• Autor: Bohumil Zeman
• Zdroj: MF Dnes, Karlovarský kraj
• Dne: 31. 7. 2004

Archeologové pátrající po historii středověkého osídlení kolem objeveného kostela svatého Mikuláše u Hruškové jsou zase o něco moudřejší. Poprvé po dvou letech bádání našli poblíž kostela vstup do zavalené historické štoly, kde horníci mohli ve třináctém století těžit polodrahokamy jaspis a ametyst. Tím by se vysvětlilo, kdo a proč kostel v lesích pod vrchem Krudum postavil.

„Pokud by se potvrdilo, že štola je ze třináctého století a že se tam těžil jaspis a ametyst, tak máme objev celostátního významu. Byl by to nejstarší známý existující důl na drahé kameny,“ řekl předseda Sdružení dětí a mládeže Horní Slavkov Vladislav Podracký. Jeho sdružení pracuje na výzkumu spolu s karlovarským muzeem.
Odhaduje se, že by v dolech muselo pracovat asi čtyřicet lidí. To by odpovídalo velikosti asi stohlavé osady, podle umístění kostela i množství vykopaných ostatků pohřbených dospělých lidí i dětí. Důkazy o existenci osady ale zatím neexistují. Objev dolu by však po prozkoumání mohl potvrdit myšlenku, že tu ve třináctém století hornická osada stávala.

Zatím však badatelé neví, jak je štola stará a jestli důlní dílo pochází z období vzniku kostela svatého Mikuláše. Jsou teprve na začátku. V lese objevili na povrchu několik set metrů dlouhé koryto, zřejmě odvodňovacího kanálu. Na jednom jeho konci vykopali čtyři metry hlubokou sondu. Zpod nánosu bahna a písku vykoukl horní oblouk portálu staré štoly a ze zatopené jámy se vyvalily hektolitry vody.

„Dílo může být ze třináctého století, a také nemusí. Nález je ještě příliš čerstvý. Zatím jsme zjistili jen to, že se v něm někdo hrabal ještě v osmnáctém století,“ uvedl ředitel Krajského muzea v Sokolově Pavel Beran.

O existenci zdejších důlních děl se vědělo už dříve podle propadlin na povrchu. Z nich ale odborníci stáří hornické činnosti nevyčtou. „Objevné je, že se nám podařilo dostat se do báňského systému. Můžeme zjistit, jakou metodou se v dole pracovalo, jak horníci kámen lámali a co těžili,“ slibuje si Podracký. Průzkum štol finančně podporuje nadace Georgia Agricoly. Detailně se jím už budou zabývat specialisté z oboru záchrany báňských památek.

Více budou archeologové vědět, až prohloubí odvodňovací kanál, odtěží další tuny zeminy a dostanou se hlouběji. „Dokud nenajdeme střepy, zbytky nástrojů nebo výdřevy, nemůžeme tvrdit, že důl je ze 13. století. Teď se hrabeme v nánosech, které tam napadaly za posledních čtyři sta let,“ dodal Podracký.