Ve zdejších drsných klimatických podmínkách se nejlépe dařilo žitu, proto „žitná obec“ Žitná. Z významu původního pojmenování vychází i český název z r. 1948.
První písemná zpráva je z roku 1370, samostatnou obcí se stala v roce 1850, kdy patřila ke staku Žitná, který patřil rodu Junker Bigatto.
Po ničivém období 2. světové války a zejména po působení vojáků ve vojenském prostoru v letech 1946-1954 se zachoval pouze pomník obětem 1. světové války a několik podstavců božích muk a křížků. Horní Žitná je zplanýrovaná, Dolní Žitná podmáčená.
V Horní Žitné stával zámeček zřejmě z 18. století, postavený zřejmě v místě bývalé tvrze, se zděným přízemím, hrázděným patrem a prejzovou střechou. Nedaleko zámečku stávala barokní kaple Nejsvětější Trojice z 18. stol. Při cestě, nedaleko pomníku padlým v 1. sv. válce, stávala socha sv. Antonína Paduánského.
Součástí obce byl sbor dobrovolných hasičů a místní škola, pivovar, poplužní dvůr a mlýny. K obci patřila i ves Lazy (Perlsberg) a samota Doyscherhof. Farností patřila obec ke Smrkovci.
Obec Žitná ležela kousek pod kopcem Žitný.
Počet obyvatel a domů
Rok | Domů | Obyvatel | |||
---|---|---|---|---|---|
1847 | 75 | 536 | 1869 | 80 | 569 |
1900 | 79 | 467 | |||
1930 | 76 | 424 |
Zdroje
- Romana Beranová Vaicová: Zaniklé obce na Sokolovsku. Krajské muzeum Sokolov, 2005.
- Další drobný neznámý zdroj.