeld in Eger goss mich“
1682 Anna Winklerová prodala statek K. B. Juliovi Mulzovi z Valdova
1688 statek K. B. prodán rodu rytířů z Groppau
1713 od tohoto roku je znám nový mlýn, nazývaný také Herrnmühle (panský mlýn)
1729 založena nadace Julia Erdmanna z Groppau byl ve vsi vybudován ve svobodném domě špitál poskytující svým chovancům základní životní péči (přesné datum neznámé)
1732 odkazem v závěti statek K. B. získal dvorní rada Jan František z Turby a spojil jej s Bystřinou (koupena ze statku Mostov v r. 1738) a statkem Arnoltov (koupený 18. června 1750)
18. stol. ustálil se správní obvod fary; přifařené vsi Arnoltov, Bystřina, Krásná Lípa, Rudolec a Týmov
1757 statek K. B. popsán v tereziánském katastru pořízeném pro České království
1765 učitelská fase informuje o samostatné školní budově
1767 Jan Václav Turba nechal vystavět místo někdejšího malého vrchnostenského domu, jenž nelze zcela jednoznačně považovat za onu původní tvrz, nový jednoduchý zámek, který začlenil do areálu hospodářského dvora (t.r. Dokončen)
1770 zavedeno číslování domů v linii posloupnosti obytných staveb od vrchnostenského zámku s číslem 1 a západního okraje vesnické zástavby přes centrální náves až k jihovýchodnímu konci obce.  
1772, 14. 1. zemřel Jan Václav z Turby a odkázal 2000 zlatých jako první kapitál do fondu na stavbu nového kostela; dodnes dochovaný náhrobník je nejmladší z památkových artefaktů v původním kostele (dále ještě uvnitř náhrobník Perpetuy ze Steinbachu z roku 1584)
1774 svatba ovdovělé Marie Anny Turbové s  Karlem Lebrechtem ze Spiegelu
1783 Karl Lebrecht povýšen do rytířského stavu ze zásluhy v dlouhých službách v habsburské armádě
1785 Jaroslav       Schaller ve 2. díle své Topographie des Königreichs Böhmen uvádí, že v kostele se kromě náhrobníku Perpetuy ze Steinbachu nacházely náhrobní kameny Engelharda ze Steinbachu z roku 1563 a duchovního Salomona Polera, jenž po osmiletém působení ve funkci zdejšího faráře zemřel 23. prosince 1602. Ty ovšem dodnes dochovány nejsou.
1765, 1795, 1796 dochované kostelní účty a inventarizace jsou podrobnou zprávou o jeho vybavení
19. stol., první desetiletí uvedeny dodnes zachované podoby všech církevních staveb v Kostelní Bříze.
1801, konec roku ve fondu je 5950 zlatých 58 krejcarů a  Karel Lebrecht ze Spieglu rozhodl o zahájení výstavby nového kostela
1802, 14. 3. zahájeno  lámání kamene u Bystřiny; pak demolice původní kostelní stavby
1802, 11. 10. položen základní kámen nového kostela
1804, 18. 10. fárář sděluje, že nový kostel už v podstatných částech stojí a ačkoliv k jeho úplnému dokončení ještě mnohé chybí, může být vbrzku vysvěcen.
1805, 19. 10. pokrývači ukončili práce na položení taškové střechy.
1810 stará dřevěná škola  pro nepraktičnost a malé prostory zbourána a nahrazena větší zděnou školní stavbou
1813, září farář žádá  loketský krajský úřad o pomoc při řešení již neutěšeného stavebního stavu zdejší fary
1815 rod Spiegelů povýšen do stavu svobodných pánů
1828 na náklady místní vrchnosti věž opatřena novými hodinami se třemi ciferníky, jejichž chod udržovala dvě kamenná závaží
1830 na podporu chudých byl zřízen chudinský institut (nadace pro chudé)
1832, 4. 6. zemřel Karl Lebrecht, bezdětný
1833 nová hospodářská budova při faře
1835 dědicové z rodu Lebrechtů majetky po Karlu Lebrechtovi odmítli; ty prodány Bohumilu svobodnému pánu z Henn z Hennebergu, jehož manželka byla sestrou Karla Lebrechta
1835, 24. 12. Bohumil Henn přijal k rodovému jménu jméno příbuzných Spiegel
