Říká se jí Královská nebo Císařská cesta. Tato historická lesní cesta (viz příložená koláž) je lemována mohutnými vzrostlými stromy, které z ní vytvořily obdivuhodnou alej. Vede po ní březovská okružní zelená turistická stezka sv. Vavřince (v úseku K. Bříza – Velká Halič).
- V Kostelní Bříze se začíná v podzámčí u čističky odpadních vod. Cesta je zpevněná, v létě zarostlá, ale průchozí.
- Kolem statku je cesta mírně podmáčená a křižuje ji výběh skotu (ale kravky se vyskytují jinde, žádná nebezpečí zde nehrozí).
- Z kopečka sejdeme na Velkou Halič (značka KČT). Zelená turistická značka vede dál do Rudolce.
- My pokračujeme dolů na nově zbudovanou pískovou cestu z Arnoltova směr Rudolec a dáme se doleva.
- Po cestě dojdeme do arnoltovské zatáčky. Za mostkem můžeme odbočit doprava a dojdeme na Špígl (dolní Arnoltov) k zámečku.
Cestu udržuje město Březová (viz fotografie Tomáše Tlamky z údržby stromů, odvodnění cesty).
Královská/Císařská cesta v r. 1841 a r. 2010.
V létě je cesta trochu zarostlá. Foto z vernisáže Letní umělecké školy 2010.
Vážení Kostelo Břízáci? Snad toto nesmyslné oslovení splní svůj účel. Ač pětašedesátiletý jsem se letos vrhnul na internet s kterým jsem doposud opovrhoval. I přišel jsem na možnost spojit se s místy kde jsem jako mladý chlapec vyrůstal. V letech 1958 – 1964 jsem žil dole na Špíglu a Kostelní Bříza se stala častým místem mích návštěv a nyní místem mích vzpomínek. Od dědských až po pubertální. Jé mi líto, že se mi z paměti vytratila všechna jména mích tehdejších přátel. Snad jen, dole pod zámečkem žila matka se stejně starým synem. Byla to Ruska. Ksde se tam vzala nevím. Ve škole bydlel kamarád starší než já a měl jako první motorku Jawu, novou. Také tam bydleli dvě sestry. v místní hospodě jsm vypil první pivo mého života. no prostě spousta vzpomínek. A tak jak se dívám na vaše stránky tak při tom vzpomínám. toto je dům toho pilota z Prahy co vozil novotnýho a který mu pomáhal stavět můj táta. Starýho Seidla ze 3píglu by si mohlo pamatovat víc lidí než mne, ale bohužel čas je neúprosný. a tak Vám chci poděkovat a zároveň pogratulovat jak si vedete nejenom na stránkách internetu , ale i v obci samotné. Je těžké křísit něco, co bylo padesát let huntováno a Vám se to daří i v takovém, bohem zapomenutém kraji jako je Slavkovský les. DĚKUJI. Stanislav Seidl