Po textu Miroslava Mašína Vánoce r. 1954 se objevil druhý článek o životě vojáků v Kostelní Bříze v době Vojenského prostoru Prameny. Najdeme jej ve třetím čísle časopisu Sokolovsko, který je k dostání v sokolovském muzeu. Jeho autorem je Otakar Špecinger.

Autor článku byl přiřazen k pěšímu pluku č. 2 Jiřího z Poděbrad a založil u něj amatérský soubor Palcát, který čítal téměř 100 hlasů, orchestr a tanečníky. Autor vzpomíná, jak byly plukovní prapory v květnu 1952 odveleny do Kostelní Břízy, aby zde prodělaly letní výcvikový tábor (viz letecké snímky z této doby).

Mužstvo zde bylo izolováno od okolního světa (do Sokolova 8 km pěšky, odvoz autem zřídkakdy, volno rovněž tak). A tak se velitelé snažili vojákům samotu kompenzovat kulturou.

Vojáci a obyvatelka v době Vojenského prostoru Prameny. Foto: M. Mašín

Už v Teplé připravila skupina vojáků z dělostřelecké baterie spolu s několika ženami z tamního ochotnického spolku představení proslulé hry N. V. Gogola Revizor. Hned po nástupu do výcvikového tábora byli slavní herci posláni autem do divadla v Teplicích, aby tam vybrali potřebné kostýmy. Na dně rozlehlé rokle u Kamenice, podobné amfiteátru, bylo mezitím budováno jeviště a večer, v sobotu 10. května 1952 se tu konalo představení, jemuž přihlíželo i několik tisíc ostatních, v okolí rozmístěných útvarů.

Soubor Palcát svá vystoupení průběžně zkoušel v Kamenici a vyjížděl na vystoupení do okolí. Jedno z významných se uskutečnilo bylo v Kostelní Bříze dne 8. června, v předvečer zájezdu polského souboru Mazowsze. V amfiteátru Kostelní Břízy dále proběhly estrády známých pražských herců, koncerty plukovní hudby a divadelní představení.

Konec všemu učinil zářijový příkaz k přesunu pluku č. 2 na Tachovsko kopat zákopy pro případ vyhrocení Korejské války.