1836 dokončena zeď kolem celého nového hřbitova se dvěma vchody u západního a východního konce kostela opatřenými dvoukřídlými vraty;
1836 při výstavbě hřbitovního oplocení byl ještě uprostřed hřbitova vztyčen na kamenném soklu  železný kříž s pozlaceným tělem Spasitele
1836 jako rodinná hrobka majitelů statku Kostelní Bříza vznikl  přístavek presbytáře, který byl umístěn k jeho severní stěně jako paralelní obdoba původního jižního přístavku sakristie
1837 přelit zvon umístěný po r. 1828 do sanktusníku nad presbytářem
19. stol., 40. léta vyměřen stabilní katastr
1840, 7. 12. dokončena stavba nové zděné fary podle plánů stavitele Václava Madera; objekty farního dvora byly kromě stáje postaveny v kombinaci roubených a hrázděných prvků.
1841 zemřel Bohumil Henn; majetky po dohodě mezi dětmi (Františka, Terezie, Karel, Bohumil) převzal mladší syn Karel, jehož dcera se provdala za Viktora Kopala
1846 Karel Henneberg-Spiegel prodal obec sestře Františce, hraběnce z Auerspergu
1847 konec feudální éry; pořízen popis obce
1848/1849 občanská revoluce; zrušeny staré feudální vazby,  nastoleny základy nové občanské společnosti; poddaní nyní svobodní občané, vytváří vlastní orgány samosprávy
19. stol., 2. pol. vybudována okresní silnice odvádějící spojení ze státní silnice na Cheb směrem na Kostelní Břízu a dále do centrální části Slavkovského lesa.
1850 správy obce se ujalo obecní zastupitelstvo v čele se starostou a užším řídícím orgánem – obecní radou
??? dědictvím se statek K. B. přenesl na rodinu Karla Kopala;  jeho rod spravoval statek Kostelní Bříza do r. 1848 jako feudální držbu a poté až do roku 1945 jej vlastnil jako velkostatek
1852 Karel Kopal  povýšen za vojenské zásluhy do stavu svobodných pánů
1864, 15. 6. do kostelní věže udeřil blesk, jenž způsobil požár; v 2. pol. 19. stol. Mnoho oprav a dodělávek na kostele
1869, 14. 5. zestátnění školství; místo římskokatolické církve se o jejich správu  podělily státní instituce se samosprávnými orgány; farní škola v K. B. transformována na obecní
1872, 5. 4. Františka z Auerspergu obec prodala bratrovi Bohumilovi, jehož manželkou se stala dcera plukovníka Karla Kopala a Terezie ze Spiegelu. Na ni v r. 1899 svůj majatek přepsal.
1875 zřízen poštovní úřad v obci
1882 k obci připojena i katastrální obec Arnoltov
1887 první celková rekonstrukce nového kostela
1893 pro obecnou školu vystavěna uprostřed vsi nová jednopatrová školní budova, která stojí dodnes. Škola byla původně farní
1896 nové kostelní hodiny
19. / 20. stol. silná indrustializace blízké Sokolovské pánve a naopak značně stagnující hospodářství v oblasti Slavkovského lesa; z obce se téměř úplně vytratilo židovské obyvatelstvo; populační vývoj stagnoval
19. stol., počátek přestalo s pohřbíváním mrtvých v bezprostřední blízkosti okolo kostela, který tehdy navíc procházel komplexní přestavbou, a přeneslo se na pozemek ležící na sever od kostela, jenž pro tyto veřejné účely věnoval majitel zdejšího statku.
1913, 17. 5. písmený elaborát  zemského konzervátora Karla Kühna o zásadách stavebních oprav a restaurátorských prací; následně stavební práce
1915, 15. 9. umírá Arnoštka Henneberg-Spiegel, majetek přechází na zetě Viktora Kopala dne 28. 4. 1917
1918 v 1. světové válce 14 padlých z Kostelní Břízy na frontách rakousko-uherské armády
20. stol., konec 20. let soukromá autobusová linka na trati Sokolov-Lazy, případně Bečov
1930/31 do kostela zavedena elektřina
