- Zdroj: Arnika č. 10 (30)/1985, str. 354-356
- Název článku: Kostelní Bříza – památky obce
- Autor: Jiří Úlovec
- Foto, plánek: Zdeněk Procházka
Obec Kostelní Bříza, ležící asi 3 km od státní silnice spojující Cheb s Karlovými Vary a asi 7 km jihovýchodně od Sokolova, patří mezi zajímavé obce tohoto okresu.
Historie obce
Již samotná historie obce je velice obšírná a stará. Někdy během 14. století (možná již dříve) tu stávala tvrz s osadou, zvanou původně Birk (Pirk), to znamená Bříza. Tvrz později sice zanikla, ale r. 1679 zde byl vystavěn za majitelky Anny Winklerové zámek, raně barokní stavba, která byla v průběhu 18. století (za Turbů) upravena. Tehdy také vznikl tzv. Panský dům, ležící dnes pod kostelem. Samotný kostel sv. Petra a Pavla původně pocházel již ze 16. stol. (z téže doby je také zachován náhrobek), ale r. 1802 byl pozdně barokně upraven. Vůbec nejstarší památkou obce jsou zřejmě boží muka z r. 1895. Nedaleko obce se nalézá starý židovský hřbitov s nejstaršími židovskými náhrobky datovanými do průběhu 18. století, které zároveň i připomínají početné židovské obyvatelstvo té době.
Z původní tvrze se dodnes zachovalo pouze tvrziště ležící za kostelem mezi kaplí a hřbitovem. Ještě nyní má okrouhlý pahorek v průměru asi 18-20 metrů a je vyvýšen asi 2 metry nad úroveň okolní plochy. Příkop a val se nedochovaly, ale tvrziště se čtyřmi velkými lípami v okolí a kaplí stále působí impozantním dojmem.
Panský dům (stojící dodnes na návsi pod kostelem) je patrová obdélná budova s hrázděným patrem, krytá mansardovou střechou. Budova je dobře udržovaná a dnes slouží jako hostinec.
Zámek a park
Nejhůře vypadá budova zámku, ležící v dolní části obce. Má podobu velké obdelníkové stavby o jednom patře. Krytá mansardovou střechou. Z nádvoří jsou umístěny dva ploché rizality se dvěma vchody, nad jednímž můžeme dosud spatřit erb s letopočtem 1679. Jedná se zřejmě o datum výstavby zámku. Je však možné, že již dříve na tomto, nebo jiném místě stávala starší budova, sloužící jako sídlo a obydlí předchozích majitelů (Steinbachové, Winklerové z Heimfeldu).
Vnitřní prostory zámku jsou dnes prázdné a nepůsobí na návštěvníka právě nejlepším dojmem. Podle částečně dochovaného zařízení zde zřejmě bývala škola. Daleko nejcennější jsou dva zachované reliéfy Stětí sv. Jana Křtitele (pocházející jistě z 18. století), které jsou umístěny na chodbě za prvním vstupem. I ty by si jistě zasloužily restaurátorský zásah a jiné prostředí.
Stejně neutěšeně působí i park, který se rozkládá za zámkem. Podrobně byl park popsán R. Švandrlíkem v Arnice č. 4, str. 135. Dnes je park neudržovaný a zcela neprostupný, zarostlý plevelem a křovím, přestože jsou v něm některé vzácné dřeviny. Tato celá dolní část obce jakoby kontrastovala s horní částí, která je upravená a udržovaná. Pro zámek sice není dosud vhodné využití (byl dokonce inzerován svého času v časopise Svět práce, ale zřejmě neúspěšně), ale přesto by byla velká škoda nechat jej spadnout, což se při jeho dnešním stavu může za několik málo let stát. Snad k tomu ani nedojde, neboť jsme byli místními občany (= autoři příspěvku) informováni, že je na r. 1985 či 1986 připravována demolice celého objektu. Mimojiné, zámek je zapsán mezi nemovitými památkami ve Státním středisku památkové péče a ochrany přírody (evidenční karta Kostelní Bříza, okres Sokolov, ZČ 612). Jedná se o poměrně kvalitní ukázku venkovského sídla z konce 17. století s pozdějšími úpravami, až na nynější zdemolovaný interiér, celkem dobře zachovanou. Při trošce dobré vůle a přemýšlení by se snad i vhodné využití našlo. Celá obec leží v krásné krajině, mimo ruch silnic a těžby. Okolí je celé zalesněné, jakoby stvořené pro odpočinek po práci . Pro kratší i delší turistické výlet v létě i v zimě. Nemělo by se využití objektu směřovat právě tímto směrem?