Do roku 1767 nechal Jan Václav Turba vystavět místo někdejšího malého vrchnostenského domu, jenž nelze zcela jednoznačně považovat za onu původní, dosud historicky blíže neurčenou tvrz, nový jednoduchý venkovský zámek v raně barokním stylu, který začlenil do areálu hospodářského dvora.

Ze zámku dne 13. 10. 2010 zbývaly jen nakloněné obvodové zdi. Okolní hospodářské budovy byly zčásti strženy, a jsou přestavovány na sídlo soukromé osoby. Podobný osud potká zřejmě i to, co zbývá ze zámku.

Na přelomu tisíciletí jsme ještě mohli rozpoznat, že zámek je patrovou budovu s mansardovou střechou, v průčelí do dvora s dvěma zaklenutými vchody zasazenými do mírně vystupujících rizalitů a s okny zarámovanými kamennými šambránami.

Video z dubna 2011:

Novodobá historie

Z novodobé historie se traduje, že v tzv. modrém pokoji byla v roce 1944 schůzka německé šlechty, na níž byl dohodnut atentát na Hitlera. Pozn.: článek k tématu Modrá komnata a atentát na Hitlera (12/2011).

V padesátých letech 20. století působila v prostorách zámku Vojenská zemědělská učňovská škola, kde bylo ve dvou třídách kolem 60 chlapců a děvčat. Učni se aktivně podíleli na kulturním životě vesnice a také celý zámek včetně parku udržovali v dobrém stavu až do roku 1956, kdy byla škola přemístěna do středních Čech.

Další majitelé zámku, Státní statky Sokolov a Agrokombinát Sokolov, se o něj nestarali. V 90. letech 20. stol zámek měnil majitele. V únoru 2007 byl zámek v Kostelní Bříze na návrh vlastníka, Loukmana Loukmanova, jednatele polikliniky v Sokolově, vyškrtnut ze seznamu kulturních památek. Majitel zveřejnil plán, podle kterého chce po demolici na místě zámku postavit “krásný dům ve vesnicko-zámeckém stylu” (Luděk Jaša, 2010). Podívejte se na fotografie z 1. dekády 20. stol.

Památka

Dříve patřil do seznamu památek celý areál zámku, č. p. 1: zámek, park, stodola, chlévy I, chlévy II, ohrazení. To bylo k 25. 6. 1997 v Ústředním seznamu kulturních památek pod r. č. 619. Dnes, 13. 10. 2010, čteme pod r. č. 31899/4-619 zámek, z toho jen: zámecký park. Památkou od 3. 5. 1958.

Popis zámku, když ještě stál

Patrová obdélná budova pod mansardovou střechou s volskými oky, rozsáhlými půdami, dvěma obloukovými portály, okna se šambránami.

Nad vchodem z parku přes můstek do 1. patra byla litinová deska s erbem s datací 1679 (1678). U vchodu ze dvora byly dvě litinové desky, plastky, s motivy stětí sv. Jana Křtitele. Snad jde o výrobek starých rotavských železáren ze 17.-18. století. V chodbě byly ozdobné litinové desky. Pod malířskými nátěry v 1. patře byly rokokové fresky, zejména na stropě. Ty byly přeneseny do zámku v Kaceřově.

Čtěte článek: Záchranná akce v Kostelní Bříze věnovaný reliéfům a plastikám v zámku (J. Brtek).

Zámecký park navazuje na budovu zámku plošinkou s kruhem buků, kde je zchátralé dvojschodiště.

Současná situace

Zámek byl v období socialismu zdevastován; v letech 1985-86 se z poloviny probořila mansardová střecha; roku 1988 byla ukradena deska z roku 1679; tentýž tok byl litinový reliéf stětí sv. Jana Křtitele přenesen do sokolovského muzea; mezi lety 1990 a 1993 se propadl strop 1. patra pod propadlou polovinou střechy, který nesl štukový erb rytířů Turbů.

V r. 2010 se jen čeká, až spadnou i obvodové zdi a ze zámku nezbyde nic. Probíhá oprava hospodářských budov. Levé křídlo strženo (seník), pravé rekonstruováno.

Fotky zámku a statku

Zdroje

• Luděk Jaša: Zaniklé obce na Březovsku. 2010.
• Richard Švandrdlík: Severozápad Slavkovského lesa. Arnika, str. 195.
• Kronika Kostelní Břízy