20. stol., 30. léta dle požadavku Henleinovy sudetoněmecké strany, která do svých řad strhla velkou část Němců v českých zemích, byl politicky uskutečněn odtržením pohraničí a jeho přičleněním k Německé říši. S ním ale přišlo také zásadní okleštění politického a společenského života fašistickým režimem a vyhnání německých mužů na fronty druhé světové války. Z Kostelní Břízy se jich odtud nevrátilo čtrnáct padlých a devět nezvěstných.
1942 dva větší historické zvony  odvezeny ke zpracování pro účely německého válečného hospodářství
1945, 8. 5. (zřejmě) obec osvobozena americkou armádou
1945 dr. Viktoru Brand-Kopalovi zkonfiskován celý majetek (statek s pivovarem, pila, šindelovna, cihelna; zámek s parkem)
1945, závěr český pověřenec, spravující obec, vystřídán obvodovým starostou, který měl  na starosti správu ještě několika dalších sousedních obcí. Ustavená místní správní komise se brzy rozpadla a na její místo musel opět nastoupit obvodový starosta dosazený ONV v Sokolově.
1946 naprostá většina obyvatel německé národnosti i z Kostelní Břízy odsunem vystěhována do okupačních zón obsazeného Německa
20. stol., konec 40. let obnova života i správy této oblasti byla řešena tak, že již ke konci čtyřicátých let se z ní vytratily všechny základní společenské funkce
1946-1954 (15. 8.) obec zahrnuta do Vojenského prostoru Prameny a začleněna do okresu Mariánské Lázně. Díky poloze na okraji nebyla zrušena. Jeden z podniků Vojenských statků sídlil v někdejší dvorním hospodářství brand-kopalovského velkostatku. Ačkoliv k jeho zřízení došlo až 1. července 1950 a od té doby de iure skončila na jeho území civilní správa obcí, už od roku 1946 docházelo k postupným omezujícím opatřením, jejichž výsledkem bylo úplné převzetí tohoto území vojenskou správou.
1946 začátek působení Vojenských statků; kostel přestal být sakrální stavbou, předán k užívání provozu Vojenského statku (skladiště)
1947 varhany darovány kostelu v obci Belá ležící  na Slovensku východně od Žiliny, kam je po rekonstrukci přenesl varhanář Pavel Žur z Teplé.
1950 oba větší kostelní zvony nebyly nakonec zničeny  a uchovaly se; zhruba tohoto roku zavěšeny ve zvonici v Krásně.
1950, 1. 7. obec zrušena de iure
1954,  10. 10. zvolen místní národní výbor, do jehož správy byla kromě Kostelní Břízy svěřena ještě katastrální území Arnoltov, Bystřina, Krásná Lípa, Ostrov, Rovná, Rudolec, Studánka a Vranov.
20. stol., konec 50. let v prostoru vojenského pásma ve Slavkovském lese záměrné devastace původních stavebních objektů; K. B. ušetřena
20. stol., konec 50. let hlavní hospodářský provoz podnik Vojenské statky získal nástupce – Sdružené zemědělské a lesní závody. Tyto podniky spravovaly  hospodářský dvůr i kostel.
1957 většina původních obytných i hospodářských budov padla za oběť organizované demoliční akci
1969, 1. 7. po vybudování nového sídliště na území obce – v Rovné – byla část území dosud spravovaná místním národním výborem v Kostelní Bříze předána do správy nově vniklého MNV Rovná.
20. stol., 70. léta na neobhospodařovaných plochách půdy se mimořádně rozšířila od Kynžvartu a Kladské zhoubná rostlina bolševník
1971 Sdružené zemědělské a lesní závody se změnily na podnik Státní statky
1974 natáčení filmu Sedmého dne večer; herci Karlu Hegerovi udělila obec čestné občanství.
1976, 1. 4. rozsáhlé území spravované MNV v Kostelní Bříze bylo dáno do správy městskému národnímu výboru v Březové a národní výbor v Kostelní Bříze byl zrušen.
1993 Báňská stavební společnost v Sokolově vlastní kostel
2001 firma kostel prodala městu Březová

