Bolševník
O bolševníku se zmiňuje kronika: „Téměř celý katastr obce je zamořen rostlinou bolševníkem (Heracleum giganteum), který se objevil poprvé na Kladské ke sklonku minulého století.“ V roce 1954 byly první výhonky bolševníku chráněny cedulkou „Chraňte tuto vzácnou rostlinu“, o padesát let později tato vzácná rostlina způsobuje lidem vážné popáleniny a zamořuje rozsáhlé plochy v celém Slavkovském lese.
Zkušenosti ukazují, že jedinou obranou je pravidelné sekání či spásání luk, které jsou bolševníkem napadeny.
Stáhněte si: Bolševník velkolepý – Praktická příručka o biologii a kontrole invazního druhu (PDF, 2 MB).
Aktuální problémy s bolševníkem (článek z Arniky)
- Autoři: Ing. Zdeněk Němec, MUDr. Halena Němcová
- Zdroj: Arnika, číslo a vydání neznámé, cca r. 1990
Bolševník. Zdroj: Němec, Němcová (1990)
Bolševníků, patřících do čeledi miříkovitých, je známo kolem sedmdesáti druhu. Na území našeho státu je původní pouze jediný druh a to bolševník obecný (Heracleum sphondylium). Ostatní druhy, které se u nás v republice vyskytují (B. obecný sibiřský, B. o. jižní, B. karpatský, B. dlanitý, B. perský a B. velkolepý) k nám byly zavlečeny. Problematickým druhem se stal bolševník velkolepý (Heracleum speciosum Weinm., sys. Heracleum giganteum Horn.), který k nám byl zavlečen z Přední Asie (z Turecka a Kavkazu). Původně byl pěstován v botanických zahradách, později v parcích a dnes se již šíří jako nepříjemný plevel naší přírodou. (Redakční poznámka: o jeho šíření ze Slavkovského lesa bylo psáno v Arnice č. 12/1979, str. 49).
Bolševník velkolepý dosahuje výšky 1-3 metrů, tvoři mohutné deštníkovité okolíky, které po odkvětu vytvářejí značné množství semen. Jedná se o vytrvalou a těžko zničitelnou rostlinu. V přírodě se šíří především podél komunikací a vytváří často rozsáhlé porosty. Mohutné rostliny přitahují mnohé lidi především svým exotickým vzhledem. Většina lidí, které se s bolševníkem setkala posléze co nejrychleji vyhledává kožního lékaře.
U některých lidí vznikají tzv. fotokontaktní fytodermatidy kombinovaným účinkem slunečního záření, fotodynamických látek rostliny, zapaření a mechanického dráždění. Postiženými bývají často děti. Jde o momentální přecitlivělost na světlo v místech působení fůrokumarinů z olejů rostlin, které jsou fotodynamicky aktivní látkou. Na odhalených partiích kůže se tvoří zarudlé pruhy, někdy až bizarní nepravidelné plochy, místy na povrchu s puchýři různé velikosti. Jde o místa,která přišlavdo styku s rostlinou a jsou zároveň přístupná slunečnímu ozáření. Kůže intenzivně svědí a pálí, někdy může dojít k druhotnému zánětu a hnisání, které bývá provázeno teplotou a nevolností. Léčba bývá dosti svízelná. Po odhojení zůstávají dlouho nepříjemné pigmentace (hnědé zbarvení postižených míst), které jen pomalu ustupují.
Pro své nežádoucí vlastnosti bude do budoucnosti nutné populaci bolševníku velkolepého přísně regulovat. Není to však práce nikterak snadná. Posekaný bolševník doáže zpravidla velmi rychle zregenerovat a navíc hrozí ono nebezpečí onemocnění sekáčů kožní chorobou.
Mechanické ničení bolševníku je vhodné provádět v ranních hodinách nebo za podmračeného počasí, kdy je malá světelná intenzita. Nejdůležitěiší se zdá zamezit rostlinám tvorbu semen. Musí být tedy posekány jeStě přeď odkvetením okolíků.
Kladnou úlohu by v tomto případě mohly sehrát i herbicidy. Potlačením populací bolševníku velkolepého můžeme do určité míry zlepšit životní prostředí a tím i ozdravit naší přírodu.