Autor: Bohumil Zeman
Zdroj: MF Dnes, příloha Karlovarský kraj
Dne 12. 8. 2010

Žitná, Bystřina, Paseka nebo Litrbachy. Příklady obcí, které krátce po 2. světové válce zmizely ze zemského povrchu. Jejich názvy už téměř nikdo nezná. Smutné vzpomínky na celkem osmnáct zaniklých vesnic ve Slavkovském lese se teď pokouší vzkřísit město Březová. Chystá dva okruhy naučné stezky, která všechna ta zpustlá místa spojí.

Zarostlé ruiny a pár starých fotek. Toť asi vše, co po obcích kvůli odsunu Němců a zřízení vojenského prostoru zbylo. Právě tudy za pár týdnů budou procházet s mapou a prospektem v ruce návštěvníci. Očima mohou pátrat aspoň po náznacích, že tu žily stovky lidí.

Na místě, kde vesnice stály, turisté najdou informační tabule. „Cedule vyrábíme. Odhaduji, že na místa, která jsme vyhledali i s pomocí GPS, je nainstalujeme do dvou měsíců,“ řekl starosta Březové Miroslav Bouda.

Kromě informačních tabulí město k prezentaci zaniklých vsí pořídí zvláštní internetové stránky, vydá tři tisíce mapek, deset tisíc prospektů a tisíc výtisků unikátní knihy Zaniklé obce Březovska. Publikace o 550 stránkách se dočká křtu 26. srpna v zámeckém parku v Kostelní Bříze. Březová tu celý projekt představí. Včetně informačních panelů, které budou tvořit putovní výstavu.

„S texty a fotografiemi, které se na tabulích objeví, to bylo složitější. Sháněli jsme je v archivech a také v Německu. Použili jsme mapy z let 1839 až 1841. Aby z nich turisté mohli vyčíst, jak velké obce byly,“ řekl Pavel Šulc z firmy Fornica Graphics, která pro Březovou na projektu pracuje. „Už jsme téměř hotovi,“ dodal Šulc.
Město na akci získalo evropskou dotaci 1,8 milionu korun. Kvůli odsunutým Němcům a jejich potomkům, které by stezka mohla zlákat k hledání kořenů, budou texty na letácích a tabulích i v němčině.

„Naučné stezky asi nepřilákají přímo davy turistů. Ale ti, kteří projeví zájem, budou nadšeni. Je to moc dobrý počin. Zdejší krajina je prázdná a vítáme, že se zalidní díky poznávací turistice,“ míní ředitel správy Chráněné krajinné oblasti Slavkovský les Jan Schlossar.
Úvahy o zřízení vojenského výcvikového prostoru ve Slavkovském lese se objevily už v roce 1945. Oblast ležela strategicky blízko západní hranice. Na jaře 1946 záměr schválila vláda, její verdikt znamenal, že zónu museli kromě německých obyvatel opustit i Češi.

Některé zaniklé obce

Žitná (Rockendorf) V roce 1930 – 424 obyvatel, 76 domů, pošta, škola, kostel, hřbitov. V Horní Žitné stával zámeček zřejmě z 18. století, vedle barokní kaple Nejsvětější Trojice. V letech 1946 až 1954 byla součástí vojenského pásma a zcela zničena. Dochoval se jen poškozený pomník obětem 1.
světové války a několik podstavců božích muk a křížků.

Město Čistá (Lauterbach Stadt) V období 1. republiky používán počeštělý název Litrbachy. Nový český název stanoven v roce 1948. Tedy v době, kdy město prakticky už neexistovalo. V roce 1869 – 1982 obyvatel, 281 domů, v roce 1930 – 1192 obyvatel, 255 domů. První písemná zmínka z roku 1370, historie spojena s těžbou cínu v 16. století. 1551 – královské horní město. Po odsunu německého obyvatelstva v letech 1946-1947 začleněno do vojenského pásma a zničeno, dnes jen pomníček a kříž na hřbitově.

Bystřina (Reichenbach) První zmínka z roku 1370, do roku 1850 součást panství Kostelní Bříza, které patřilo rodu Auerspergů. Od roku 1850 až do zániku (začlenění do vojenského prostoru) samostatnou obcí. V roce 1930 – 160 obyvatel, 32 domů, stály tu dva mlýny, jednotřídní škola, působili hasiči.

Smrkovec (Schönficht) Největší rozkvět zažil v 16. století díky těžbě stříbra, do roku 1850 patřil k panství Kynžvart a tedy rodu Metternichů. V roce 1930 – 562 obyvatel, 101 domů (kostel, mlýn, škola, pila, pošta). Dnes jen ojedinělé základy domů, poničené náhrobky.