Zdroje

Primárním zdrojem jsou texty dr. Vlasáka.

  • Všechny prameny o Vladimíra Vlasáka uvedené na stránce informačních zdrojů (text pro Nadaci pro děti o kostele, hostinci a obci)
  • Luděk Jaša: Zaniklé obce na Březovsku. 2010.

Datované události z Vojtěchovy kroniky Kostelní Břízy

Datum Událost
1900 F. R. Neumann, majitel Dorschnerova mlýna na Bystřině, nechal pod skalnatým kopcem prokopat tunel v délce několik set metrů, aby získal větší spád vody, pro náhon svého mlýna a pily.
1903 Narodil se pozdější kronikář Kostelní Břízy Karel Vojtěch
50. léta 20. stol. Zřízena Vojenská zemědělská učňovská škola
50. léta 20. stol. Zásobování vodou pomocí “vodokačky“ přímo z potoka na Bystřině
1954 Ustaven Místní národní výbor
1954 Výuka v jednotřídce
1954 Lázeňská správa (Ing. Martínek) vysadila v Mariánských Lázních, před budovou hlavní pošty vedle kolonády, několik solitérů bolševníku a byla tam smaltovaná tabulka s nápisem „Chraňte tuto vzácnou rostlinu“…
1956 Zřízena hlavní fenologická stanice státního hydrometeorologického ústavu v Praze.
1957 Vybudováno koupaliště Na Bystřině
60. léta 20. stol. Vybudována přehrada Rovná na Krásné Lípě, ale funguje hůře než stará vodokačka. Uvažuje se o řádu z Horky.
1960 V malé báni věže kostela je rula, kterou při opravě kostela v roce 1960 otevřel mistr pokrývačský a po vložení data oprav a jména opraváře ji opět zaletoval a vložil zpět.
1962 Vyučuje se ve dvou třídách
1963 Znepřístupněna krypta ve východní části kostela za sakristií
1964 Vystavěn panelový dům se 7 bytovými jednotkami. Je pozůstatkem velkých plánů (přestavba kostela, obchodní dům, …), které byly nakonec realizovány zbudováním zbrusu nové socialistické vesnice Rovná.
1967 Jedna třída se ze školy přestěhovala na Rovnou
1968 I druhá třída se přestěhovala na Rovnou
1968, 22. 8. Obcí projížděly jednotky Rudé Armády
1969 Požár domu č.p. 31 na Štedrý den
1970 Celostátní sčítání lidu
1971 K 30. výročí osvobození ČSSR Rudou armádou přihlásila se  obec do dlouhodobé soutěže národních výborů a MNV uzavřel řadu celoobecních závazků s jednotlivými místními organizacemi.
1972 „Občané vytvořili dobrovolně odpracovanými směnami za zlepšení životního prostředí v obci hodnotu díla 250 000 Kčs nákladem pouhých 134 744 Kč a odpracovali v roce 1972 celkem 9 138 brigádnických hodin, z toho zdarma 6 570 hodin, z toho mládež 2 000 hodin.“
1972 Kulturní dům (sál hostince): oprava fasády, zavedeno ústřední topení, plechová střešní rytina, kanalizace svedena do septiku.
1972 Začalo se budovat hřiště na kopanou v Kostelní Bříze
1972 Položena plechová sřešní krytina na budovu školy.
1972 Stav hospodářských zvířat chovaných občany soukromě: drůbeže 815 kusů, ovcí 9 kusů, prasat 2 kusy
1971, 8. 3. Zaměstnanec statků Milan Litvák z Arnoltova tragicky zahynul u parku na silnici.
1972 Memoriál Milana Litváka – turnaj ve volejbalu.
1972 Na Bystřině zřízen pionýrský tábor, který využívají  „mladí obránci hranic Březové“ skupiny „Neprojdou“
1972 Založen oddíl kopané s názvem Státní statky Rudolec. Bez vlasntího hřiště, prohrál všechny zápasy okresní soutěže
1973 Založena obecní kronika a napsána zpětně od r. 1945.
1973 Turnaj ve stolním tenisu o putovní pohár SSM k výročí Velké říjnové revoluce
1973 Na budově bývalé školy provedena fasáda budovy a zasklena okna, zabudovány okapy a okenní parapety, položena plechová střecha.
1973 Kvůli přítomnosti skal zastaveno budování hřiště.
1974 Na sklizeň nasazeny nvé kombajny z NDR značky Fortschritt
1974 V sále Kulturního domu konáno 33 akcí za účasti 1306 osob
1974 Natáčení části filmu Příliš zelené jaro s herci Martinem Růžkem a dalšími.
1974 Natáčení filmu Sedmého dne večer. Herci Karlu Högerovi uděleno čestné občanství.
1975, 21. 8. Do památkovým úřadem chráněné sequoi v parku udeřil blesk a odloupl 2 m její kůry.
1975 Vykáceny tisíce ovocných stromů a jiných dřevin v katastru obce ve snaze získat více zemědělské půdy.
1975 V obci zastřelena liška se vzteklinou. Zjištěn mor u divokých prasat.
1976 Májka, jako obvykle vystavěná u modřínového lesíka, byla  již první noc uříznuta mládežníky ze sousedství. Tento nečekaný žert se opakoval dvakráte před tímto.
1976 Exkurze Srazu ochrany přírody z patronátní oblasti Karl Marx Stadt. Do parku pro dezolátní stav nevkročili.
1976, 31. 3. Integrace s městem Březová

