Začněme financováním. Povrchové doly na hnědé uhlí v okolí Sokolova jsou výrazným zásahem do krajiny. Od r. 1994 si (soukromé) těžební společnosti povinně ukládají rezervy na rekultivaci území, která svou činností poškodí. Tyto společnosti ale v r. 1993 do své správy získaly i poškozená území z dřívějších dob, na jejichž rekultivaci si rezervu nevytvořily. O podmínkách rekultivací na Sokolovsku doporučuji str. 204-205 z Terciérní pánve a ložiska hnědého uhlí České republiky.
Finanční zdroje na rekultivací těchto území jsou vyčleněny ve fondu, který vytvořila vláda ČR z výnosů privatizace státních hnědouhelných podniků nejdříve pouze Ústeckého kraje, později i Karlovarského. Do fondu bylo nashromážděno 15 miliard Kč.
Právě z tohoto fondu byly hrazeny rekultivační projekty Silvestr IIA – rekultivace výsypky (další info; lesopark Dolní Rychnov) a rekultivace Silvestr III, 1.etapa (po pravé straně silnice Dolní Rychnov-Březová). Oba projekty si můžete prohlédnout na mapě (velký soubor). Fotografie z lokality SIlvestr III a úložišti elektrárny Tisová najdete níže na této stránce.
Výsypka Silvestr
Území západně od území projektu Silvestr III, cca 250 m od silnice Dolní Rychnov-Březová a dále až k elektrárně, je čistokrevná měsíční krajina. Procházka po ní je poučná a zajímavá. Odpadními výsypkovými materiály se totiž prodírají potůčky a ty si i v obrovské mase hmoty dokáží najít svou cestičku. Časem z ní vznikne něco jako Grand kaňon. Půda, dá-li se to tak nazvat, nabývá roztodivných barev, od černé přes oranžovou k bílé. Dále se dostaneme k rákosu a odkališti bývalého lomu Silvestr, které slouží jako zdroj technologické vody pro elektrárnu. Dále pak k obrovské hromadě bílého vedlejšího produktu z elektrárny, zřejmě sádrovce (?). Tato hromada roste a roste. Nahoře na ní josu pásové dopravníky a těžké stroje, které materiál rozhrnují. Další kroky nás zavedou ke skládce. Vidíme komíny trčící ze země a pokud máme štěstí, tak třeba zajímavé činnosti jako vrstvení onoho bílého materiálu zřejmě za účelem izolace vrstev. A ze skládky lze přelézt terénní val a zjevit se u rychlostní silnice.
Nově zrekultivovaná část výsypky Silvestr
Část prací se zdá již býti hotova: nataženo několik cest, srovnané a zpevněné plochy, odvodnění. Pracovat se ale má až do r. 2017. Jde o území od silnice Dolní Rychnov-Březová po pravé ruce.
- První cesty
- Tady se ještě bude pracovat. Zatím se zde prohání terénní vozy po krkolomných svazích.
- Rejdí tu tereňáky.
- Bývalá výsypka Silvestr. Toto je myslím území, jež bude předmětem rekultivace v rámci projektu Silvetsr III.
Bývalá výsypka
Popojít o kouske dál znamená využít výbornou příležitost podívat se na měsíční krajinu, jak se o ní mluvívá…
- Měsíční krajina, aneb výsypka & voda.
- Voda a útesy
Úložiště elektrárny
V elektrárně se pro odsíření použila jak metoda mokré vápencové vypírky, jejímž vedleším produktem je energosádrovec, jenž se používá jako náhrada přírodního sádrovce, tak fluidní kotle. Hromada bílošedého materiálu je impozantní zvláště pokud si pamatujeme, že bývala docela malá… Není to čistý (energo)sádrovec, ale mix různých vedlejších produktů. Za měsíc přibydou řádově desítky tisíc tun materiálu.
- Úložiště vedlejších produktů elektrárny se rozrůstá jako o život. Nalevo skládka.
- Úložiště a odkaliště
- Silvestr od elektrárny
- Úložiště elektrárny
Skládka
Ročně se na skládce uloží téměř 70 tisíc tun odpadu. V areálu se nachází také plocha pro kompostování odpadů. Na fotkách vidíme ukončování skládky, vrstvení bílošedého materiálu jako poslední vrstvy, na kterou přijde v poslední fázi zemina.
- Skládka a úložiště
- Rychlostní silnice ještě bez aut
Další fotografie (detaily).