Čistá

Jméno města, Lauterbach – Stadt, bylo odvozeno od potůčku, který tekl poblíž (Luter = jasný, čistý, Bach = potok, tedy čistý potok). V období 1. republiky byla používána česká podoba jména Město Litrbachy. Nový český název Čistá byl stanoven až 5. 2. 1948. V té době však Čistá již prakticky neexistovala. Přívlastek město – Stadt, byl ke jménu přidán kvůli rozlišení několika stejnojmenných sídel nacházejících se blízko sebe (Lauterbach u Svatavy a Lauterbach u Kraslic).

Tak jako u většiny okolních obcí a měst, první písemné zprávy o Čisté jsou z roku 1370, kdy byla uvedena v seznamu leuchtenberských lén.

Největší sláva Čisté a okolí byla spojena s těžbou cínu v 16. století, kdy byla v roce 1551 povýšena na královské horní město. Čistá získala právo užívat svou vlastní značku k označení zde vytěženého cínu i právo užívat pečeť a znak.

Po 2. světové válce a odsunu německého obyvatelstva v letech 1946 – 1947 byla Čistá zahrnuta do vojenského prostoru a zahrála si hlavní roli v armádním filmu Boj o osadu. V něm je předvedeno obsazení nepřátelské obce.

Celkovou zkázu dokonala těžba uranu přímo v obvodu bývalého města, kde se nacházel důl č. 20.

Dnes připomíná neexistující město pomníček a kříž na bývalém hřbitově.

Nejvýznamnější stavbou v Čisté byl kostel archanděla Michaela, postavený v letech 1774 – 75. Další významnou církevní památkou byla křížová cesta při cestě na hřbitov a kaple sv.

V Čisté bujel společenský život. Byly zde spolky hudební, tělocvičný a hasičský (později spolek dobrovolných hasičů), spolek divadelních ochotníků, válečných veteránů, spolek pro výsadbu a okrašlování, včelařský, školní spolek (později změněn na kulturní svaz) a další.

V obci byla škola s dlouhou tradicí, pošta (1869), telegrafní stanice, veřejná telefonní stanice (1925). Z památek byl významný pomník desítkám obětí 1. sv. války od známého sochaře Williho Russe.

Odkazy

Počet obyvatel a domů

Rok Domů Obyvatel
1869 281 1982
1900 261 1634
1930 255 1192

Zdroje

  • Romana Beranová Vaicová: Zaniklé obce na Sokolovsku. Krajské muzeum Sokolov, 2005.