Zdroje

Kronika Kostelní Břízy Karla Vojtěcha.

Historičtí držitelé statku Kostelní Bříza

Od Do Vládce Poznámka
1200 1250 Nofhaftové (Jaša 2010)
1370   Leuchtenberské léno: polovina pánům z Kynžvartu, sourozencům Engelhardovi, Viclínovi, Gumprechtovi a Jaroslavovi; druhá polovina samotnému Huprechtovi z Kynšperka    
2. pol. 14. stol.  1. pol. 15. stol. Leuchtenberkové  
1444   Osvald Planknár, zvaný z Pirku, z rodu Steinbachů Několik statků
1479   Kašpar ze Steinbachu  
1505 1523 Jiří ze Steinbachu syn
1517 1563  Engelhard ze Steinbachu   
1563 1573 Jan, Sebestián a Volf ze Steinbachu synové
1573 1588 Juncker Sebastián ze Steinbachu syn
1588  1628 Bedřich, Jiří a Albrecht ze Steinbachu synové
1628 1634 Bedřich ze Steinbachu Luděk Jaša zde uvádí 1630-1653 Jan Winkler z Heimfeldu, který statek prodal manželce nejstaršího syna Jana Winklera, Jana Bedřicha
1634 1643 Susanne ze Steinbachu, roz. Winkler z Heimfeldu  
1643 1653 Wilhelm Winkler ze Steinbachu  
1653 1653 Eufemie Winkler ze Heimfledu, roz. Rebitz   Prodej; manželka nejstaršího syna Jana Winklera, Jana Bedřicha  
1653 1653 Albrecht ze Steinbachu Prodej
1653 1669 Anna Pylyxenia Pergler z Perglasu a Johanna Magdalena Mulz z Waldau; obě roz. ze Steinbachu  dcery
1669 1682 Anna Marie Winklerová z Heimfeldu  prodej
1682 1688 Jiří Julius Mulc z Valdova    prodej
1688 1737 * Julius Erdmann Antonín z Groppau  Prodej; * Luděk Jaša uvádí 1732
1737 1760 Jan František z Turby  Odkaz
1760 1772 Jan Václav z Turby  syn
1772 1773 Clarissa z Turby   dcera
1773 1775 * Marii Anna z Turby  Prodej, matka, vdova; * Luděk Jaša uvádí 1774
1775 1783 Karel Lebrechtvon Spiegel a Marie Anna Druhý manžel, majetky společné
1783 1805 Karel Lebrechtvon Spiegel Manželka zemřela
1805 1832 Karl von Spiegel  Syn; plnoletý až od r. 1816, do té doby matka Františka
1832 1841 Bohumilu (Gottlieb) Henn z Hennebergu   Majetek bez dědice, prodej; manžel Karlovy sestry
1841 1847 * Karel Henneberg-Spiegel  Po dohodě nejmladší syn; Luděk Jaša uvádí 1846
1847 1872 Františka hraběnkaz Auersbergu  Prodej sestře
1872 1899 Bohumil Henneberg-Spiegel   Prodej mladšímu bratrovi
1899 1915 * Arnoštka Henneberg-Spiegel  Přepsání na manželku, dceru plukovníka Karla Kopala a Terezie ze Spiegelu; Luděk Jaša uvádí, že po r. 1915 se 2 roky řešilo dědictví  
1915 1945 Viktor Brand-Kopal  majetek přešel na zetě
1946   stát  

Zdroje

  • V. Vlasák: Dějiny Kostelní Břízy
  • Luděk Jaša: Zaniklé obce na Březovsku. 2010.
  • Soupis v německé kronice, který byl při neshodách preferován.