Arnoltov
Osada Arnoltov, původně Arnitzgrün, neb Arnoldsgrün souvisí se jménem prvního osadníka Arnolda. Původně se objevuje v seznamu kynšperských (Leuchtenberských) lén kolem roku 1370. Na počátku 17. století patřila pánu z Arlesgrünu. Dlouho tvořil Arnoltov s nejbližším okolím samostatné rytířské panství, až je v roce 1765 hrabě Cavenaghprodal Janu Václavu Turbovi, majiteli Kostelní Břízy. Ze staré doby se zachoval Empírový zámeček Špígl, po němž je pojmenována i místní část osady Arnoltova na Špígl.
Arnoltovským rytířům patřila na přelomu 18. a 19. století Kostelní Bříza. V osadě Arnoltov se nachází židovský hřbitov, který není v seznamu chráněných památek.
Rudolec
Osada Rudolec, původní název z roku 1970, souvisí s jménem jeho zakladatele. Rudolec patříval k sokolovskému panství. Koncem 19. století zde bylo založeno malé hnědouhelné těžařstvo „Antonín“, kterému patřily některé důlní míry v okolí Tisové. Jeho majetek však přešel brzy do rukou akciové společnosti Dolových a průmyslových závodů, dříve J. D. Statek v Dolním Rychnově. V Rudolci bývaly dvě cihelny a stará škola, v níž původně učili, a to jen v zimě, vysloužilí vojáci. Od roku 1827 zde však začalo pravidelné vyučování a v roce 1846 dostala škola vlastní budovu, nynější č. p. 37.
Bystřina
Poprvé se připomíná jméno Bystřina (Reichenbach) v privilegiu z roku 1370, ve kterém byla Bystřina odkoupena od panství Mostovského. V roce 1611 patřila bystřina Jiřímu Čejkovi z Olbramovic na Horních Kralovicích a Reichenbachu, českému komodoru, generálu řádu sv. Jana Jeruzalémského (Johanitů) v Kladské. Bývaly tu mlýny s pilou a staré doly na olovo. Od roku 1836 byla na Bystřině i škola.
Smrkovec
Kostel sv. Václava ve Smrkovci se připomíná již v roce 1384. V 17. a 18. století náležel panstvím chebských Jezuitů, potom Královské komoře a zčásti metternichovskému panství v Kynžvartě. Roku 1550 dostal Smrkovec prvilegia Královského horního města, doloval se tu kdysi kobalt a stříbro. Býval zde zámek a kostel se hřbitovem, dvůr, hostinec, mlýn, hájovna a v pozdější době i pošta.
Krásná Lípa
Zámek v Krásné Lípě byl postaven roku 1588 bratry Sstampachowými. Pak patřil rytíři Wolgangu ze Schönau. Krásná Lípa měla dříve 79 čísel popisných a patřila k ní osada Týmov, Ostrov a Zadní Domky se 33 čísly popisnými. V krásné Lípě je starý židovský hřbitov se zachovalými náhrobky.
Ostrov
První záznamy o osadě Ostrov jsou z roku 1370.
Studánka
První záznamy jsou z roku 1370.
Rovná
Osada Rovná – dnes socialistická vesnice -, tak i Vranoc a Podstrání, nejsou dnes po delimitaci katastru v roce 1968 již našimi osadami, přesto jsou uváděny v historické části obce Kostelní Bříza. První záznamy uvádí osadu Rovná okolo roku 1370. Jmenovala se Ebmeth, což znamená rovinu. Původní osada ležela na rovné ploše obce, kde dnes stojí socialistická vesnice Rovná. Historikové uvádí, že nějaké neštěstí, snad nemoc, neb povětrnostní podmínky donutily lidy, aby osídlili úbočí na svahu kopce směrem k Bystřině. Tam stála osada Rovná ještě v roce 1945.
Vranov
Dřívější staročeský název z roku 1363 Wranow. Vranov byl založen před rokem 1200. Stál tam kostel sv. Jakuba, který je uváděn v zakládacích listinách již v roce 1384. V roce 1622 byl koste jako filiální přidělen ke kostelu v Kostelní Bříze, v roce 1732 povýšen na farní kostel. Vranov patřil k panství sokolovských Nosticzů.