Zámek

Do roku 1767 nechal Jan Václav Turba vystavět místo někdejšího malého vrchnostenského domu, jenž nelze zcela jednoznačně považovat za onu původní, dosud historicky blíže neurčenou tvrz, nový jednoduchý venkovský zámek v raně barokním stylu, který začlenil do areálu hospodářského dvora.

Ze zámku dne 13. 10. 2010 zbývaly jen nakloněné obvodové zdi. Okolní hospodářské budovy byly zčásti strženy, a jsou přestavovány na sídlo soukromé osoby. Podobný osud potká zřejmě i to, co zbývá ze zámku.

Na přelomu tisíciletí jsme ještě mohli rozpoznat, že zámek je patrovou budovu s mansardovou střechou, v průčelí do dvora s dvěma zaklenutými vchody zasazenými do mírně vystupujících rizalitů a s okny zarámovanými kamennými šambránami.

Video z dubna 2011:

Novodobá historie

Z novodobé historie se traduje, že v tzv. modrém pokoji byla v roce 1944 schůzka německé šlechty, na níž byl dohodnut atentát na Hitlera. Pozn.: článek k tématu Modrá komnata a atentát na Hitlera (12/2011).

V padesátých letech 20. století působila v prostorách zámku Vojenská zemědělská učňovská škola, kde bylo ve dvou třídách kolem 60 chlapců a děvčat. Učni se aktivně podíleli na kulturním životě vesnice a také celý zámek včetně parku udržovali v dobrém stavu až do roku 1956, kdy byla škola přemístěna do středních Čech.

Další majitelé zámku, Státní statky Sokolov a Agrokombinát Sokolov, se o něj nestarali. V 90. letech 20. stol zámek měnil majitele. V únoru 2007 byl zámek v Kostelní Bříze na návrh vlastníka, Loukmana Loukmanova, jednatele polikliniky v Sokolově, vyškrtnut ze seznamu kulturních památek. Majitel zveřejnil plán, podle kterého chce po demolici na místě zámku postavit “krásný dům ve vesnicko-zámeckém stylu” (Luděk Jaša, 2010). Podívejte se na fotografie z 1. dekády 20. stol.


Památka

Dříve patřil do seznamu památek celý areál zámku, č. p. 1: zámek, park, stodola, chlévy I, chlévy II, ohrazení. To bylo k 25. 6. 1997 v Ústředním seznamu kulturních památek pod r. č. 619. Dnes, 13. 10. 2010, čteme pod r. č. 31899/4-619 zámek, z toho jen: zámecký park. Památkou od 3. 5. 1958.

Popis zámku, když ještě stál

Malba na zdi v zámku, r. 1996. Autor fotky: neznámý

Patrová obdélná budova pod mansardovou střechou s volskými oky, rozsáhlými půdami, dvěma obloukovými portály, okna se šambránami.

Nad vchodem z parku přes můstek do 1. patra byla litinová deska s erbem s datací 1679 (1678). U vchodu ze dvora byly dvě litinové desky, plastky, s motivy stětí sv. Jana Křtitele. Snad jde o výrobek starých rotavských železáren ze 17.-18. století. V chodbě byly ozdobné litinové desky. Pod malířskými nátěry v 1. patře byly rokokové fresky, zejména na stropě. Ty byly přeneseny do zámku v Kaceřově.

Čtěte článek: Záchranná akce v Kostelní Bříze věnovaný reliéfům a plastikám v zámku (J. Brtek).

Zámecký park navazuje na budovu zámku plošinkou s kruhem buků, kde je zchátralé dvojschodiště.

Současná situace

Propadlý strop, r. 1996. Autor fotky: neznámý

Zámek byl v období socialismu zdevastován; v letech 1985-86 se z poloviny probořila mansardová střecha; roku 1988 byla ukradena deska z roku 1679; tentýž tok byl litinový reliéf stětí sv. Jana Křtitele přenesen do sokolovského muzea; mezi lety 1990 a 1993 se propadl strop 1. patra pod propadlou polovinou střechy, který nesl štukový erb rytířů Turbů.

V r. 2010 se jen čeká, až spadnou i obvodové zdi a ze zámku nezbyde nic. Probíhá oprava hospodářských budov. Levé křídlo strženo (seník), pravé rekonstruováno.

Fotky zámku a statku

Zdroje

  • Luděk Jaša: Zaniklé obce na Březovsku. 2010.
  • Richard Švandrdlík: Severozápad Slavkovského lesa. Arnika, str. 195.
  • Kronika Kostelní Břízy